Studovala jsem na jedné průmyslové škole v Plzni. Ve třídě nás bylo 25 kluků a asi 3 holky, proto jsme měli maturitní večírek se Zdravotní školou. Po pár měsících zkoušení, příprav a hádek přišel konečně ten slavnostní večer.

Večírek se konal v Měšťanské besedě a jeho průběh se asi moc nelišil od maturitních večírků jiných tříd. Předtančení, sólo pro profesory, sólo pro rodiče, půlnoční překvapení a potom volná zábava.

Po skončení večírku jsem se rozloučila s rodiči a přáteli, a pak jsme se spolužáky jeli do Divadla Pod lampou. Měli jsme se zde sejít všichni, ale dorazilo jen „zdravé jádro“ třídy a pár holek ze zdrávky. Moc se nám tam nelíbilo. Někdo navrhl, abychom jeli na Slovany na bazén. Na bazéně jsme si párkrát zahráli kulečník, něco vypili a někteří z nás dostali hlad. Jelikož na bazéně nevařili, přesunuli jsme se tramvají zpět do středu města. V restauraci Paříž už chtěli zavírat, tak jsme si dali alespoň brambůrky s kečupem, něco jsme popili a vydali se na další cestu. Nějakou dobu jsme bloumali ulicemi Plzně, až jsme stejně skončili v Divadle Pod lampou, kde se nám sice předtím nelíbilo, ale teď už to bylo každému jedno.

Abych řekla pravdu, dál už jsou mé vzpomínky mlhavé. Domů (15 km od Plzně) jsem přijela už za světla, taxíkem a s nějakým klukem, který tvrdil, že je režisér. Než odjel zpátky do Plzně, domluvili jsme si rande, na které jsem pak stejně nešla. Už ani nevím, proč…

Náš maturitní večírek dnes hodnotím slovy: Bylo to krásné, ale bylo toho dost.

Kromě videokazety mám z toho večera také pár fotek. Tady jsou alespoň dvě:


 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Matelka


Tedy řeknu vám, na těch fotkách vypadáte jako princezny a gentlemani, a ne jako někdo, kdo táhne noční Plzní od báru k báru a neví přesně, jak se vlastně dostal domů :-)))
Díky za příspěvek.

Reklama