Láska je jako měsíc. Když doroste, zmenšuje se.
  Paul Valéry

 

Oba jsou na pohled velmi atraktivní.
Ona štíhlá sportovní blondýna, on tmavovlasý svalnatý elegán. Vzali se po tříletém vztahu, ve věku 27 let. Ona zatím děti nechtěla, měla příliš mnoho zájmů a mateřské city nikde.

Tak jejich vztah plynul dál.
Budovali si zázemí, a když ho vybudovali, našlo se něco jiného. Měnili zaměstnání, jezdili na exotické dovolené, koupili větší byt.
On chtěl stále dítě, byl však ke své partnerce trpělivý. Ona hodně sportovala, chtěla psa a podívat se ještě do Japonska. A později zase chtěla nové auto a zrekonstruovat chatu. Také chtěla chodit do společnosti, ale on raději zůstával doma. Vůbec byl rád sám a v klidu, do společností ji vodil stále méně a méně. Chodila tedy sama.

Vztah byl tímto způsobem nevyvážený, ale nakonec se vždy nějak dohodli. Vycházeli si vstříc, ale čas plynul až příliš rychle. Přicházely nutné krize a oni je řešili oba po svém. Ona vše probírala se svou spoustou přátel, on zůstával doma, většinou se díval na televizi. Možná chyba v komunikaci, možná je příliš překvapila fádnost a nuda, která se vloudila do jejich životů.

Zůstavali spolu dále, od jejich svatby uběhlo pět let.
Uvědomovala si, že by měli mít dítě. On se stal flegmatickým, nijak na ni netlačil, možná už ani nevěděl, co přesně chce. Ona se držela svého sportu, konečně se totiž začala živit jako trenérka. To byl její sen.

Uplynuly další dva roky a je tu rozvod.
Našel si jinou a ta chce dítě ihned. Také se mu hodně věnuje, zůstává s ním doma. Ven chodí jen spolu a jemu to, alespoň prozatím, vyhovuje. Už je pozdě na návrat, je dobojováno.

Jak se to vlastně stalo?
Oba se k sobě tak hodili a po jejich svatbě byste šťastnější pár těžko hledali. Slibovali si lásku za hrob a byli tak tolerantní. Snad se o svůj vztah málo starali, málo se snažili...

 
Neměli bychom o vztah více pečovat, více ho hýčkat? Vždyť, najít opravdu spřízněnou duši je tak těžké...

Budou s někým dalším šťastnější? Co myslíte? 

           
Reklama