Vyhledáte-li si slovník cizích slov, dozvíte se, že grafologie je psychologie písma, vyvozování psychických vlastností člověka z analýzy jeho rukopisu. V jiném slovníku zas třeba to, že je to nauka o písmu či disciplína zabývající se odhadováním povahových vlastností jedince podle rukopisu.

Grafolog Vojtěch Franče ji popisuje mnohem poetičtěji. Písmo je pohyb tanečníka, zastavený v čase, jako figura, gesto, jako stopa, kudy kdysi proběhl vlk. Grafolog je stopař. Před jeho očima vyvstává děj. Jako indián vidí ve víru stop dávný zápas mezi jelenem a vlkem na život a na smrt – a to tam, kde my vidíme jen rozházené hromádky listí a projdeme bez povšimnutí – tam před očima grafologa vyvstává osobnost člověka v celé jeho plnosti a vnitřní dynamice,“ uvádí ve svém úvodu ke grafologii.

Co lze z písma zjistit?

► Grafologie nehodnotí, snaží se porozumět. Nastavuje zrcadlo, umožňuje pochopit souvislosti, zamyslet se nad svým potenciálem.

► Z písma lze vyčíst základní povahové a temperamentové vlastnosti pisatele ve vzájemných dynamických vztazích. Výsledkem rozboru by měl být plastický popis osobnosti včetně jejích vnitřních rozporů, silných i slabých stránek.

► V písmu se velice dobře odráží vitalita a temperament. S tím by možná souhlasil i člověk, který na grafologii nevěří ale uznává přinejmenším biologické a fyziologické zákonitosti:

► Extroverze či introverze.

► Labilita, stabilita nebo rigidita.

Co z písma zjistit nelze?

► Duševní věk  sociální zralost  se od fyzického stáří mnohdy odlišují.

► Pohlaví – dá se to podle některých typických znaků odhadnout, nicméně některá písma působí „typicky žensky", ale jejich autorem může být klidně muž.

► Sexuální orientace  ani ta se v písmu neprojevuje jednoznačným způsobem.

► Profese. Pravdou však je, že mnohé profese se v písmu projevují  například písmo „učitelské“. Zde hovoříme o tzv. „profesionální deformaci".

A co říká písmo o českých politických celebritách?

Podléhá pudům, je nadměrně ctižádostivý a neomalený – a šéfuje vládě

 
Mirek Topolánek, premiér a předseda ODS

Trojúhelníkové dolní smyčky: napětí v pudové oblasti, náhlé podléhání pudům a jejich silné energii, sexualita a napětí v pudové oblasti se stávají hnacím motorem zvýšené touhy po sebeuplatnění.

Hroty obrácené vůči sobě: vydrážditelnost pod vlivem sebekritičnosti (agrese obrácené na sebe).

Snížená čitelnost: nepevnost postojů, labilita; čilost, diplomatické schopnosti, improvizace

Tečka na konci: pedanterie; navenek pevné formulace kompenzují nestálost charakteru; věcnost projevu, vypichování „faktů“ je kontrastem k vnitřní ležérnosti a vytváří zdání pevnosti skrze energickou „zacílenost“. O cíl (cílový bod, pointu) jde pisateli především, cesta je druhotná, pisatel se neřídí podle nějaké pevné šablony nebo stálých norem.

Velikost: sebepřeceňování, neomalenost, nadměrná ctižádost; zesílená subjektivita a pudovost.

Úvodní tah z horní zóny: iniciativnost, sebejistota


Vypočítavý autoritativní lídr opozice

Jiří Paroubek, poslanec a předseda ČSSD

Těsnost: sebeovládání, vytrvalost, odolnost, nepoddajnost; ekonomičnost, plánovitost, prozíravost, vypočítavost; kritičnost, pesimismus, přísnost; dodržování norem, konzervatismus, nedůvěra vůči okolí; zvýšená potřeba sebeúcty.

Prosmyčkovaná girlanda: narcismus, okázalé předstírání dobrotivosti (altruismu), vlídnost z vypočítavosti nebo profesionálního zvyku (u číšníků a sociálních profesí jde o běžný jev: přátelské chování  ale jen na oko).

