Reklama

Dnešní článek se bude týkat jedné skupiny obyvatelstva – Těch Kreténů, Kteří Jezdí Do Centra Prahy Úplně Zbytečně Autem.

Ano, už se v podstatě těším, až celá doprava zkolabuje a začne se to řešit. Autem jedu cca jednou za 14 dní, když je potřeba něco odvézt nebo dovézt – nejčastěji je to z Prahy ven na výlet nebo na její kraj na nákup. Jinak jezdím už proto, abych nikde neblokoval provoz a neucpával silnice, MHD. Taková tramvaj má stejně svoje koridory, kterými jede daleko rychleji než auta, jež se pinoží přískokem k cíli.

Poslední větu škrtněte. Je to kravina. Proč? Kvůli Těm Kreténům, Kteří Jezdí Do Centra Prahy Úplně Zbytečně Autem. Zejména Těm Bezohledným Kreténům, Kteří Jezdí Do Centra Prahy Úplně Zbytečně Autem. To jsou takoví debílci, kteří mají silná auta a zaručeně to ještě stihnou projet na oranžovou. Jenže nestihnou. Pak trčí na kolejích a čekají na další zelenou. Kromě nich stojí pár tramvají plných naštvaných lidí.

Další naštvaní lidé jsou na následujících zastávkách, protože tramvaj kvůli Těm Kreténům, Kteří Jezdí Do Centra Prahy Úplně Zbytečně Autem nemůže přijet k ostrůvku. A tak se lidé i tramvaje kumulují. Bohužel každý na jiném místě. Naštvanost stoupá, jen debílek si myslí, že je ředitel Zeměkoule a není s to popojet s tou svojí upocenou drahou károu o půl metru.
Skvělí jsou také ti na zastávkách, které nemají ostrůvek. Třeba ulice Zborovská. To třeba patnáct aut stojí mimo koleje, ale jeden hňup si musí aspoň dvěma koly stoupnout do nich. Asi aby viděl tramvaj ve zpětném zrcátku, idiot pitomá.

A tak tramvaj dělá cililink a auto manévruje – pokud je to slušňák. Občas taky nemanévruje, protože v něm sedí paní (není to sexismus, ale v podobné situaci se snaží popojet tři z deseti žen), která dělá, že ona ani auto na ulici vůbec nejsou. Ani lidé, kteří jí kynou zvláštními gesty, pro ni nejsou viditelní. Sedí a nespouští oči z volantu.

A neuhne také manažer ve sporťáku. Já bych jim do nich, být v tramvaji, drcnul. A povolil bych to i ze zákona. Tramvajím bych dal radlice, a kdyby někdo stál na kolejích, měl by tramvaják právo odstranit jej, pokud by to bylo kvůli řidičově blbosti a ne v nutných případech.

Anebo bych vůbec zakázal auta v centru. Oddechli by si nejen lidé v tramvajích, ale i lidé na ulicích a ulice samotné. Vzpomeňte si, jak to hezky fungovalo po povodních!

Kapitola 2. Cestování po dálnici

Pokud už jedu po D1, je to většinou buď v neděli, nebo v pátek odpoledne. Z Prahy vyjíždím tak kolem třetí a vím, že to bude náročné. Jenže minule jsem odjížděl už o půl dvanácté. Tak nějak jsem doufal a předpokládal, že bude ještě klid, že lidé vyrazí později. Jenže časy špiček se změnily. Zatímco když jedu po druhé či po třetí, je všechno relativně v klidu, teď se většina řidičů chovala, jako by je někdo praštil kladivem do hlavy.

Vysvětluji si to predestinačním zákonem. Lidé sedají za volant s tím, že je pátek a že bude všechno na silnici špatně. To znamená, že zatímco je jindy daleko větší provoz, než byl, jeli všichni mírně řečeno připosraně a dělali takové kiksy, že se dálnice ucpávala, jen se k sobě dostalo více než čtyři auta. V ten okamžik totiž všichni opatrňoučce skorozastavili, a tak udělali i půlkilometrovou kolonu.

O tom, že Češi neumí zipovat, tedy dojet až k zúžení ve dvou pruzích a pak se cik-cak řadit, není pochyb. Ale má cenu zrovna o tomhle psát?

Podobně nemá cenu psát o těch „šmejdech“, kteří se ve své dvoumetrové výšce a v několika tunách plechu a nákladu cítí náramně bezpečně, a tak se honí a předjíždějí, vjíždějí do levého pruhu po dvojím bliknutí (když jsou to ti lepší) a vůbec ohrožují provoz, jak to jen nejvíc jde. Každý to ví, ale nikdo s tím nic neudělá, protože dopravci mají takovou lobby, že to není hezké.

Jaké jsou vaše zkušenosti s cestováním ve špičkách centry měst a po dálnicích? Je to u vás podobně strašné, nebo lepší? Nebo snad horší?