Ten den je spjatý s dětstvím....
Ani to nedovedu popsat, ale tenhle dopis jsem napsala kámošce a připíchla jsem ho na nástěnku... to aby věděla, že ji mám pořád ráda...
Ten dopis jsem našla asi před týdnem při gruntování ve skříni... upřímně řečeno mě opravdu rozplakal....
A tady je...

Jenom jsem si chtěla zabruslit!!!

Jednou...
Jsou to už asi dva roky...
Jo! O letních prázdninách to budou dva roky...
Hrozně jsem si chtěla zabruslit na kolečkových bruslích... Ale neměla jsem s kým...
Tak jsem přemýšlela a přemýšlela... Až mě to napadlo...
Co třeba Barča Šítalů???
Vždyť ta na nich vždycky jezdila!!!
NE???
Barča... taková ta malá hodná holčička, co přešla asi ve 3. třídě na školu do ČK!
Ta, co vždycky chodila ke svojí babičce... kousek od našeho baráku...
Tak to začalo!!!
Prostě jsem šla za ní a po chvíli přemlouvání jsme vyrazily ven...
A začaly jsme chodit spolu častěji...
I bez bruslí...
Tolik jsme si toho užily... že jo, Baru?

Co všechno by se Baruško nestalo, kdybych tenkrát nepřišla???
To by se musely přepsat celý dějiny!!!
Nikdy bychom Baruško nezjistily, že na hřišti maj soustředko budějičáci... Tudíž bysme se ani nezamilovaly...
Nezjistily bychom, kolik srandy se dá užít s tužidlem a vláskama Justýnky...
Nebyla bys počůraná smíchy, když sem štěkala na všechny psy v okolí, abych je uklidnila...
A já bych nebyla počůraná, když jsem chtěla vyzkoušet zanechat u cestičky Samíkovi tajný poselství a jelo auto...
A obě bychom nebyly pokajděný strachy při sledování Úsvitu mrtvých", když jsem u tebe spala.
Taky bych nezjistila, že existuje větší spáč než já...
A neuvěřila bych, že lze zaspat Májku!!!
Nestala bych se závislá na lízátkách za dvě koruny.
Baru, ani to všechno nejde popsat a zachytit...
Ty chvíle... když tě každý den vidím...
A utíkám jak nejrychleji umím...
Jenom abych tě konečně objala...
Ty chvíle plné smíchu... a přátelství...
Baruško...
Díky tobě jsem zjistila, že lidé nemusí být nejlepší přátelé...
Nemusím být tvá nej kámoška, abychom si užily srandu.
Mnohem víc než nejlepší je totiž DOBRÁ kámoška...
A to ty, Baruško, jseš...
A navždy budeš!!!!
Napořád
Mám tě ráda...

No řekněte, nerozplakalo by vás to...?
Bylo to krásné dětství...
Děkuji všem
Eva



Milá Evo,
díky za milou vzpomínku na kamarádku.
Možná by mě dopis z dětství také dojal. Je to takový autentický záběr z minulosti.




Reklama