Bulvár

Nikdo na mě nesmí ani promluvit!

Dobré poledne (vlastně už odpoledne)!

Písničky jsou fajná věc, ale ne tehdy, když vám je někdo vnucuje od rána do večera. Když děláte v kanclu se třema babama a všechny si celý den pouštějí nějaké pitomé kecy v rádiu, kde se jeden hit otočí za hodinu dvakrát, tak to je k po... minutí. A řekněte jim něco, když jsou tři a hrozně si v tom medí, a vy jenom jedna.
Pak jdete z práce, skočíte nakoupit do Alberta, a tam už jede rádio na plné pecky, občas do toho reklamy, jak máme sbírat Bertíky a pomáhat dětičkám. Fňuk, jedno oko nezůstane suché. Ať vlezu kamkoliv, k holičce, do krámu, do hospody, všude něco řve. Když přijdu domů, nesmí na mě nikdo ani promluvit - natož abych si ještě něco pouštěla. I kdyby to byly zpěvy andělské, asi bych vyskočila z okna - nebo rozmlátila přehrávač.
Marča


Díky za úderný a výstižný příspěvek. Jo, kdyby šlo o tichou ambientní hudbu, to by bylo něco jiného. Taky chodím do Alberta a vždycky lituju prodavačky, že v tom musí sedět celou směnu.
   
19.03.2007 - Kultura - autor: Eva Jedelská

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Dětský pokoj - zařizování, rekonstrukce

Náš tip

Doporučujeme