píše překvapivě čtenářka s nickem lleennaa. I když ji ke své lítosti nikdy nepoznala, dokáže ji vykreslit naprosto bravurně. Děkujeme za tento pěkný a citlivý příspěvek na dnešní téma

Chtěla bych napsat o mamince mého manžela, kterou jsem bohužel nikdy nepoznala. Jak můžu popsat člověka, kterého neznám? Jednoduše. Mám oči, uši, srdce a cit. Můj muž o ní moc často nemluví, není mu to příjemné, dávat najevo své city. Když už se podaří z něj něco vytáhnout, cítím, jak mu bije srdce, je najednou takový jiný. Myslím, že se mu po mámě dost stýská.

Byla to určitě veselá kopa, po kom jiném by zdědil manžel tak vytříbený smysl pro humor. Co jsme spolu, zmizela mi vráska mezi obočím, za to se mi rýsují slušné rýhy kolem úst...přiznám se, že mám čas od času tzv. křeč v hubě od toho smíchu.

Z jeho povídání taky vím, že to byla cílevědomá ženská, která si šla za svými sny. V tomhle bychom si rozuměly. Když mám chuť něco udělat, tak to prostě udělám.

Taky jsem po odpovědi, proč se jeho rodiče rozvedli, pochopila, že to nebyla osoba určená k plotně a žehlícímu prknu. Ráda tvořila, určitě se ráda učila a dělala ve svém životě všechno, co by jí pomohlo k duševní pohodě. Její syn byl u ní určitě na prvním místě, ale věděla, že jednou dospěje, odejde, založí si svou rodinu, tak proč na to čekat.

V době, kdy se o podnikání moc nemluvilo, nebo mluvilo, ale ne zrovna lichotivě, začala dálkově studovat, věnovala se malování, práci, která ji bavila. Věnovala se svým potřebám a touhám. Na zdi nám visí její obrázek, anděl, u toho je krásný verš.

Myslím, že tenhle kousek je to nejcennější, co tu po své smrti mohla zanechat. Co mě mrzí je to, že tu není mezi námi živými a nemůže se těšit ze své vnučky. Že jsem jí nepoznala osobně. Manžel to ví. Ví, že bych si s ní rozumněla, stejně jako si rozumím s jeho babičkou...

Ale taky ví, že se na nás občas přijde podívat, že nad námi drží tu ochrannou ruku. Jak jinak si mám vysvětlit, že dostal při večeři o Vánocích smetákem po hlavě, když jsem se ho ptala, jestli už zapálil za svou maminku svíčku a on řekl: potom :)

Když máte milující maminku, za kterou můžete kdykoli přijít, chytit ji za ruku, schoulit se k ní, položit hlavu na její klín, poslouchat tlukot jejího srdce, máte to nejcennější na světě.

lleennaa

Moc hezky jste to napsala

Co nám k dnešnímu tématu napíšete vy, milé ženy-in? Také to bude vzpomínka? Nebo máte svou maminku stále nablízku a chtěla byste jí prostřednictvím dnešního tématu poděkovat a popřát ke Dni matek?Můžete to udělat formou, jakou si zvolíte. Písničkou, obrázkem, básní i prózou. Je to jen na vás

Těším se na další milé příspěvky na adrese: redakce@zena-in.cz

 

Reklama