Miluju mladšího!

Příběh Věry, která se zoufale zamilovala do muže ve věku jejího syna.

Jsem v koncích. Zoufale nešťastně jsem se zamilovala do krásného pětadvacetiletého kluka, co nám do práce vozí dobrou vodu a jiné pitivo. Měla bych asi dodat, že je mi 43 let a pár měsíců.

Žila jsem donedávna velice poklidným a spokojeným životem. Můj manžel je třetím mužem v mém životě a jsme spolu již dlouhých 19 let. Když jsem Tomáše poznala, měla jsem již napůl natažené papuče a zakoupené jehlice na pletení čepiček pro případná vnoučata. Zkrátka bilancováním svého dosavadního života jsem dospěla k názoru, že mě již nic převratného nečeká a byla jsem s tím i smířená.
A pak se to stalo. Vtrhnul mi do života nečekaně a převrátil vše, co do té doby vypadalo stabilní a neměnné. To mělo za následek, že jsem zlikvidovala spoustu svých oblíbených košil s krajkovými límci a fiží, sukně do půli lýtek jsem zkrátila nad kolena a kalhoty se sámečky dostala armáda spásy. Místo toho teď nakupuji výhradně v mladé módě a díky stresům z nenaplněné lásky jsem zhubla o 6 kilo, takže moje konfekční velikost namísto 44 je nyní 38. Ne nezáviďte, je to ta nejhorší dieta jakou si můžete sami naordinovat. Můj vyvolený se mnou flirtuje s dětským příslibem čehosi, o čem ani já sama nevím, co to je. Má v tom chudák zmatek, protože nejsem schopna při osobním kontaktu potlačit příval své náklonnosti k němu, takže hora kartonu s dobrou vodou povážlivě narůstá. Na něm je evidentně vidět jak se to v něm pere. Zvědavost, jaké by to bylo se starší ženou a na druhé straně, co se mnou, kdyby došlo na vztah.
Pár let by to možná fungovalo, já si mezitím rozmetám své rodinné zázemí, spálím mosty a za několik let? Zuby ve skleničce, revma, ochablé svalstvo, vrásky – fuj. Potom jednoho rána vzkaz na stole: „Bylo to fajn, nikdy nebudu mít nikoho tak rád jako tebe.“ Strašná představa. Ale poručte citu, zkuste to! Hormony bijí na poplach a srdce ječí“ Já chci lásku, já chci žít! Chci večeře při svíčkách a snídani do postele, milování na pláži a procházky při svitu měsíce, ale jen a pouze s ním - s láskou mojí. Je to sobectví? Snažím se chytit poslední kousek již dávno uprchlého mládí a přitom toužím vlastnit něco, co mi nepřísluší a co ani nikdy fakticky vlastnit nemůžu?


Věra
Reklama