První část (Parou…) se vyznačuje levoběžností a nadbytečnými závity a smyčkami. Druhá část (…bek") začíná po přerušení od smyčky písmene B nanovo a vyskytuje se v ní zavináčová girlanda.

Tuto druhou, „obchodnicky“ vlídnou část, nastavuje pro okolí  maska lidumilnosti a bodrosti pro masy. Nasazuje ji však ze sobecké a zacílené energičnosti (počátek B v levoběžném zákrutu, který pokračuje do závěrečného švihu, prosmysčkovaná girlanda).

Jde mu vždy o energické a expanzivní prosazení cílů a záměrů  vše ostatní je jen prostředkem k cíli.

Zavináče (A, O), zesílená levoběžnost: sobectví, manipulace, neupřímnost.

Prodloužený koncový tah šikmo vzhůru se zesíleným tlakem: energičnost, expanzivnost, netaktnost; hledí na druhé z patra, snaha o autoritativní usměrňování ostatních, ale s větší sociální citlivostí.


Ješitná, manipulativní hlava státu

Václav Klaus, prezident

Extrémní projevy levoběžnosti v podpisu  intelektuální ješitnost, manipulace, konzervativní hodnoty; potřeba odporovat, neovlivnitelnost, neústupnost (zaseknutý koncový tah pod linku).




Dojem grafologa z Obamova textu

Obamovo písmo působí lidsky, srdečně až vášnivě, má švih, je plné života; působí vyrovnaně a cílevědomě, ale jako by současně působilo i trochu dětsky a snad i vzdorovitě. Ohromný symbolický podpis působí hrozivě. Písmový obraz je harmonický, rytmický a čitelný - známka do duševní rovnováhy a niterné touhy po seberealizaci.

Jeho vitalita odpovídá mladistvému, velmi přizpůsobivému člověku, který dokáže flexibilně reagovat na nejrůznější změny a v jejich rámci improvizovat a hledat nová řešení. Dokáže se pro věci nadchnout, hlavně zpočátku, není však zcela jasné, bude-li mít dosti výdrže a trpělivosti věci dotáhnout do konce…

Obama je mimořádně extrovertní osobnost (široké písmo, rychlost, spojitost, prostorová velkorysost). Je silně „people oriented“. Na druhou stranu Obamovo písmo není široké jen primárně, ale i sekundárně (spojnice mezi písmeny), což svědčí o schopnosti vést dialog, Obama v tomto smyslu není sebestředný, což je v politice spíše vzácné. Proměnlivost vázání a nitka vypovídají také o schopnosti empatie a diplomacie…

Zakončení slov svědčí o energickém a expanzivním projevu. Stoupavě přeškrtnutá T s trojúhelníkem můžeme vyložit jako sebekritičnost, která se obrací k ohromné touze dosáhnout cíle, avšak spíše na úrovni představ než činu. Jelikož takto provedená T se vyskytují spíše na začátku slov, můžeme říci, že právě takto vnímá své já: jako člověka, jenž své sebevýčitky dokázal proměnit v rázný a nadšený čin či dokonce sebeobětování se (tvar kříže). Obamovi nechybí ambice, avšak realizaci jeho představ může scházet vytrvalost…

Celkově můžeme Obamu po sociální stránce charakterizovat jako výrazného, ambiciózního a energického extroverta, jenž se snaží udržovat nezávislost na okolí (ale když se rozohní, regulační mechanismy oslabují, sdělnost a živost roste), který vyniká diplomatickými schopnostmi, značnou přizpůsobivostí, otevřeným a naslouchajícím komunikačním stylem, ale i energickým a rázným projevem k okolí.

Obamův rukopis stojí v pravém rohu (skoro jako jakási pečeť), což je známkou toho, že Obama si stojí za tím co říká, je ochoten za svá slova nést odpovědnost – zkrátka: je ochoten se pod to, co říká, podepsat pevnou rukou. Jinak řečeno: hře, kterou před námi bude hrát, bude také opravdu věřit!

(Hodnocení Obamova textu bylo redakčně kráceno)

Dáte na grafologii? Sedí vám rozbor písma politiků?

Reklama