Bulvár

O plynových kotlích a zdravém rozumu

Už několik let je pro mne prosinec měsícem dost problematickým, náš plynový kotel totiž evidentně nemá rád čas adventní. Historkami s touto tematikou ovšem zásobuji své vděčné přátele po celý následující rok. Máme totiž kotlík plynový, který již patří spíše do muzea než do bytu. Jako dítě vyrostlé v paneláku jsem byla původně nadšená představou, že nebudu v průběhu zimy odkázaná na démonické ústřední topení, ale že si budu topit podle chuti. Nicméně náš kotel mne rychle vyvedl z omylu.

Když jsme se do bytu přistěhovali a já jsem ho viděla poprvé, zachvěla jsem se v temné předtuše. Obývá totiž skoro celou jednu stěnu naší kuchyně a soustava kabelů a trubek, které jej napájejí, tvoří na zdi ne jeden, ale nejméně deset gordických uzlů. Každý začátek ohřevu signalizuje mohutná rána, takže návštěvy si u nás připadají jak na dělostřeleckém dni. Původní obyvatel bytu si k tomuto prehistorickému zařízení instaloval hypermoderní termostat, který se dal programovat. Nicméně když byt opustil, zanechal nám tam svůj nesmazatelný otisk v podobě smrtícího topného režimu. Ten ve zkratce znamenal jediné – přes den zima, v noci nesnesitelné vedro.

První rok jsme se snažili za pomoci přátel programátorů proniknout do tajemného kódu tohoto přístroje, ale ani školeným odborníkům se to nepodařilo. Už to vypadalo, že si budeme muset přeprogramovat náš život, když jsem jej zcela nevědomky vyřadila z provozu já. Bohužel způsobem, kterým jsem se zcela exkomunikovala ze slušné společnosti. S úmyslem udělat v předsíni pořádek a odstranit záhadné dráty táhnoucí se jako pavučina z předsíně na WC (další z pozůstatků po původním majiteli) jsem se ozbrojila štípacími kleštěmi a za pár minut už předsíň vypadala skoro hezky. A pak jsem HO uviděla.

Tlustý žlutý drát, který hyzdil celou stěnu a mizel ve zdi. Pryč s ním! Bohužel právě ten neestetický kabel spojoval termostat s kotlem…samozřejmě před tím, než okusil sílu mé paže. Nenapadlo mě nic lepšího, než z chladnoucího bytu zavolat manželovi. Zrovna seděl na jakési výroční poradě, ovšem telefon vzal. Před celou místností naplněnou cca třiceti odborníky na historii a vojenství vzniklý problém řešil. Přítomní se váleli smíchy a ironicky mu přáli veselé Vánoce. Zařízení jsem pak uvedla do provozu dle telefonických pokynů mého bratra, absolventa ČVUT. Bylo to jednoduché – pospojovat a zaizolovat stejně barevné drátky, jen jsem nenašla jiné nářadí než miniaturní nůžky na nehty…

Termostat se s námi pak asi za týden rozžehnal navždy, právě o nejmrazivějším prosincovém víkendu. Museli jsme volat drahou havarijní službu a naši zachránci nám pak instalovali jednoduchý italský přístroj. Asi za týden se s námi pak kotel přestal kamarádit a nešel vůbec nastartovat, asi smutnil za svým původním termostatem. Přivolaný opravář konstatoval, že je to „něco s pojistkou“ a závadu opravil. Kotel topil asi dvě hodiny, a pak zkolaboval.

Přijel další odborník, vyměnil asi dvě hodiny starou pojistku a odporoučel se. Kotlík stíhaný našimi úpěnlivými pohledy topil asi dva dny, a pak opět vypověděl službu. Vzhledem k tomu, že na stole nám ležely faktury asi za dva a půl tisíce, zvolili jsme jinou firmu. Řemeslník se dostavil včas, celý kotel vyčistil, vyměnil opět pojistky, naúčtoval si další tisícovku a odjel. Kotel konečně fungoval.

Nikoli úředník ve firmě, která spravuje náš dům. Protože jsme ho nemohli sehnat telefonem, musela jsem s fakturami k nim do kanceláře osobně. Ačkoli byla středa, tedy úřední hodiny, ve firmě v půl druhé odpoledne krom znuděné sekretářky nikdo nebyl – podle ní všichni odešli asi před hodinou na oběd a snad se ještě vrátí.

