Zdraví

O (zne)užívání antidepresiv s psychiatrem Radkinem Honzákem

V diskuzích našeho magazínu se objevily názory pro a proti užívání lehkých antidepresiv. Jak nám vysvětlil psychiatr Radkin Honzák, jsou antidepresiva léky, které skutečně léčí, nejen dělají záplatu.

Hned v úvodu našeho rozhovoru se doktor Honzák ohradil proti termínu „lehká antidepresiva“. „Nevím, co si představujete pod pojmem „lehká“ antidepresiva. My takové dělení neznáme. Jsou to všechno antidepresiva (podávaná ve větších či menších dávkách) s podobným mechanismem účinku, který v podstatě brání plýtvání s „mozkovou chemií“. Především dvěma molekulami: noradrenalinem a serotoninem.“

A jak to tedy s užíváním antidepresiv je? To už se dozvíte níže...

ilustrační foto

Čeho se asi pacienti užívající antidepresiva nejvíc obávají, je vznik závislosti na lécích. Do jaké míry je, pane doktore, tato obava oprávněná?
Závislost na jakékoliv chemické látce vzniká tehdy, pokud tato látka nahrazuje něco, co si mozek vyrábí sám. To je případ benzodiazepinů, které jako perfektní paklíč zapadnou do zámku, kterým „mozkové uklidňovadlo“ GABA (gama-amino-butyric-acid) spouští uklidňující procesy. Když dodáme v nadbytku a zadarmo molekulu, která ji nahradí, přestane mozek GABA vyrábět. No a když náhradu odebereme, není tu nic na zklidnění, úzkost je horší a horší a nezbývá, než sáhnout zase po benzodiazepinu – tentokrát už vy vyšší dávce – a tak dokola...

  • Pozn. red.: Nejznámějšími léky obsahující benzodiazepiny jsou Lexaurin, Neurol, Diazepam, Xanax, Rivotril a Oxazepam.

Antidepresiva návyková nejsou, protože jejich funkce spočívá v tom, že brání molekulám mozkových přenašečů (neurotransmiterů – těm již shora zmíněným), aby prchly jinam, a vrací je na cestu k jejich cíli. Ono je to celé pak trochu složitější, ale tohle je začátek...
Nicméně pokud se léčba ukončuje, je třeba lék vysazovat postupně, sledovat, jak to mozek zvládá sám, a nakonec lék přestat brát. To trvá několik týdnů.

V internetových diskuzích si pacienti užívající antidepresiva stěžují na celou řadu vedlejších účinků – ospalost, závratě, opožděná ejakulace, poruchy erekce, apod. Jak jsou pravděpodobné a je na ně možné dostat neschopenku?
Jak nás poučil již Benjamin Franklin, jsou na světě jen dvě věci jisté: smrt a daně. Nežádoucí účinky jsou daní různě vysokou a různě obtěžující. Ospalost, sucho v ústech a závratě se většinou vyskytují jen na počátku léčby a s úpravou dávky a adaptací organismu mizí. Opačný průběh mají sexuální dysfunkce a přírůstek váhy. Jsou ale antidepresiva, která bezpečně tyto účinky nevyvolávají.
Co se týká pracovní neschopnosti, na počátku léčby antidepresivy, zejména jde-li o „útočný postup“ s cílem co nejrychleji dosáhnout efektu, bývá neschopenka pravidlem (ona na ni zakládá nárok už samotná deprese).
Poskytování sexuálních služeb není uvedeno mezi živnostmi (OSVČ), a tak na vypsání neschopenky z tohoto důvodu většinou nepřijde v ordinaci řeč. V osobní sféře ano, a pak měníme preparát za jiný.

Co si myslíte o užívání antidepresiv obecně, nepřijdou vám v dnešní době pacienty zneužívaná a lékaři využívaná ve chvílích, kdy si s pacientem neví rady?
Nemyslím, že by lékaři podávali antidepresiva, když si „neví rady“, ale o přílišném užívání léků (všech – počínaje antibiotiky na každý kašel a konče enormní spotřebou analgetik) jsem přesvědčen. Mnohdy by byla výhodnější psychoterapie. To je ale otázka nejen peněz, ale především neochoty pacientů a pacientek se věnovat často bolestivému problému, a naopak touhy vyřešit vše chemií a co nejrychleji bez námahy.

Může se užíváním antidepresiv předejít propuknutí jiných závažných onemocnění než psychických? Například rakovině, která se může objevit jako důsledek dlouhodobého psychického vyčerpání?
Nasazení antidepresiv má svá pravidla a o „prevenci šmahem“ nelze uvažovat. Psychosomatické souvislosti nesporně existují a deprese je dnes považována za samostatný rizikový faktor řady onemocnění, například cévních a srdečních, cukrovky, některých nádorových onemocnění a dalších.

