Čtenářka Gerda kdysi vymyslela nové sportovní disciplíny a nyní nám poslala příběh z druhé strany. O muži, kterému se do řeči skočit nedalo. Děkuji Vám Gerdo za příspěvek. Hezká přezdívka – živočišné uhlí….

Dobrý den. Ve sportu nevynikám, ba přiznávám, že ho nesnáším. Proto o sobě co se sportu týče můžu prozradit, že za dávných let jsem se mohla pochlubit pouze disciplínou skok do řeči, případně vrhání stínu.

Jsem hodně netrpělivá a opravdu těžko snáším, když se někdo nemůže vymáčknout -  a já už pět minut vím, co mi chtěl sdělit. Takže jsem vždy pokládala za normální rozvláčný hovor utnout jedním slovem a bylo. Bylo!!

S postupujícími roky jsem musela uznat, že někdo opravdu nemusí být tak rychlý v myšlení i řeči jako já, a přesto se chce dostat ke slovu. Musela jsem se to ale pracně učit a stálo mě to velmi mnoho sebezapření.

Snad jsem to zvládla a při setkání s lidmi už vyčkávám až dostanu slovo a určitě se nesnažím mít ho trapně jen já. Jak to dopadne, když někdo neustále skáče do řeči, případně vede monolog, načrtnu v neuvěřitelné a poučné vzpomínce.

Bylo Václava a zas jednou jsme slavili svátek našeho kamaráda Vaška. Měli jsme naplánovaný cyklovýlet s cílem v jedné pěkné hospůdce. Cesta vedla chráněnou krajinnou oblastí - a bylo nás pět. Oslavenec, který je jinak velmi rád středem pozornosti a nesnese, když mluví jiní, si tenkrát nerozvážně pozval pro nás cizího kamaráda - patrně ho ještě nezažil namazaného.

Slavit začli ve dvou už ve Vaškově bytě a když jsme zazvonili, byli převelice veselí. Nic jsme netušili. Po cestě doplňovali promile a zábavu vedl především nový host. Co to ale bylo proti jeho vystoupení v hospůdce! Přestože jsme měli naplánovaný jakýsi program s vystoupením každého z nás, nikdo už se ke slovu nedostal.

Protože ten Petr, jinak i MUDr., trpěl představou, že se nám nedostává zdravotnické osvěty, a po celou dobu nám kázal o významu živočišného uhlí.

Nekecám. Pořád jen to uhlí a stále dokola. Nikdo, ani ukecaný Vašek, se ke slovu nedostal i když se opětovně snažil....

Oslavenec, protože nemohl mluvit, o to víc na žal pil. Kulturní vložka dopadla katastrofálně, oslavenec se ztřískal jak carský důstojník a i s kolem ho museli naložit do narychlo přivolaného auta obětavce, který zůstal doma, jinak by spal na břehu řeky nebo pod mostem.

Jsou zkrátka lidi, kterým do řeči neskočíte. Ti ani nepostřehnou, že se někdo ozývá, slyší jen sebe a velikost své myšlenky. Každopádně na to ráda vzpomínám, doma stačí říct „živočišné uhlí“ - a už víme, o kom je řeč:)
Gerda
Text nebyl redakčně upraven


Téma dne je: Skákání do řeči

  • Co si myslíte o tom, když někdo někomu skáče do řeči?
  • Dělá to někdo vám?
  • Nebo jste si vědoma, že skáčete do řeči vy?
  • Opravujete historky, které vyprávějí vaši známí, a vy jste se jich zúčastnila?

Své úvahy, příběhy, historky i stížnosti směřujte na redakční e-mail:

redakce@zena-in.cz

Jednu z vás, co přispěje k tématu dne, dnes kolem 16. hodiny odměním  balíčkem Maybellin New York v hodnotě cca 500 Kč.

maybelline.jpg

Reklama