Domácnost

O holčičce, která si přála skoro všechno



Byla jednou jedna holčička Martinka, a ta chtěla všechno mít. Všechny hračky, které kde viděla – v obchodech, u jiných dětí, ve školce i v knížce na obrázku. Všechny věci, nejen pro děti, ale taky pro dospělé. Chtěla opravdické auto, chtěla kancelář a vlastní paneláček. Co jeden! Nejraděj by měla všecky domečky a stromečky a zvířátka, dopravní prostředky a přístroje. Chudák její maminka už věděla, co zase uslyší, kdykoli Martinka viděla něco nového.

„Maminko, já bych taky chtěla živého velblouda. Maminko, já bych taky chtěla opravdický vrtulník. Maminko, já bych taky chtěla sochu.“ Taková a tisíc podobných přání slýchala Martinčina maminka každý den. Maminka se Martinčiným přáním někdy smála, ale dohromady z toho všeho byla někdy pěkně unavená. „Ano, ano, Martinko. Já vím. Ty bys chtěla prostě všechno na světě,“ říkala maminka a smutně dodávala, „tak to si asi místo rodičů budeš muset najít nějakého čaroděje. I kdybychom na to měli peníze, nevím, kam bychom to všechno dali a co bychom s těmi všemi věcmi dělali.“
Martinka se zatvářila ukřivděně. „Náhodou, já vůbec nechci všechno na světě. Nebo aspoň ne úplně všechno. Existují taky věci, které bych docela určitě nechtěla.“ Maminku to skoro překvapilo. „Ano? To jsem si ani nevšimla. Nebylo by jednodušší, abys jmenovala jenom věci, které nechceš? Ušetřily bychom spoustu mluvení.“ Martinka trochu uraženě souhlasila. „Dobrá, ode dneška budu teda říkat jenom to, co nechci. Začnu hned. Tak třeba kanál nechci. Ani tamtu hnusnou popelnici. A to je asi všechno. Ostatní věci bych všechny chtěla.“ Další dny Martinka přece jenom ještě něco přidala. Na seznam věcí, které by nechtěla, přibylo trní, chodník, začouzený komín, chlupatí pavouci a taky očkování a zlomená ruka, co měla jednou Jarka ve školce.

kopyto
Blížily se Vánoce. Martinka chtěla pořád tolik věcí, že by se to do dopisu Ježíškovi vůbec nevešlo. Musel by mít nejmíň tisíc stran a stejně by mohla snadno na něco důležitého zapomenout. A pak přišla na ten nápad – udělá to s Ježíškem jako s maminkou! Ušetří si práci a napíše Ježíškovi jenom přání, která nemá. A bude po něm chtít, aby přinesl všechno ostatní.

A tak to taky udělala. Ježíšek nad Martinčiným dopisem kroutil zamračeně hlavou. A dost se rozzlobil. To jsou dnes děti, kdo to kdy viděl. Tak to teda ne! Do dopisu Ježíškům se píšou přání, a ne nepřání. Kam bychom přišli, s takovými dětmi. A bylo rozhodnuto. Martinka potřebuje dostat za vyučenou.

Pod stromečkem bylo toho roku docela málo dárků. Martinka se tomu divila, po celou večeři nevěřícně přepočítávala balíčky. Snad to Ježíšek nepopletl! A jak se teprve podivila, když došlo na rozbalování dárků. Pod stromečkem pro ni byl plechový komín, pořádný svazek trní a pár chlupatých pavouků. Až bylo rodičům Martinky docela líto, jaké to byly ošklivé dárky. Ale maminka znala Martinku dobře a říkala si, že je pro ni takováhle lekce možná prospěšná. „Vidíš, vidíš, Martinko,“ říkala Martince maminka, „ten, kdo se nespokojí s málem, vždycky špatně dopadne.“ Tatínek se snažil holčičku naopak utěšit „Mně by se takový komín moc hodil do dílny. Když mi ho dáš, Martinko, koupil bych ti po Vánocích třeba nějakou malou panenečku, abys nebyla tak smutná.“ Maminka se přidala. „Pavouky vypustíme do přístěnku, aspoň nám tam v létě vychytají všechny mouchy. A trním zahradíme díru v plotě, kterou nám vždycky utíká náš Bobíček. Já ti pak za to přidám aspoň tu stavebnici, kterou sis doopravdy přála. Tak nebuď smutná, Martinko.“
Martinka už ale smutná nebyla. Nejdřív si poplakala, to ano. Potom se ještě chvíli vztekala, potom se urazila, ale nakonec si všechno rozmyslela. „Jsou to moc krásné dárky a ráda si je všechny nechám. Ty jsem si vždycky nejvíc přála. Kdepak nějakou malou panenečku! Hned si je odstěhuji do pokojíčku.“ Přes komín se skoro nedalo jít do postele a trní zahradilo zbytek pokoje, ale Martince to nevadilo. Sklenici s pavouky postavila na stoleček, dala rodičům vzdorovitě dobrou noc a odešla do svého pokojíčku spát.

