Michal Viewegh vybíral vítěze literární soutěže pro děti z dětských domovů DEJME DĚTEM ŠANCI. Jednou z patnácti nejlepších povídek je i ta Lukášova (16), kterou si můžete přečíst. Asi byste neuhádli, o čem tento mladík sní.

„Jmenuji se Lukáš a rozhodl jsem se, že se s vámi podělím o to, o čem sním. Chlapci v mém věku přemýšlí, kde a jakou dívku sbalit. Já sním o tom, jakou bych chtěl mít budoucnost.

V první řadě bych se chtěl dostat na učební obor a vyučit se elektrikářem. Až se vyučím, chtěl bych se jako elektrikář živit. Po odchodu z dětského domova si najdu bydlení, věřím, že mi naše tety pomůžou. Také bych si rád udělal autoškolu, je velmi důležité mít při takové práci vlastní auto, které mě dopraví, kam budu potřebovat.

Když budu mít dobrou práci a bydlení, potom bych si rád našel partnerku, se kterou bych měl jednou i děti. Rád bych se postaral i o svou matku a sestru. Když bych se dobře učil, mohl by ze mě být dobrý elektrikář a díky melouchům bych si možná časem našetřil i na barák s velikou zahradou.

student

Ilustrační foto: Shutterstock

Děti bych chtěl mít časem tři. Moc bych si přál, aby alespoň jedna byla holčička, připomínala by mi mou sestřičku. Manželka by měla také dobrou práci, ono je lepší, když jsou na to dva. Manželka by ráno chodila s dětmi do školky a do školy a já bych je mohl vyzvedávat. Cestou bychom si vyprávěli zážitky, zašli bychom do cukrárny na nějaký dobrý dortík. Pokud bych musel být v práci do večera, musela by pro děti chodit manželka, nebo moje maminka. Když bych se vrátil z práce, první, co bych udělal, je, že bych objal svoji manželku a děti. Moc bych si přál, abych žil po boku své manželky až do smrti. První dítě bych nechtěl dřív než v 25 letech, to už bych měl mít dost rozumu, dobrou výplatu a hlavně nějaké to pevné zázemí.

Svatbu bych chtěl naplánovat společně s mojí ženou. Na svatbu by mi přišla určitě má maminka i sestra a snad i táta. Manželka by měla být hodná a hlavně upřímná, abych jí mohl vše říci. Na zahrádce, bych chtěl mít samé kytky, záhonky a stromy. Manželku bych pozval na večeři, zařídil bych svíčky a dobré jídlo. Pečoval bych o ni, staral se o děti, aby jim nic nechybělo. Já bych se postaral o zahrádku a má žena o domácnost. Občas bych i uvařil nebo se postaral o prádlo, aby toho na ni nebylo moc.

Každý víkend bych rád strávil se svou rodinou, jezdil bych s nimi na výlety. Důležité je, abychom měli společné zájmy a tak vedli i naše děti. Chtěl bych, aby mě žena milovala tak hodně, jako bych miloval já ji. Protože se říká: „Láska hory přenáší“, a já bych ji na rukou nosil a rád.“

Reklama