Máte ráda hudbu, divadlo nebo sport? Určitě jste za svých mladých let měla plno tužeb a snů.

Proč si je nesplníte třeba hned teď? Možná si říkáte, že na podobné vylomeniny už nemáte věk. Mýlíte se, protože nikdy není pozdě začít.

Dosáhnout vysoko můžete i v pokročilém věku. Nechte se inspirovat několika osobnostmi.

Scatman John

John Paul Larkin, později známý pod uměleckým pseudonymem Scatman John, se narodil v roce 1942 v Kalifornii. Od dětství trpěl vadou řeči. V té době ještě nikdo netušil, že právě silná koktavost ho o mnoho let později tolik proslaví. Od dvanácti let hrát na klavír a sám tvrdil, že to je jeho cesta, jak mluvit.

V sedmdesátých letech se John stal profesionální jazzovým pianistou a o deset let později propadl alkoholu a drogám. Po smrti svého přítele a kolegy, který taktéž hazardoval s drogami, se Larkin přestěhoval do Německa, kde se dostal na vrchol své kariéry.

Bylo mu 48 let, kdy se mu poprvé zachtělo přidat k hraní také zpěv. Jeho agent mu poradil, aby zkombinoval scat s moderní hudbou, například technem. Obavy z odmítnutí publikem kvůli koktání zase rozehnala Johnova žena. Ta mu prý poradila, ať v písních zpívá právě o svém handicapu. A tak vznikl jeden z nezapomenutelných hitů devadesátých let - Scatman (Ski Ba Bop Ba Dop Bop), v němž povzbuzoval koktavé lidi.

Za své zásluhy se dostal do síně slávy amerického národního sdružení koktavých lidí. Japonci si tiskli jeho portréty na telefonní karty a plechovky od Coca-Coly. Kolotoč mnohých tiskových konferencí a rozhovorů s novináři způsobil, že se Scatman, jeden z nejslavnějších koktavců, po více než padesáti letech života své logopedické vady zbavil.

Thelma a Keiko

Keiko Wakabayashi a Thelmu Tavares (na snímku) spojují dvě věci. Obě se věnují trénování bojových sportů, oběma je přes sedmdesát let a o obou neobyčejně aktivních „veteránkách“ informovala média docela nedávno.

Keiko pochází z Japonska, ale nyní žije na severu Itálie. Je obdivuhodné, že ve svých 77 letech ještě neodešla do důchodu, a je ještě obdivuhodnější její povolání. Není to totiž tak dávno, kdy ji zaměstnala italská armáda. Trénování se ale věnuje už několik desítek let. Ovládá jujitsu, jokitso, kenjitso, džudo, kendo i karate a se svými žáky z brigády Folgore v Livornu denně tříská o podlahu. Lekce seniorky se prý osvědčily. Podle italských důstojníků vojákům porážka od drobné japonské stařenky jen prospěje. Uvědomí si, že na velikosti ani postavě protivníka nezáleží a na podlahu je klidně může složit osoba zdánlivě neškodná.

Thelma je Američanka a trénuje box. Není divu, že ve svých 85 letech má problémy s chůzí. S podivem je spíše fakt, že se stala trenérkou boxu, ačkoli se mu sama nikdy aktivně nevěnovala. Její manžel Ray byl trenérem a ona ho doprovázela na turnajích celých padesát let. Když se Ray ocitl na smrtelné posteli, žena mu slíbila, že se o jeho svěřence postará. Jak řekla, tak udělala. A stejně jako Keiko toho jen tak nenechá. „Jsem na ně drsná, ale i tak je mám strašně ráda," prohlásila seniorka.

Ladislav Nicek

I tenhle pán si jistě zaslouží úctu. Narodil se roku 1913 a už jen fakt, že se i po devadesátce těší dobré tělesné kondici, si zaslouží poklonu. Pan Nicek byl od mládí sportovcem, věnoval se plavání, tenisu a lehké atletice. A v šestatřiceti poprvé vyzkoušel zimní plavání. Od té doby se mu věnuje trvale. Ladislav Nicek je nyní považován na nejstaršího otužilce v Evropě a možná i na celém světě. Koncem srpna oslaví 95. narozeniny.

Předešlou zimu dokončil pan Nicek svou osmapadesátou sezonu. Sám říká, že právě díky pravidelnému otužování se těší dobrému zdraví. „Otužování mi pomohlo i v boji s rakovinou," tvrdí vitální muž. V 52 letech u něj lékaři odhalili rakovinu tlustého střeva v pokročilém stádiu. „Lékaři nade mnou lámali hůl, ale já se z toho zázrakem dostal,“ nechal se slyšet při své poslední otužilecké akci. K plavání se dokázal vrátit i po zlomenině krčku kosti stehenní, která se u seniorů obzvláště těžko hojí.

O tom, že nikdy není pozdě začít plnit si své sny, nám vyprávěla i čtenářka Anai, která se ve 47 letech začala věnovat divadlu a našla díky tomu štěstí a především novou lásku. Více čtěte ZDE.

Mějte, milé ženy-in, na paměti, že nikdy není pozdě začít, a pokud se k tomu odhodláte, nemáte co ztratit. Můžete jen získat. 

Splnila jste si některý ze svých snů? Našla byste odvahu začít ještě plnit svá dávná přání? Čím jste v dětství chtěla být?

Reklama