Mohou antidepresiva skutečně pomoci v léčbě, nebo se pacientův stav po skončení užívání vrátí k původnímu? Jinými slovy, jsou jen utišujícím prostředkem, nebo skutečně léčí?
Působení antidepresiv je komplexní a konečným výsledkem je vznik nových, mladých, stresem nezatížených mozkových buněk – neuronů. Není to tedy žádná „záplata“, ani pouhé vymítání symptomů. Že se bohužel může deprese vrátit, je pravda a to je způsobeno celou řadou okolností (je to periodická porucha, která to má – abych tak řekl – přímo v popisu práce, přijdou nové stresy, atd.).

Závěrem

Spojení „lehká antidepresiva“ je lidový pojem. Člověk by si měl dát pozor na léky obsahující silně návykové benzodiazepiny. Antidepresiva tyto látky neobsahující, jsou podle doktora Radkina Honzáka opravdu léčivá.

Pokud vás zaujaly názory psychiatra Honzáka, můžete si je daleko podrobněji pročíst v knize Jak přežít léčení (nakladatelství Vašut), kterou autor vydal letos na jaře.

honzak

Kam dál?

Čtenářské názory...

   
15.08.2013 - Nemoci - autor: Jakub D. Kočí

Komentáře:

  1. avatar
    [15] Brixik [*]

    Pentlička — #14 Jo urcite existuje i deprese bez příčiny, tam je to oprabvdu porucha tvorby transmitterů, tak jako je cukrovka porucha tvorby inzulinu, ale takových lidí je opravdu malé procento. Těm samozřejmě AD pomůžou. Ale ve většině případů to opravdu bez psychoterapie nejde a problém s ejenom AD překryje. Neříkám, že jsou špatné, jen, že by měli být indikovány spíš zároveň i s psychoterapií.

    superkarma: 0 15.08.2013, 15:15:12
  2. avatar
    [14] Pentlička [*]

    Brixik — #6 U mojí deprese nikdo na žádnou příčinu, která ji spustila a která by se tudíž dala odstranit, nepřišel. Beru AD jí 14 let a emoce mám zcela v normě. O psychoterapii jse se pokoušela mockrát, ale vůbec nepomohla. Pomohly mi až tyto léky, jsem za ně vděčná, protože bez nich bych tu už dávno nebyla. Budu je brát až do smrti a nevadí mi to.

    1. na komentář reaguje Brixik — #15
    superkarma: 1 15.08.2013, 14:24:40
  3. avatar
    [13] Jakub D. Kočí [*]

    Tady mi poslal pan doktor reakci na diskuzi o tvorbě neuronů na e-mail...

    Ještě bych rád napsal těm, co zpochybňují tvorbu nových neuronů toto:

    Jak se nové neurony tvoří; víme to asi deset let a říká se tomu NEUROPLASTICITA. Rodí se v paměťové bance - hippokampu - a vycestovávají do různých míst. Bohužel ne tím tempem, co zmírají. ALE užívání antidepresiv (stejně jako elektrošoky) jejich tvorbu podporuje, takže se jich rodí víc. Radkin Honzák

    superkarma: 3 15.08.2013, 13:19:17
  4. avatar
    [12] Suzanne [*]

    Zřejmě to není takový nesmysl - http://www.scienceworld.cz/biologie/diky-jadernym-testum-vime-ze-lidske-neurony-se-obnovuji/

    superkarma: 0 15.08.2013, 13:16:02
  5. avatar
    [11] Suzanne [*]

    Rikina — #10 Brixik — #7 Něco jsem o tom našla - 

    http://www.rozhlas.cz/zpravy/veda/_zprava/antidepresiva-podporuji-rust-novych-neuronu--881030

    superkarma: 0 15.08.2013, 13:15:29
  6. [10] Rikina [*]

    Brixik — #7 jj, to mě taky zaujalo, že údajně vznikají nové neurony. To by byl malej zázrak.

    1. na komentář reaguje Suzanne — #11
    superkarma: 0 15.08.2013, 11:53:48
  7. avatar
    [9] pajda [*]

    Mám za sebou několik psychoterapií s geniálním výsledkem - po x letech se KONEČNĚ zjistilo, že problém je v tom, že vychovávám prakticky sama těžce postižené dítě a ne v tom, že nezvládám roli matky a sypu se z toho. Jenže na to jsme museli nejprve najít někoho, kdo byl ochoten stanovit synovi diagnózu, kterou opravdu má a ne jenom papouškovat, že dítě má potíže, protože jeho matka je cvok. Samozřejmě že špatně vedené terapie byly celkem na nic. A co dál? Léky užívám podle potřeby, ale psychoterapeuta, kterému bych byla ochotná věřit už nenajdu v celém městě, protože vím, že se všichni vzájemně znají a taky spolu zdatně drbou pacienty. Zajímavé, že nikdo z nich nepřišel a neřekl mi do očí "my jsme to zvorali, protože jsme tupě poslouchali klepy", to jsem se musela dozvědět odjinud...

