Děkujeme za první příspěvek na dnešní téma. Přečtěte si, jaké má "trable" se svým synem čtenářka Iveta. Co byste jí poradily?

Hezké ráno, milé ženy-in a redakce. Můj syn je velice inteligentní, ctižádostivý a dělá mi radost. Má skvělé výsledky ve škole a do učení ho nemusím nutit. Jenomže má sklony k tloustnutí a bojím se, že tím vysedáváním doma si tak okorát zadělá na mindrák. Bude sice chytrý a vzdělaný, ale fyzicky troska s platfusem a iksákama. Možná si řekněte, že je to jedno, ale já jsem to nechtěla tak nechat.

Možná, že by mi jednou vyčetl, že jsem ho nedonutila se hýbat a „vypěstovala“ z něj odulou buchtu.

Dala jsem mu na vybranou z několika sportů. Zvolil si fotbal. Zpočátku byl docela nadšený a chodil tam rád, ale po nějakém čase zjistil, že na své spoluhráče nemá. Nedokázal tak rychle běhat, neuměl ty správné kličky a fígle, které ostatní zvládali naprosto bravurně. A protože je můj syn natolik ambiciózní, že nesnese být v kolektivu na „chvostě“, začal z toho mít mindráky. Kluci se mu asi posmívali a tak dělal všechno možné, aby se vyhnul tréninkům. Vymlouval se, že má moc učení,  že mu není dobře a kdesi, cosi. Pochopila jsem, že nemá smysl ho dál nutit, a odhlásila ho. Jenomže jsem chtěla, aby dělal aspoň nějaký sport, aby úplně nezbuchtovatěl.

A tak jsme vystřídali plavání, judo, tenis, a já nevím, co ještě, ale všude to dopadlo stejně jako s fotbalem. Zpočátku, kdy byli všichni začátečníci a na stejné úrovni, tak to ještě šlo, ale jakmile se začal ve výkonnosti a šikovnosti propadat za ostatní, nechtěl tam dál chodit.

A tak jsem nad tím zlomila hůl a přestala ho „trápit“. Možná jsem udělala chybu, že jsem ustoupila, ale kdybyste viděli ten rozzářený výraz, když jsem mu řekla, že už ho nebudu nutit do sportování, asi byste udělali to samé.

Holt budu mít doma tlustého právníka.

Vaše čtenářka Iveta

Pozn. red.: Text nebyl redakčně upraven.

Dejte mu čas, možná sám přijde na to, že i dobrá fyzička je potřeba. Co třeba zkusit golf?

Co vy na to, milé ženy-in? Co byste poradila Ivetě? Máte doma podobný „případ“? Ustoupily byste také, nebo syna nutily ke sportu, i když ho nebaví? Myslíte, že by se dal najít rozumný kompromis? Máte ve svém okolí nějaký příklad? Jak se přání vašeho dítěte shoduje s tím vaším? Nakolik nechat dítěti svobodu a nakolik ho korigovat?

Napište nám na dnešní téma: Kam chcete, aby to dotáhly vaše dět?

redakce@zena-in.cz

Reklama