V diskuzích našeho magazínu se objevily názory pro a proti užívání lehkých antidepresiv. Jak nám vysvětlil psychiatr Radkin Honzák, jsou antidepresiva léky, které skutečně léčí, nejen dělají záplatu.

Hned v úvodu našeho rozhovoru se doktor Honzák ohradil proti termínu „lehká antidepresiva“. „Nevím, co si představujete pod pojmem „lehká“ antidepresiva. My takové dělení neznáme. Jsou to všechno antidepresiva (podávaná ve větších či menších dávkách) s podobným mechanismem účinku, který v podstatě brání plýtvání s „mozkovou chemií“. Především dvěma molekulami: noradrenalinem a serotoninem.“

A jak to tedy s užíváním antidepresiv je? To už se dozvíte níže...

ilustrační foto

Čeho se asi pacienti užívající antidepresiva nejvíc obávají, je vznik závislosti na lécích. Do jaké míry je, pane doktore, tato obava oprávněná?
Závislost na jakékoliv chemické látce vzniká tehdy, pokud tato látka nahrazuje něco, co si mozek vyrábí sám. To je případ benzodiazepinů, které jako perfektní paklíč zapadnou do zámku, kterým „mozkové uklidňovadlo“ GABA (gama-amino-butyric-acid) spouští uklidňující procesy. Když dodáme v nadbytku a zadarmo molekulu, která ji nahradí, přestane mozek GABA vyrábět. No a když náhradu odebereme, není tu nic na zklidnění, úzkost je horší a horší a nezbývá, než sáhnout zase po benzodiazepinu – tentokrát už vy vyšší dávce – a tak dokola...

  • Pozn. red.: Nejznámějšími léky obsahující benzodiazepiny jsou Lexaurin, Neurol, Diazepam, Xanax, Rivotril a Oxazepam.

Antidepresiva návyková nejsou, protože jejich funkce spočívá v tom, že brání molekulám mozkových přenašečů (neurotransmiterů – těm již shora zmíněným), aby prchly jinam, a vrací je na cestu k jejich cíli. Ono je to celé pak trochu složitější, ale tohle je začátek...
Nicméně pokud se léčba ukončuje, je třeba lék vysazovat postupně, sledovat, jak to mozek zvládá sám, a nakonec lék přestat brát. To trvá několik týdnů.

V internetových diskuzích si pacienti užívající antidepresiva stěžují na celou řadu vedlejších účinků – ospalost, závratě, opožděná ejakulace, poruchy erekce, apod. Jak jsou pravděpodobné a je na ně možné dostat neschopenku?
Jak nás poučil již Benjamin Franklin, jsou na světě jen dvě věci jisté: smrt a daně. Nežádoucí účinky jsou daní různě vysokou a různě obtěžující. Ospalost, sucho v ústech a závratě se většinou vyskytují jen na počátku léčby a s úpravou dávky a adaptací organismu mizí. Opačný průběh mají sexuální dysfunkce a přírůstek váhy. Jsou ale antidepresiva, která bezpečně tyto účinky nevyvolávají.
Co se týká pracovní neschopnosti, na počátku léčby antidepresivy, zejména jde-li o „útočný postup“ s cílem co nejrychleji dosáhnout efektu, bývá neschopenka pravidlem (ona na ni zakládá nárok už samotná deprese).
Poskytování sexuálních služeb není uvedeno mezi živnostmi (OSVČ), a tak na vypsání neschopenky z tohoto důvodu většinou nepřijde v ordinaci řeč. V osobní sféře ano, a pak měníme preparát za jiný.

Co si myslíte o užívání antidepresiv obecně, nepřijdou vám v dnešní době pacienty zneužívaná a lékaři využívaná ve chvílích, kdy si s pacientem neví rady?
Nemyslím, že by lékaři podávali antidepresiva, když si „neví rady“, ale o přílišném užívání léků (všech – počínaje antibiotiky na každý kašel a konče enormní spotřebou analgetik) jsem přesvědčen. Mnohdy by byla výhodnější psychoterapie. To je ale otázka nejen peněz, ale především neochoty pacientů a pacientek se věnovat často bolestivému problému, a naopak touhy vyřešit vše chemií a co nejrychleji bez námahy.

Může se užíváním antidepresiv předejít propuknutí jiných závažných onemocnění než psychických? Například rakovině, která se může objevit jako důsledek dlouhodobého psychického vyčerpání?
Nasazení antidepresiv má svá pravidla a o „prevenci šmahem“ nelze uvažovat. Psychosomatické souvislosti nesporně existují a deprese je dnes považována za samostatný rizikový faktor řady onemocnění, například cévních a srdečních, cukrovky, některých nádorových onemocnění a dalších.

Mohou antidepresiva skutečně pomoci v léčbě, nebo se pacientův stav po skončení užívání vrátí k původnímu? Jinými slovy, jsou jen utišujícím prostředkem, nebo skutečně léčí?
Působení antidepresiv je komplexní a konečným výsledkem je vznik nových, mladých, stresem nezatížených mozkových buněk – neuronů. Není to tedy žádná „záplata“, ani pouhé vymítání symptomů. Že se bohužel může deprese vrátit, je pravda a to je způsobeno celou řadou okolností (je to periodická porucha, která to má – abych tak řekl – přímo v popisu práce, přijdou nové stresy, atd.).

Závěrem

Spojení „lehká antidepresiva“ je lidový pojem. Člověk by si měl dát pozor na léky obsahující silně návykové benzodiazepiny. Antidepresiva tyto látky neobsahující, jsou podle doktora Radkina Honzáka opravdu léčivá.

Pokud vás zaujaly názory psychiatra Honzáka, můžete si je daleko podrobněji pročíst v knize Jak přežít léčení (nakladatelství Vašut), kterou autor vydal letos na jaře.

honzak

Kam dál?

Čtenářské názory...

Reklama