Čekala jsem dobrou půl hodinu a pak se konečně dostavili. Evidentně se dobře najedli, protože pán, sotva viděl faktury, zbystřil. Pečlivě je prohlédl a řekl mi, že jedna z nich je špatně vyplněná. Že je na to norma. Když viděl můj nechápavý pohled, vyndal jakousi ohmatanou příručku a začal mi předčítat, co vše musí obsahovat správně vyplněná faktura. Pak se hluboce zamyslel a řekl, že těch faktur mu nesu nějak moc a že je to nějak za moc peněz….

To už jsem se cítila jako hodně přetopená parní lokomotiva a před očima jsem měla rudá kola, kancelář jsem raději opustila, protože jsem cítila, že co nevidět hrozí exploze. V podobném stavu se pak za dva dny vrátil domů můj jinak ledově klidný manžel. Peníze nám nakonec proplatili až za tři měsíce, po několika urgencích a stížnostech.

A jak je to s kotlem u nás doma letos? Je krátce po Vánocích a na stole nám už zase leží faktury za několik tisíc, s mužem si taháme los, kdo letos půjde žádat o proplacení faktur jako první, a přemýšlíme, zda předtím pro jistotu nepožít nějaké uklidňující léky. Letos nám ta parta řemeslníků, co se vystřídala u správek našeho kotlíku, zcela bez obalu řekla, že za ty peníze bychom měli dávno nový. A taky že tenhle už naprosto nevyhovuje současným normám.

Myslíte, že nám příští rok třeba Ježíšek nadělí nový? Já už snad ani ne, zdravý rozum je totiž něco, co zřejmě odporuje všem současným úředním předpisům…  

   
28.12.2005 - Společnost - autor: Eva Rajlichová

Komentáře:

  1. [14] sdrawa [*]

    Každý kdo má planové spotřebiče a jsou už nějaký ten rok staré, tak by neměl riskovat, dělají se opravy plynových spotřebičů, které dokáží dát i staré spotřebiče do stavu normální funkce

    superkarma: 0 16.07.2013, 21:58:03
  2. [13] sdrawa [*]

    Plynové spotřebiče jsou fajn, ale je potřeba se o ně starat, důležitá je především revize plynových spotřebičů

    superkarma: 0 15.06.2013, 02:39:19
  3. avatar
    [11] Meander [*]

    "jsem se ozbrojila štípacími kleštěmi" "jen jsem nenašla jiné nářadí než miniaturní nůžky na nehty" To jsi ty štípačky mezitím snědla?

    superkarma: 0 28.12.2005, 20:08:54
  4. avatar
    [10] Meander [*]

    Chybí mi tu smajlík, který s rozběhem skáče do zdi

    superkarma: 0 28.12.2005, 18:48:58
  5. avatar
    [9] rumcajs.tm [*]

    Nevím,jestli u Vás byli odborníci,anebo diletanti.Je to až neuvěřitelné.Ale s tím novým, modernějším kotlem by ste neměli otálet.nebo Vám přijdou další faktury,a to je snad blbost ne?

    superkarma: 0 28.12.2005, 11:12:24
  6. avatar
    [7] Majdinka [*]

    Tak to já jsem četla až do konce a opět se potvrdilo, že rozum někdy stojí mrcha a nechce se mu. Přístup lidí "od fochu", tak to je paráda. Znám podobný problém, ale s vodou na chalupě. V obci je malý tlak, tak jej zvýšili. A to tak, že sebrali vodu těm na kopcích. Takže na chalupě bude o víkednu cca 14 lidí slavit Silvestra a bez vody. Už tam někteří jsou, tahají vodu cca 1,5 km do kopce v kanystrech. já tam jedu zítra a už se těším, jak místo sjíždění sjezdovek budu do kopce tahat tu drahocenou tekutinu. Tak všem pevné nervy do roku příštího.

    superkarma: 0 28.12.2005, 09:09:26
  7. avatar
    [6] Channah [*]

    Hmmm... tak jsem si to všechno (až na tenlhe kotel) poctivě přečetla a jdu na diskuse

    superkarma: 0 28.12.2005, 09:09:13
  8. avatar
    [5] brouk [*]

    Žížala: nejsi jedina Taky jsem se na konec clanku nedostala

    superkarma: 0 28.12.2005, 08:44:01
  9. avatar
    [2] Žížala [*]

    Tak dlouhej článek o kotli . Snažila jsem se to přečíst, ale fakt mi to nešlo

    superkarma: 0 28.12.2005, 06:17:27
  10. avatar
    [1] Linde [*]

    hm, neřešil by to levněji nový kotel za cca 15.000????

    superkarma: 0 28.12.2005, 06:11:52

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Náš tip

Doporučujeme