Domácnost

O červeném autíčku


Žilo bylo na předměstí jednoho velkého města malé červené autíčko. Jen tak si jezdilo po cestách, nedbalo žádných předpisů a zákazů. A tak se jednoho dne stalo, že se řítilo závratnou rychlostí k přechodu pro chodce, po kterém zrovna kráčel tatínek s chlapečkem a holčičkou. Jen taktak se podařilo autíčku zastavit, aby je nesmetlo z cesty. A tu povídá tatínek autíčku:

„Autíčko, autíčko, já tě tady pozoruji už delší dobu. Jezdíš si tady jako šílenec, celé jsi zaprášené a zlobivé. Nechtělo bys jít s námi domů? Hezky bychom tě vyčistili a bydlelo by jsi ve vyhřáté garáži. Vozilo bys maminku do práce, kloučka do školy a holčičku do školičky.“

kopyto
Ale autíčko jen tak poskočilo a odmítlo, že na to není stavěné, a vyrazilo dál na své cesty.
A jelo, jelo, až vyjelo z města a najednou se ocitlo na volné silnici, mezi stromy a poli. Jelo si to, vesele troubilo, nedbalo na zákazy ani příkazy, až najednou vlítlo na krajnici a tam si zarazilo velký rezavý hřebík do nožičky, ne do nožičky, ale do pneumatiky. Byla to rána jako hrom, autíčko najednou dostalo smyk a spadlo do pangejtu. Celé se tam vyválelo a nemohlo zpátky na silnici. Plakalo a zoufale volalo o pomoc. Ale nikde nikdo, kdo by mu pomohl. A tak, když se trochu uklidnilo, pomaloučku se z pangejtu, za strašného kulhání, vyhrabalo a kulhalo zpátky do města. Cesta to byla dlouhá a úmorná, ale autíčko se nevzdávalo. Doťapkalo k domu, kde bydlel tatínek s maminkou, kloučkem a holčičkou a nesměle zatroubilo. Všichni zrovna seděli u večeře a strašně se divili, co to?! A uviděli před domem malé červené autíčko. Už nebylo tak veselé a rozverné jako na přechodu. Bylo celé pomačkané, špinavé a bolavé.

A najednou prosilo tatínka, jestli by u nich nemohlo zůstat. A tak tatínek, za souhlasu ostatních, autíčku slíbil, že tam může zůstat. Hned se všichni dali do práce. Tatínek vytáhl hřebík ze zraněné nožičky, maminka a děti autíčko umyli a naleštili a společně ho zaparkovali do teploučké garáže. Autíčko si lebedilo a spokojeně vrnělo jako kotě. Ráno všichni vstali, tatínek odjel svým autem do práce, maminka naložila do červeného autíčka chlapečka, kterého odvezli do školy, holčičku do školičky a odjeli s maminkou do její práce. Po práci maminka nasedla do červeného autíčka, zajeli pro děti do školy a školičky a všichni vyrazili k nákupnímu centru pro nákup. Autíčko bylo moc šťastné, že je něčím užitečné, a poslušně bydlelo ve vyhřáté garáži.

A tak to v životě chodí, Terezko, když je někdo zlobivý a neposlušný, tak ho potká vždycky něco moc moc špatného a bolavého. A teď už spi!!!

Zdena Proboštová
Vítězný únorový příběh ze soutěže Příběh roku

Kategorie: prevenčně výchovné pohádky

Soutěžte s námi o hodnotné ceny! Vyhrát můžete každý měsíc! VSTUPTE DO SOUTĚŽE ZDE.

   
22.03.2007 - Dům a byt - autor: Markéta Breníková

Komentáře:

  1. avatar
    [16] Lilinka [*]

    Jak dlouho tu budou vycházet tyhle veselé pohádky?

    superkarma: 0 22.03.2007, 15:06:19
  2. avatar
    [15] elephant [*]

    tak to je teda síla já moc nemusela broučky, rumcajse, káju maříka a takovýhle knížky. Měla jsem ráda pohádky od Němcový a Erbena a především Kytici, tu mi babička musela číst furt do kola, musela mě nenávidět

    superkarma: 0 22.03.2007, 13:36:03
  3. avatar
    [14] Meander [*]

    gerda: Já Broučky milovala, myslím ty čtené, co jsem měla na deskách. Nesnášela jsem Rumcajse.

    superkarma: 0 22.03.2007, 13:06:07
  4. avatar
    [13] Meander [*]

    Tohle přečtu svému červenému autíčku. Myslím, že sníží spotřebu na tři litry, vyrovná plechy a už nikdy v životě nechcípne na semaforu, jen abych ho už podobnou literaturou netýrala.

    superkarma: 0 22.03.2007, 13:05:02
  5. avatar
    [12] gerda [*]

    Majucha: zlobit se nemá, to věděl už Karafiátův Brouček. Broučci mně mimochodem lezli na nervy strašným způsobem už jako předškolačce. Každý odstavec tam byl prošpikován slovem Poslušnost. Poslušnost=nejvyšší ctnost a schůdek do nebe. Já tu pohádku nechápala! Všichni tam byli strašně ctnostní a vzorní. Já vím, psal to katolický farář, ale stejně - snad byl taky jednou dítětem, ne?

    superkarma: 0 22.03.2007, 13:04:06
  6. avatar
    [11] Vivian [*]

    Hašišmarja... Tohle se za střízliva nedá.

    superkarma: 0 22.03.2007, 12:31:32
  7. avatar
    [10] SARI [*]

    ....a jesti neumřeli, tak padají do pangejtu dodnes.Dobrou noc.

    superkarma: 0 22.03.2007, 11:55:25
  8. avatar
    [7] gerda [*]

    Já si myslím, že vůbec ta myšlenka vyhlásit soutěž o výchovně preventivní pohádku byla od začátku nešťastná, kulantně řečeno. Při takovém zadání ty pohádky ani nemůžou být jiné! Co zavání výchovou lidi děsně prudí, malé i velké.

    superkarma: 0 22.03.2007, 11:25:02
  9. avatar
    [6] Kadla [*]

    Uf, nemám slov...

    superkarma: 0 22.03.2007, 10:06:47
  10. avatar
    [1] Evikus [*]

    superkarma: 0 22.03.2007, 07:38:43

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Hledáme čtenářky, které rády čtou knihy
Anketní otázky pro čtenářky, které chtějí testovat Canesten Intim Gel
Anketa: Bolí vás záda?

Náš tip

Doporučujeme