V noci se zdál Martince strašidelný sen o komíně a o trní. Leknutím se vzbudila a vyskočila z postele. Úplně přitom zapomněla na své dárky, zakopla o komín a spadla do trní. Skleničku s pavouky shodila ze stolečku, a ti se rozeběhli po pokoji. Vyděšená Martinka utekla z pokojíčku a honem za sebou zavírala dveře. Pavouků se odjakživa štítila.
A tak našli rodiče ráno na Boží Hod Martinku spát v obýváku pod stromečkem. Byla zabalená v dece a vypadala jako dárek. A byla doopravdy jako nová, úplně jiná a celá vyměněná.

Prosila rodiče, aby si její dárky vzali. „Maminko, odnesu trní sama na zahradu k plotu, jen když u mě v pokojíčku pochytáš ty příšery. Jinak už tam nikdy nemůžu.“ Martinka se rozplakala. „Takový mám krásný pokojíček, tolik mám hraček, a teď tam bydlí pavouci. Nic jiného už nechci, jenom je prosím pochytejte,“ vzlykala Martinka.
A že tak pěkně prosila, tatínek namontoval komín do dílny a maminka vypustila pochytané pavouky do přístěnku. Martinka se mohla vrátit ke všem svým krásným hračkám do pokojíčku. „Už jsem ani nevěděla, že jich tolik mám. Na některé jsem nadobro zapomněla,“ libovala si Martinka. „Jenom když nemusím bydlet v trní spolu s pavouky.“

Od té doby si Martinka dávala pozor na jazyk vždycky, když po něčem novém zatoužila. Někdy přece jen vyhrkla postaru „Maminko, já bych taky chtěla…“ ale stihla se včas zarazit a dodat: „Vlastně ani ne. Jenom bych chtěla pořád bydlet ve svém pokojíčku bez pavouků.“ Maminka se tomu pokaždé trochu zasmála. Byla si jistá, že příští Vánoce budou pod stromečkem pro Martinku zas jenom samé krásné dárky.

Kateřina Knoppová
Vítězný únorový příběh ze soutěže Příběh roku
Kategorie: maminčiny/tatínkovy/babiččiny/dědečkovy pohádky

Soutěžte s námi o hodnotné ceny! Vyhrát můžete každý měsíc! VSTUPTE DO SOUTĚŽE ZDE.

   
21.03.2007 - Dům a byt - autor: Markéta Breníková

Komentáře:

  1. avatar
    [35] Vivian [*]

    Tak takovýhle pohádky musej děti vyloženě milovat...

    superkarma: 0 21.03.2007, 19:05:57
  2. avatar
    [34] Kadla [*]

    Nyotaimori: A teď si vem, že to je VÍTĚZNÁ pohádka. Jak teda asi musely vypadat ty ostatní.... Anebo byl ten, kdo to vybíral, lehce zastydlý ve vývinu... Nebo jim třeba jiná pohádka ani nepřišla, jen tahle

    superkarma: 0 21.03.2007, 16:54:31
  3. avatar
    [32] sanvean [*]

    monacha: Určitě - Trnová dívka. Příběhy severoamerických Indiánů - přeložil to a převyprávěl

    superkarma: 0 21.03.2007, 15:20:11
  4. avatar
    [31] Gabi [*]

    zn0uz4: už jsem pár takových dílek četla a jsou

    superkarma: 0 21.03.2007, 15:10:31
  5. avatar
    [30] monacha [*]

    sanvean: napsal to urcite JACHYM Topol?

    superkarma: 0 21.03.2007, 15:02:46
  6. avatar
    [29] zn0uz4 [*]

    gerda: ja myslim, ze jsou skvely :) h

    superkarma: 0 21.03.2007, 14:11:24
  7. avatar
    [28] gerda [*]

    zn0uz4: to si zas někdo zablbnul!

    superkarma: 0 21.03.2007, 14:00:31
  8. avatar
    [27] zn0uz4 [*]

    gerda: mas na mysli asi matematicky pohadky mych kamaradu a spoluzaku :))

    http://home.zcu.cz/~sustr4/pohadky_cz.html

    popr.nejaky cteni k tomu na

    http://svetlik.info/blok/index.php?/archives/17-Dusevni-vlastnictvi-na-Internetu-Matematicke-pohadky.html#extended

    ono.. kdo vi, o cem je rec, tak se docela pobavi :)

    superkarma: 0 21.03.2007, 13:56:17
  9. avatar
    [26] Gabi [*]

    superkarma: 0 21.03.2007, 13:36:44
  10. avatar
    [23] sanvean [*]

