Vztahy

Nikdy, nikdy dřív jsem tak nebrečela

 

Ahoj Merylko a celá redakce...
přemýšlela jsem, jestli mám k dnešnímu tématu vůbec co říct.. jestli se nad něčím dojímám, pravidelně pláču... nejdřív jsem si myslela, že ne.. ale vlastně - jedna vzpomínka mě rozbrečí spolehlivě i po letech...

Kdysi jsem znala jednoho kluka - no, vlastně už to nebyl kluk, ale pán před padesátkou... znala jsem ho přes jeho rodiče. Byl to takový zvláštní člověk, který se pral s velkými zdravotními problémy, psychickými i fyzickými, a zároveň to byl člověk, který by pro přátele udělal první poslední, byl neuvěřitelně hodný. Mě měl z nějakého důvodu obzvlášť rád, často jsme si povídali....

Přišlo léto, já měla coby studentka prázdniny, bylo mi krásně, pohoda - a do tohoto bezstarostného studentského letního života přišla rána - dostala jsem parte - Roman zemřel. Ve spánku... Nikdy, nikdy dřív jsem tak nebrečela, jako v tu chvíli, když jsem držela úmrtní oznámení, říkala jsem si, že už ho nic nebolí a netrápí.... Šla jsem na pohřeb. Jakmile jsem uslyšela první tóny mé milované skladby "Usni tiše, až mraky měsíc rozpletou.. pak se dej na cest známou, staletou....", rozbrečela jsem se tak, že jsem měla chvíli pocit, že snad budu muset odejít. Padla na mě tak hrozná bolest, jakou jsem nikdy dřív necítila.

Roman už mezi námi není patnáct let. Ale já, jakmile slyším tuto píseň, myslím, že ji zpívala Eva Olmerová, nebo si na něj vzpomenu, tečou mi slzy.... i teď, když to píšu.. ještě, že má kolegyně dovolenou a nikdo mě nevidí.....zvlášť, když si uvědomím, že se blíží výročí jeho smrti..


Krásné odpoledne
Susina

 


;o( tak to byl smutný příběh...  Bohužel, i smutné příběhy však patří do života. Moc ti, milá Susino, děkuji a přeji ti, aby se ti podobná bolest už navždy vyhnula… Není nic horšího, než ztratit člověka, kterého máme rádi, kterého milujeme, člověka, který pro nás moc a moc znamená…

 

 

   
22.07.2005 - Láska a vztahy - autor: Čtenářský příběh

Komentáře:

  1. avatar
    [11] Susina [*]

    páťa: mně na tom navíc nejvíc překvapila ta moje reakce- byla jsem na mnoha pohřbech,ale ani na pohřbu mojí babičky, kterou jsem měla hrozně ráda, jsem neměla pocit takovýho zoufalství, jako když zemřel Roman... dodneška tomu nerozumím....

    superkarma: 0 23.07.2005, 10:30:14
  2. avatar
    [10] páťa [*]

    Susina: já taky často brečím a to i kvůli kdejaký blbosti. A ten tvůj článek jsem dočítala se slzami.

    superkarma: 0 22.07.2005, 22:24:37
  3. avatar
    [8] Susina [*]

    vlcice: to je hezký a milý...

    superkarma: 0 22.07.2005, 15:31:01
  4. avatar
    [7] vlcice [*]

    To mě připomnělo, jak jsem se nedávno rozbrečela já. Měla jsem tetu, ale viděla jsem ji tak jednou do roka, protože bydlela daleko. Ona to vlastně snad už ani teta nebyla. Byla to babiččina sestřenice. Jen jednou jsem u ní byla 14 dní. Dělala jsem pedag. minimum a měla jsem 14 dní praxi. Mohla jsem si sice vybrat školu v Brně, ale když jsem viděla, že můžu dělat praxi v Přerově, tak jsem si řekla, že bych mohla bydlet u tety a udělat ji tak radost. Ona byla totiž sama. A tak jsem to tak udělala a teta byla moc ráda.
    Nedávno zemřela a bylo mi moc líto, že jsem si ji víc neužila. Byla strašně hodná. A pořádně jsem si poplakala. Ale co mě dojalo, bylo to, že mě zahrnula do dědické závěti. Moc toho nezískám, ale to je mi úplně fuk. Dojalo mě to, že si na mně vzpomněla a že si mne tak oblíbila. To jsem fakt nečekala a nemyslím si, že bych si to nějak zasloužila. Ani jsem nebyla nejbližší příbuzný. Ještě teď se mi derou slzy do očí.

    superkarma: 0 22.07.2005, 15:23:21
  5. avatar
    [6] Susina [*]

    Bubák:

    superkarma: 0 22.07.2005, 15:17:13
  6. avatar
    [4] catcat [*]

    tak tahle písnička je v angličtině tak pěkně zamilovaná - dej své sladké rty na svůj telefon... Někdy litujme víc to, co jsme v podstatě ani neznaly, totéž myslím i onom Romanovi.

    superkarma: 0 22.07.2005, 15:11:36
  7. avatar
    [3] Hanice [*]

    Susina: nóóóó´ , to je od tebe moc hezké, pa

    superkarma: 0 22.07.2005, 14:58:01
  8. avatar
    [2] Susina [*]

    Hanice: já, když to tady čtu, brečím znova... tak nebeč..

    superkarma: 0 22.07.2005, 14:54:01
  9. avatar
    [1] Hanice [*]

    No, už taky brečím....

    superkarma: 0 22.07.2005, 14:51:26

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Anketa: intimní kosmetika
Testování intimní kosmetiky pro ženy z ČR a Slovenska
Anketa: Pečete bábovky?
Jaké hračky kupujete svým vnoučatům?
Anketa pro maminky: Jaké kupujete hračky svým dětem?
Výzkum na téma kašel
Průzkum na téma finanční zajištění

Náš tip

Doporučujeme