Koledy jsou nedílnou součástí naší kultury a jazyka. I mimo svátky vánoční leckde padne slůvko koledovat, ačkoliv častěji ve tvaru koledovat si, a všichni víme, jak dopadneme, když si něco vykoledujeme. Většina z nás se ovšem domnívá, že koledy pochází z křesťanské tradice. Chyba lávky! Koledy mají, stejně jako mnoho jiných, zdánlivě křesťanských zvyků, pohanské kořeny.

První dny
Slovo koleda pravděpodobně pochází z latinského Calendae, což bylo označení dní, v nichž se slavil zimní slunovrat. Zároveň se tak nazýval každý první den v měsíci. Pohanští kněží prý v tyto dny obcházeli domy s modlami a zpívali rituální zpěvy, které měly přinést štěstí a blahobyt. Odměňováni byli nejrůznějšími obětinami. Stejný zvyk si posléze osvojili křesťanští kněží – obcházeli domy, žehnali jim a přijímali za to dary - tedy v podstatě chodili na Calendae - na koledu.

 

Na počest Saturnovu
Rituální zpěvy byly také součástí saturnálií, oslav na počest boha Saturna, konaných v Římě koncem prosince. Jimi se pravděpodobně inspirovala i křesťanská tradice oslavných písní v tomto čase, i když koledy v pravém slova smyslu, tedy vánoční písně zpívané dětmi a chudými, prosícími o výslužku, jsou až dílem středověku.

Trocha jazykozpytu
Ve staroslověnštině označovalo slovo koleda novoroční den. Na Balkáně se zase kalenda nazývaly pohanské oslavy zimního slunovratu se zpěvy a průvody. Naproti tomu v Provanci se Calendo říkalo Vánocům a koledy se nazývaly noels, zatímco v Británii se koledám říkalo carols.

Kdy vyrazit na koledu?
Na koledu se tradičně chodívalo o Štědrém večeru, na svátek sv. Štěpána, na Nový rok, o dni sv. Tří králů a někde i na Hromnice. Samotné kolední písně šířily ve středověku potulní žáci, hrající i tenkrát oblíbené vánoční hry. Koledy se zpívaly jak v národních jazycích, tak v latině, a takzvané makaronské koledy byly směsicí národních jazyků a latiny. Většinou šlo buď o světské písně, upravené pro vánoční potřebu, nebo o umělá díla, skládaná ovšem tak, aby připomínala lidovou tvorbu. V koledách přitom nechyběl ani humor a satira.

První koledy
Historie křesťanských vánočních koled sahá do 13. století. Podle legendy je autorem první z nich svatý František z Assisi (1181–1226). Koledy kvetly především ve středověku, pak byly na čas zapomenuty, ale období romantismu je znovu vrátilo do života. Původně se zpívaly pouze během doby vánoční, v posledním půlstoletí však do značné míry nahradily adventních písně a roráty a začaly se zpívat již během adventu. Koledou se též v některých zemích, zvláště v Polsku, nazývá každoroční sbírka, se kterou katoličtí kněží obcházejí farnost, aby si vykoledovali na živobytí. V zemích českých by si spíš jednu vykoledovali, tudíž neobchází. 

Koledy v cizině
Nejstarší britské koledy pochází z 15. století. Jednou z nejpopulárnějších je ovšem píseň Good King Wenceslas, o dobrém českém králi Václavovi, který obchází příbytky nuzáků a obdarovává je. Tato koleda se zpívala a doposud zpívá především o svátku sv. Štěpána. Text písně – legendu o sv. Václavovi – složil roku 1853 anglický duchovní John Mason Neale. Spoluautorem hudby na nápěv staré jarní latinské písně Tempus adest floridum byl Thomas Helmor. Také nejstarší zachovaná německá koleda, o Josefovi, pochází z 15. století. Nejslavnější německy zpívanou koledou je ovšem Tichá noc - Stille Nacht, složená oberndorfským farářem Josefem Mohrem s hudbou z dílny Rakušana Franze Xavera Grubera. Nejstarší zachovaná polská koleda pochází z roku 1424 a nazývá se „Zdráv buď Králi andělský". Většina polských koled z 15. století ovšem pochází z Čech - jde o přeložené koledy Jednoty bratrské.

Češi jako koledníci
Tradice koledování je v Čechách doložena ještě z předhusitských dob. Psal o ní mnich z Břevnovského kláštera Jan z Holešova. Jeho spisek se nazýval Štědrý večer a zachycoval vánoční obyčeje a zvyky. Mimo jiné v něm byla uvedena i koleda  Vele, vele, stojí dubec uprostřed dvora". Z doby ne o mnoho pozdější pochází koleda Narodil se Kristus Pán, původně latinská duchovní píseň Ave hierarchie coelestis (Buď pozdraveno, kněžstvo nebeské). V Čechách se přitom, stejně jako všude v Evropě, koledovalo od adventu do Hromnic. Například žáci farních škol vyráželi na první koledu obvykle na sv. Mikuláše. S sebou nosili figuru biskupa. Po světě měli čeští koledníci dobrou pověst jako schopní zpěváci a hudebníci.

Kolik byste dokázala zazpívat koled? Jaká je Vaše nejoblíbenější? Chodila jste jako dítko koledovat? Chodí Vaše děti? Pouštíte si o vánočních svátcích koledy? Nebo je nemáte ráda?

Reklama