Novinky

Niki: Dům hrůzy

Přečtěte si příspěvek od skoro spisovatelky Niki. To, co zažívá v souvislosti se strachem, je strašidelné, ale svým způsobem i fascinující.

Zdravím redakci,
dyž jsem si přečetla téma na zítřek polilo mě horko a zároveň se na tváři objevil úsměv.. :) Vždyť já na tohle téma můžu napsat celou knihu:) Když jsem se dál nad tím přemýšlela, řekla jsem si, proč ne? Po delší době zas přispěji příspěvkem. Ale kde začít? Otázka druhá:) Nooo, kde asi? Odpověděla jsem si.. Od dětství.
„Mami, mami už je tu zase“, „ Kdo?“ ptá se mamka. „ Ta liška, chce mě sníst“.

Už od mala jsem trpěla .. vlastně ani nevím jak to popsat či nazvat. Někdo říká halucinace, někdo fantazie, někdo si myslí, že si vymýšlím. Já dosud říkám „BYLA TO PRAVDA“ a to mi nikdo nevezme. Už jako malá holka jsem strašně dlouho chodila spát vyděšená, protože jsem věděla, co bude následovat. Každý večer se u mě střídala liška, medvěd, vlk nebo had. Každý večer jsem se probudila do tmy…, vždycky mě NĚCO probudilo. Podívala jsem se opatrně před sebe a tam vždycky jeden z nich stál a šel pomalu ke mně. Bylo to děsivé… Ale opravdu jsem byla vzhůru a dívala se jim do očí. Dokonce, když už jsem šla spát k mámě a otcovi, probudila jsem se a u mých nohou ležel had.

Vždycky jsem vyjekla a volala mámu, nebo rozsvítila lampičku. Pak teprve zmizeli. Vtipné na tom je, že doteď ani nevím, proč jsem z nich měla takový strach, vždycky za mnou přišli a lehli si mi k nohám. To, že mě chtěli sníst, jsem z toho pomateně vydedukovala:)

Když už jsem byla starší a trošku po tom pátrala, zjistila jsem, že ty zvířata, myslím, že až na hada, byli vyřezávaní na totem u indiánů na ochranu. Tak nevím, jestli to mělo nějakou spojitost. Nicméně, jak jsem docílila toho, že už za mnou nepřišli? Jednoduše a hrubě, bohužel.. Byla jsem už tak unavená a vyčerpaná, že jsem je nahlas poslala někam. Od té doby se neukázali. Každopádně jestli mě chodili chránit, veřejně se omlouvám:)

Další můj případ je svým způsobem klasický. Smrt blízkého. Svého psa jsem několikrát cítila i viděla vedle sebe pár dnů po jeho smrti. Děda, zemřel. Hodiny, které nikdy nešly, začaly tikat, budík, který měl nařízený, následně po jeho smrti byl odřízený, stále zvonil v dědovu dobu. Zvuk kráčející osoby po schodech, když tam nikdo není. Děda již po smrti a s námi na chatě, kde ho nejeden člověk viděl. „Něco se děje v kuchyni“. „asi myš“ v tu chvíli rána, máma s otcem a bráchou vyběhli. Hrobové ticho. U většiny rozklepané ruce a překvapený i vyděšený výraz. „Děda“. Když Babička umřela, všude po baráku šlo cítit kadidlo a zas ty děsivé zvuky osoby kráčející po schodech, když tam nikdo není. „Slyšíš to?“ Klap, klap klap..

A teď barák sám o sobě. Dům hrůzy, jak ho nazývám. Neznám osobu, která by v něm měla dobrý pocit. Na to, že jsme tam jezdili si odpočinout, odreagovat, zarelaxovat.. byli jsme vždy ostražitý. Ten dům je děsivý. Většinou přistihnete sami sebe, jak se ohlížíte, protože máte pocit, že Vás někdo nepříjemně sleduje, atmosféra je tak odpudivá, nepříjemná a děsivá, že ani sekera by ji neprovzdušnila. Každou chvíli Vám připadá, že se strhne bouře a něco se stane. A ono stalo. A několikrát.

