Bulvár

O hrdinném boji Nadmuchřtána s Hryzochlebem

Muselo to být hrdinské utkání. Jen si poslechněte, jak se válečníci strojili do bitvy!

„Nejprve bojovníci si holeně připjali k lýtkům,

zelené lusky bobů, když každý roztrhli na dvé.

Krunýře měli z kůže, již kdysi z kolčavy stáhli,

za štít sloužilo víčko z kahance;

k útoku byla

oštěpem jehlice dlouhá, kus železné válečné zbroje;

za přilbu na skráně každý si skořápku z ořechu vsadil.“

 

Jak už správně tušíte, těmi válečníky byly žáby a myši. Když začal v pátém století před n. l. mezi řeckou smetánkou kolovat „hrdinský“ epos nazvaný Batrachomýomachie (batrachos je řecky žába, mýs myš a maché znamená boj, tedy Žabomyší válka), byla to určitě bomba. Byla to také jedna z prvních (ne-li vůbec první) z historicky doložených parodií v dějinách literatury - a rovnou na dílo nejobdivovanější, vznešené a nedotknutelné: Homérovu Iliadu.

Autor dnes není znám a kdoví, jestli se vůbec někdy ke svému dílu přihlásil. Byla to jistě vtipná hlava, která dokázala s humorem používat vznešených homérských obratů a obrazů, ba i celých scén z velkého boje Achájů a Trójanů. Všechno se tu odehrává jako v Iliadě, verše mají stejný rozměr a rytmus jako u Homéra, jenže nejsme u Tróje, ale na břehu bahnitého jezírka. Hrdinové se nejmenují Achilleus nebo Odysseus, ale Nadmuchřtán, Drobtolov, Misoliz nebo Hryzochleb. Všechno je tu obrácené naruby. Jak se asi museli Řekové bavit, když četli homérské vzývání Múz, kterým v souladu s dobovým zvykem tento zvířecí epos začínal:

 

„Na samém počátku díla sbor Múz já nejprve vzývám,

z výšiny Helikónu by vstoupil do mého nitra,

na klíně na destičky když novou píseň chci napsat,

mocnou jsa poháněn touhou, všech lidí smrtelných uším

zvěstovat nesmírný zápas a bouřlivé Area dílo.“

 

Těžko si představit, že si sami ze sebe takhle utahovali v době, kterou máme ze školy uzavřenou pod neprodyšný poklop uctivé nudy…
Nerovnost a napětí mezi tématem a formou je od té doby jedním z nejúčinnějších prostředků satirické a humoristické literatury, potažmo filmu. Od Batrachomýomachie vede přímá cesta k Donu Quijotovi, Falletově Zelňačce, Limonádovému Joe i tajnému agentovi pana Beana.


A ještě něčím nás ten neznámý, ale chytrý a sympatický Řek obohatil. Slovním obratem, který používáme vždycky, když se do sebe v tisku pustí dva stráášně důležití politici nebo když se dva sousedi do krve zhádají o holou... větev.

 

 

 

   
16.05.2007 - Kultura - autor: Eva Jedelská

Komentáře:

  1. avatar
    [5] OlgaMarie [*]

    Kdysi mě fantasticky dostaly Apokryfy od Karla Čapka.Zvláště ten o Romeovi a Julii.

    superkarma: 0 16.05.2007, 16:15:09
  2. avatar
    [3] Ťapina [*]

    Mám ráda parodie jako je tahle, když autor pochopí dokonale dílo, které paroduje, dodržuje styl a všechno. To je přece taky umění.

    superkarma: 0 16.05.2007, 10:25:36

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Akce pro čtenářky: Velikonoční pečení a vaření s Globusem
Hledáme čtenářky, které rády čtou knihy
Anketní otázky pro čtenářky, které chtějí testovat Canesten Intim Gel
Anketa: Bolí vás záda?

Náš tip

Doporučujeme