Nedávno na kosmopolitním auditku děvčata žijící ve světě, mluvila o závisti jako o specifické české vlastnosti.
Tak se pojďte nad tím zamyslet.

O Češích se traduje vtip – Němec se modlí: Bože, soused má kozu, dej, ať mám dvě. Čech se modlí: Bože, soused má kozu, dej, ať mu chcípne.
Závist – vůči těm, co emigrovali a venku se vypracovali.
Závist – vůči těm, kterým se v restituci vrátil dříve ukradený majetek.
Závist – vůči těm, kteří začali od nuly a vlastní pílí a šikovností se vypracovali.

Ale nezávidí jen prostí občané, ale také naši poslanci na budoucí europoslance … peníze převážily nad solidním výběrem kandidátů.
Řízením osudu u nás nejsou staré bohaté rodiny, na které bychom mohli být hrdí.
Začalo to asi již po Bílé hoře.
Naše protestantská šlechta musela opustit zemi a konfiskáty obdrželi cizinci. Nevzniklo u nás bohaté měšťanstvo jako v jiných zemích.
Za Rakouska-Uherska jsme byli my tou zemí se silnou ekonomikou – bohužel v pozadí stáli opět cizinci. Skoro každý, kdo tady byl bohatý, byl vlastně cizinec – tedy jsme k nim měli nedůvěru.

Po roce 1989 se situace znovu opakuje, velkými investory jsou, jak jinak, cizinci… A tak nikdo neuznává legitimnost úspěchu – kdo je bohatý, je podvodník.
Nejsou pevně stanovená pravidla – a pokud ano, nikdo je nedodržuje, dokonce ani poslanci či policie.
Úspěch je už předem považován za podvod. Kdežto v cizině lidé vědí, že to, jak se jim povede, záleží jen na jejich přístupu k životu.
Když budou pilně studovat a pracovat, úspěch je nemine.
Již Masaryk říkal – nebát se a nekrást. A jak se to změnilo? Nebát se a nakrást

Co tedy s námi?
Bude to chtít několik generací s výchovou k sebedůvěře, poctivosti, pracovitosti – a potom se možná přiblížíme k Americe.

Nebo máte jiný názor?  

Kosmopolitní auditko: http://www.zena-in.cz/auditoria/auditorium_osobni.asp?stranka=1&id=246

Reklama