Ve středu  jsem byla v kině. Na festivalovém filmu. Na filmu o gayích. Festival je o gayích a lesbách. Jmenuje se Mezipatra. Nešla jsem sama.

 

Kamil je jedináček z „dobré“ rodiny. Svou orientaci po dlouhém zvažování rodičům prozradil v den svých osmnáctin. Byl připraven na výčitky, pláč, křik,  domluvy, přesvědčování, ale ne na jedno jediné slovo: „Ven!“ Vyslovil jej otec a odešel z místnosti. Kamil se zmateně ptal, omlouval se, vysvětloval. Maminka jen tiše seděla a polykala slzy. Otec se zanedlouho vrátil, beze slova položil na stůl rodný list, smlouvu o stavebním spoření a album fotografií z Kamilova dětství. „Sbal se a klíče tu nech!“ Víc se už neviděli. S maminkou se občas setkává v kavárně. Nechce k němu přijít na návštěvu – nežije sám.


Dokumentární snímek byl o snaze newyorského homosexuálního páru pořídit si vlastní dítě. Ti dva nemají stejný cíl jako ostatní gay páry - adopci. Hledají ženu, která by odnosila a přivedla na svět dítě. Jejich dítě. Našli vdanou ženu, která k tomu svolí. Ovšem ne zadarmo.


Ani nevíme, kolik úsilí, času a také financí může stát dítě ještě před svým narozením.

Poznali jsme postupy, které by měly vést až k vytouženému rodičovskému štěstí homosexuálních partnerů. Jak se hledá náhradní matka, kolik stojí její „služby“, jak moc složité může být samotné otěhotnění, donošení a porod zdravého dítěte. Snímek se však, krom vážného a pro řadu lidí dost kontroverzního tématu rodičovství párů stejného pohlaví, věnuje i běžnému životu gayů, zachycuje názory a reakce rodičů a nejbližších přátel sledované dvojice.


Po filmu jsme zašli na svařák. Kamil mlčel. Nejsem z těch zvídavých, kteří se vyptávají. Čekala jsem, až promluví. Najednou se na mne podíval a vyhrkl: „To my chceme taky!“. „Dítě víš, ale to se nikdy nepovede.“ Začala jsem ho přesvědčovat o trpělivosti, svět se mění, zákony taky, vždyť ten film je o skutečném páru, u nás to bude také jednou možné – prostě obyčejné chlácholení. Celou dobu jen tiše kroutil hlavou. Usmál se. Tak zvláštně, jakoby smířlivě. „Ne, já nikdy nebudu táta. Vlastně, my nikdy nebudeme tátové!"

Reklama