V domě hrůzy umřel děda, babička, náš pes, mamka pipky, kterou si vzal strejda a která si náš barák přivlastnila a podle mých posledních informací, se tam asi před 3 měsíci oběsil bratr pipky. „Jen si to tam Babi pročisti“. Dům hrůzy je opravdu na dvě věci, ne, že tam jen lidi umírají, ale ti co  žijí, jdou proti sobě a to nejen vlastní rodina. A to ani nemluvím o tom, co se mi všechno o tom baráku zdá, páč bych vždycky potřebovala stěrače na pot.

Nicméně takových příběhů mám spousty, ale to si nechám zas na příště:)

Jinak jak to vypadá, když se bojím? Stává se ze mě socha, která má problém se hýbat a občas i hýbat. Nehne se mnou nic, jsem jak přikovaná a jen mi kmitají očka:) Zkrátka jsem po... až za ušima:)

Vaše pořekadlo: „Když máš z něčeho strach, jdi a sáhni si na to!“ má opravdu co do sebe, chtěla bych být taková. A lidi, kteří se jím řídí, obdivuji.

Přeji všem krásný den a večer ničím nerušené spaní :)
Niki

pozn.red.: text nebyl redakčně upraven

________________________

Teda Niki, řeknu Vám, to se četlo jako kniha od Edgara Allana Poea. Jste velmi silné médium, ale to je na další debatu.
V čem s vámi naprosto souhlasím, je i to, že Dům hrůzy mohou vyvolat také živí!
Fakt skvělý příspěvek k tématu, děkuji, že jste napsala.
Saša

Tématem dnešního vydání je: Strach a jak ho překonat. Máte bobříka odvahy?

  • Bály jste se něčeho tak, že vám až zdřevěněly nohy?
  • Jak překonáváte strach?
  • Napište historky, ať už současné, nebo z dětství
  • Napište i historky vašich dětí
  • Je pravdivé pořekadlo, že „Strach má velké oči“?
  • Uznáváte pořekadlo druhé: Když máš z něčeho strach, jdi a sáhni si na to!
  • Strach i odvaha mohou mít mnoho podob

Sáhněte si na dno své odvahy a napište nám o tom na redakční e-mail: redakce@zena-in.cz

Těšíme se na vaše příspěvky

Jednu ze čtenářek odměním čerstvě praženou kávou Arabica (aby ji dala sílu bdít po celou noc) a zmatňujícím tónovacím make-upem od firmy Garnier  (aby nebyla bledá jako hrabě Drácula)

darecekk

   
11.07.2012 - Čtenářské příspěvky - autor: Alexandra Stušková

Komentáře:

  1. avatar
    [19] ekleinovka [*]

    Moc pěkný článek,až mi naskakovala husina po těla

    superkarma: 0 11.07.2012, 20:09:27
  2. avatar
    [18] tajnostii [*]

    Pěkný článekSml22

    superkarma: 0 11.07.2012, 19:46:13
  3. [17] jithule [*]

    dobrý článek

    superkarma: 0 11.07.2012, 19:41:12
  4. avatar
    [16] ondrasek74 [*]

    Tolik mrtvých v jednom domě Sml80

    superkarma: 0 11.07.2012, 19:25:53
  5. avatar
    [15] SNÍŽEK [*]

    bylo by dobré ten dům vysvětit a duchy poslat pryč.Sml49

    superkarma: 0 11.07.2012, 18:35:53
  6. [14] olinka55555 [*]

    Nepochybuji o tom, že se to tak stalo a že ta zvířata chodila každý večer, ani o tom ostatním nepochybuji.