    superkarma: 0 15.08.2013, 11:40:53
  8. avatar
    [8] marde [*]

    AD u nás nikdo nebereSml23

    superkarma: 0 15.08.2013, 11:25:09
  9. avatar
    [7] Brixik [*]

    A s tímhle tvrzením:"Působení antidepresiv je komplexní a konečným výsledkem je vznik nových, mladých, stresem nezatížených mozkových buněk – neuronů." si snad dělá pan doktor legraci. Pokud by AD způsobovaly vznik nových neuronů, tak hurá máme lék na Alzheimra, mrtvice atd. Způsobují akorát obnovení funkce neuronů - komunikaci mezi nimi.

    1. na komentář reaguje Rikina — #10
    2. na komentář reaguje Suzanne — #11
    superkarma: 0 15.08.2013, 11:01:19
  10. avatar
    [6] Brixik [*]

    Tak nevím, ale s AD zkušenost mám a tenhle článek je dost jednostranný. Ano, pomohou v té největší krizi nastartovat nefungující organismu, ALE nejsou v pravém slova smyslu lékem, protože pokud člověk problém nevyřeší, tak jen AD vymažou emoce a on nic necítí. Podle doporučení WHO by vždy léčba AD měla být doprovázena psychoterapií, což se neděje.

    1. na komentář reaguje Pentlička — #14
    superkarma: 0 15.08.2013, 10:59:36
  11. avatar
    [5] peetrax [*]

    Díky za info o knize, určitě se po ní podívám. O antidepresivech jsem psala už víckrát, jsem ráda za tento typ osvěty. Stejně ale budou lidi, kteří to nepochopí, případně budou splíny zaměňovat za depresi apod.

    superkarma: 0 15.08.2013, 10:07:46
  12. [4] Anai [*]

    Já už deprese naštěstí nemám, ale bez neurolu prostě spát nemohu (i tak trpím nočními můrami a budím se až 8x za noc - trvale), zvyšovat dávky nemusím - i když vezmu v extrémně zatéžovém případě dvojnásobnou, rozhodně to průběh noci neovlivní a délku intervalu spánku taky ne. Mým velkým snem je spát 8 hodin v jednom tahu bez snů, ale jak mi vysvětlila nedávno jedna žena (něco mezi psychologem a kartářkou), je dobře, že ty sny mám, protože čistí mozek - něco na tom je, ale kdo to má pořád vydržet, být v akci a řešit něco i v noci, nejen ve dne? Ale ne, lepší se to, čím jsem déle "na volné noze" a nemusím do úřadu, tím jsou noční můry snesitelnější, někdy se mi dokonce zdají i příjemné sny (dokonce erotické Sml58), takže si nestěžuju, třeba za půl roku budou sny úplně normoš a budu moct i slabou dávku neurolu (0,50) nebo jeden stillnox, vysadit postupně úplně. Pana doktora znám osobně - Jakubovi jsem ho doporučila - je to pozoruhodná osobnost a moc si vážím, že neváhal přijmout tehdy i mé pozvání do divadla, které jsem tehdy ještě hrála.

    superkarma: 0 15.08.2013, 08:36:30
  13. [3] lidicka [*]

    Antidepresiva u nás v rodině nikdo nemusí užívat.Sml23

    superkarma: 0 15.08.2013, 05:36:36
  14. avatar
    [2] gerda [*]

    danca79 — #1 posudkový lékař není lékař, to je úředník s úkolem uzdravit co nejvíc lidí (papírově).Sml68

    superkarma: 0 15.08.2013, 05:30:52
  15. avatar
    [1] danca79 [*]

    Cim vic osvety kolem psychickych onemocneni tim lip Sml67 Sama tim bohudik netrpim (a snad ani nikdy nebudu) ale znam par lidi co uz nekolik let s depresemi bojuji, par co maji uzkostne stavy, a fakt teda nic moc. A spousta doktoru fakt netusi ktera bije. Vim o cloveku co zadal o invalidni duchod, neb kdyz spadne do depresi, je to fakt spatne a nemuze normalne fungovat, spi treba tyden v kuse... a uprimne at spi nez aby se opakovane pokousel o sebevrazdu, ze.....a posudkovy doktor se ho otazal proc si neda budik Sml31 Takovym bych prala aby si tu depresi nekdy zkusili na vlastni kuzi a videli by jak to s tim budikem je.

    1. na komentář reaguje gerda — #2
    superkarma: 0 15.08.2013, 00:53:15

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Náš tip

Doporučujeme