    To je pohádka pro maminky, ne pro děti Mně se líbí indiánské pohádky od Jáchyma Topola. Třeba jak se Kojot zahrabal listím a svůj červeně natřený penis vydával za jahodu

    superkarma: 0 21.03.2007, 12:28:48
  11. avatar
    [22] gerda [*]

    Alois Machovec, Zahrada dětstv - pohádky a povídky z laické morálky. Vyšlo v roce 1937 a tato dnešní pohádka o děvčátku a komínu je těm Machovcovým jak z oka (nebo pera?)vypadlá. A pak mě ještě napadá Jaroslav Hašek

    superkarma: 0 21.03.2007, 12:28:39
  12. avatar
    [21] Meander [*]

    Majucha: Ta matka je taková píp, ta píp, mi píp dala nějakej píp komín a podobý píp a ještě si ta píp myslí, že jí sežeru, že to donesl nějakej píp Ježíšek. Na to se jí píp. Takhle?

    superkarma: 0 21.03.2007, 12:27:33
  13. avatar
    [20] Kadla [*]

    gerda: To je fakt. Hlavně slovo "nadobro" patří k nejužívanějším výrazům mezi mládeží

    superkarma: 0 21.03.2007, 12:04:02
  14. avatar
    [15] gerda [*]

    Meander: Ano. Holčička mluví knižní češtinou, to je dnes mezi dětmi běžné.

    superkarma: 0 21.03.2007, 12:01:28
  15. avatar
    [14] Deja [*]

    Majucha: viď, také bych si přála komín a to nejlépe zn. Schiedel keramický tříplášťový, průměr 180 mm a k tomu ještě revizní zprávu pro plynaře

    superkarma: 0 21.03.2007, 11:48:53
  16. avatar
    [13] Meander [*]

    gerda: Být dítětem, asi bych provedla hrozné věci.
    Děsivý je ten jazyk, ta jakoby dětská přímá řeč.

    superkarma: 0 21.03.2007, 11:47:29
  17. avatar
    [12] gerda [*]

    Meander: jojo, autorka si prostě sedla k počítači a umínila si, že vymyslí pohádku na dané téma. A je to strašně poučné , trčí to z toho do všech stran. Být dítětem, začnu naschvál zlobit a řvát. Jako dospělá to můžu tak leda zkritizovat

    superkarma: 0 21.03.2007, 11:30:14
  18. avatar
    [11] Meander [*]

    gerda: Když tohle je blbé tak nějak celkově. A tím blbé myslím blbé z nedostatku vtipu, inteligence, humoru a vůbec všeho. Lautr všeho. To je snad ještě víc blbé než některé soutěžní erotické pokusy.

    superkarma: 0 21.03.2007, 11:14:30
  19. avatar
    [10] Amálie [*]

    Božínku, jak dokonalé, slaďounké, čisté a umravněné.

    superkarma: 0 21.03.2007, 10:51:45
  20. avatar
    [9] gerda [*]

    Meander: no když máš jenom zadané téma a do myšlenky se musíš nutit, vznikají různé mravoličné historky, jako je například tato. Jako dítě jsem milovala klasické pohádky, ale ty moderní, třebas jak šel trojúhelník s úsečkou na vandr, tak ty mi způsobovaly třesavku. Není každému dáno. Odchylovat se od žánru dokážou jen někteří - námatkou Lada s jeho šibalskými povídačkami, do kterých montoval moderní prvky, ale tam to sedlo. Nebo smutné pohádky O. Scheinpflugové. Ale jak se člověk musí podřizovat, vyleze z toho schválnost.

    superkarma: 0 21.03.2007, 10:24:59
  21. avatar
    [6] Lilinka [*]

    superkarma: 0 21.03.2007, 09:32:26
  22. [5] Rikina [*]

    Tak soutěž... aha.

    superkarma: 0 21.03.2007, 09:29:29
  23. avatar
    [4] Meander [*]

    Promiňte, ale tohle je fakt příšerné. Opravdu. Úplně všechno je na tom hrozné, od slohu po myšlenku.

    superkarma: 0 21.03.2007, 09:16:11
  24. avatar
    [3] Wendy159 [*]

    Nelíbí..fakt ne..

    superkarma: 0 21.03.2007, 09:09:23
  25. avatar
    [2] Kadla [*]

    Tak tenhle typ moralizujících pohádek ale fakt nemusím...

    superkarma: 0 21.03.2007, 08:55:24
  26. avatar
    [1] 2kleo [*]

    ... a až holčička vyrostla vzala si za muže bezdomovce a žili spolu na skládce, protože spokojit se s málem je přece tak krásné a čisté...

    superkarma: 0 21.03.2007, 08:30:14

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Testování intimní kosmetiky pro ženy z ČR a Slovenska
Anketa: Pečete bábovky?
Jaké hračky kupujete svým vnoučatům?
Anketa pro maminky: Jaké kupujete hračky svým dětem?
Výzkum na téma kašel
Průzkum na téma finanční zajištění

Náš tip

Doporučujeme