    Ale do domu bych asi jít nechtěla, protože ......

    superkarma: 0 11.07.2012, 17:10:45
  7. avatar
    [13] delfi.na [*]

    super článek, četla jsem jedním dechem Sml59

    superkarma: 0 11.07.2012, 13:07:36
  8. avatar
    [12] ladouch [*]

    Strašně bych se bála do takového domu nikdy.Sml23Sml23

    superkarma: 0 11.07.2012, 13:04:26
  9. avatar
    [11] Brixik [*]

    Žábina — #10 |Tak tos mi něco živě připomněla. Pamatuju si to dodnes, protože mamka slavila padesátiny. A protože celá rodina jezdíme na koni, vymyslely jsme se ségrou takovou malo čtverylku jako dárek. Ale než jsme začaly, bylo nutné se o koně postarat. A tak jsme nabíraly slámu a bavily se o počasí. Bylo takové to hrobové předbouřkové ticho, ani lísteček se nepohnul. A já tak ze srandy říkam: "A v tom uhodil blesk a zazněl mohutný hrom!" A do sekundy se ozvala šílená hromová rána. Byla ale pouze jedna jediná, pak začalo foukat, mraky se rozpustily a bylo hezky. Doteď nechápu, co se vlastně stalo a kdo to způsobobil.

    superkarma: 0 11.07.2012, 12:33:53
  10. avatar
    [10] Žábina [*]

    o víkendu jsme grilovali a seděli do půlnoci venku...mimo jiné jsme probírali témata jako konec světa, mimozemské civilizace a duchy...říkala jsem že věřím na duchy, jsou to vlastně energie po zemřelých lidech, které se nikam neztratí, nevypaří, prostě zůstávají Sml80

    už jsem přesvědčila i syna, který ze začátku nevěřil ale teď už věří...kamarádův stejně starý syn ale pořád oponoval, že nic mezi nebem a zemí neexistuje protože to nikdy nezažil, neviděl, atd...

    zapoměla jsem říct, že na stole nám hořela svíčka proti komárům...krátce po půlnoci jsme se rozhodli že půjdeme spát, můj syn povídá - to by byla síla, kdyby ta svíčka najednou sama od sebe zhasla až vstaneme...načež jsme vstali a svíčka zhasla Sml57

    1. na komentář reaguje Brixik — #11
    superkarma: 0 11.07.2012, 11:47:09
  11. avatar
    [9] datura [*]

    Tak do toho domu bych nevlezla ani za nic.

    superkarma: 0 11.07.2012, 11:10:13
  12. avatar
    [8] Jindriska8 [*]

    Pěkný příběhSml22Sml22

    superkarma: 0 11.07.2012, 11:02:59
  13. [7] Saritka [*]

    Tak tam bych asi nebyla.Sml23

    superkarma: 0 11.07.2012, 10:07:03
  14. [6] onohlo [*]

    Ten dům mi nahání hrůzu a to o něm jen čtu, natož kdybych tam měla spát Sml15

    superkarma: 0 11.07.2012, 10:06:34
  15. [5] Roland [*]

    Asi bych se v domě také bála.Sml22

    superkarma: 0 11.07.2012, 09:57:47
  16. avatar
    [4] hubajda [*]

    Catik5 — #1 je tak to jsme dve take mam rada duchy a vse okolo

    superkarma: 0 11.07.2012, 09:57:44
  17. avatar
    [3] Kytinkak [*]

    tak tohle bylo opravdu krásné počteníčko Sml67

    superkarma: 0 11.07.2012, 09:55:12
  18. avatar
    [2] Hanula [*]

    Sml15uf - jde mi mráz po těle...

    superkarma: 0 11.07.2012, 09:53:17
  19. avatar
    [1] Catik5 [*]

    super příběh,já na duchy a takové ty jevy věřím,moje babička dokonce i předvídá ze sna že někdo umře nebo se něco stane a vždy se jí to zatim vyplnilo bohužel :-)

    1. na komentář reaguje hubajda — #4
    superkarma: 0 11.07.2012, 09:46:31

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Dětský pokoj - zařizování, rekonstrukce

Náš tip

Doporučujeme