Magie

Nic se neděje bez příčiny

Věříte na osud? Věříte, že, co se má stát, stane se? Moje kamarádka Hanka dlouho těmto, podle jejích slov „blábolům“, nevěřila. Až se sama přesvědčila, že nic se neděje bez příčiny.

V pátek dopoledne, před letošními Velikonočními svátky, se stala na dálnici D1 ve směru na Brno hromadná dopravní nehoda několika automobilů, včetně kamionů. Naštěstí se obešla bez úmrtí, podle zpravodajských informací byli zranění dva lidé, z toho jeden těžce.

Ale i když se nehoda obejde bez vážnějších, či nedejbože smrtelných zranění, nic příjemného to není. Zůstanete stát na dálnici, zima, sněží, auto nepojízdné, děti pláčou, rodiče jsou bezradní.

Moje kamarádka Hanka se svým manželem a dvěma malými dětmi unikla této hromadné srážce jen zázrakem. Když mi to po Velikonocích vyprávěla, vstávaly mi hrůzou vlasy na hlavě. Srážce se totiž nevyhnuli tím, že by vyjeli z domu o něco dřív nebo později, ale tím, že je NĚKDO varoval a zachránil.
Od té doby nevěří jen na osud, ale i na to, že NĚKDO nebo NĚCO je nad námi a nic se neděje bez příčiny.
Ostatně, já jsem tomu věřila vždycky.

Přišel, odešel…

manHanka s manželem a dětmi jeli v ono páteční dopoledne z Prahy na Moravu, za Hančinými rodiči. Byť bylo hodně ošklivé počasí a na mnoha místech pršelo a sněžilo, vyjeli už před půl osmou ráno, aby se vyhnuli dopravní zácpě před velikonočním volnem a také aby stihli oběd u rodičů.
Podle Hančiných slov, už po usednutí do auta Hanka ucítila takovou zvláštní vůni, připomínající jí vůni tabáku z fajfky jejího dědečka.
„Tys tady kouřil?“ zeptala se manžela.
„Ne, nekouřil, copak jsi mě někdy viděla v autě kouřit?“
Kvůli dětem v autě nikdy nekouřil, proč by měl zrovna dnes.
Hanka si však nemohla pomoct, tu vůni dědova tabáku v autě prý cítila silně. Po chvilce však zmizela. Manžel necítil nic.

Neujeli ani 50 kilometrů a jejich malá Klárka hned spustila, že se jí chce čurat.
„To ses nemohla vyčurat doma? Teprve jsme vyjeli!“ rozčílil se Hančin manžel, ale na nejbližší benzince zastavil.
„A rychle, ať se nezdržujeme,“ zavelel ještě.

Hanka ho však ještě přemluvila ke kávě, kterou ráno doma nestihla.
A tak s oběma dětmi vysedli z auta, šli na záchod a dát si kafe.

Vtom k nim přistoupil nějaký starší pán, podle Hančiných slov, vypadal jak bezdomovec, měl velké kruhy pod očima, byl i tak oblečený, ale nesmrděl.
„Můžu si přisednout?“ zeptal se.
Hanka byla překvapena jeho příjemným hlasem a způsobem vyjadřování.
Nedal si nic, jen seděl.
Tak, a teď nás okrade, nebo bude chtít někam svézt.
Nechtěl. Ani je neokradl. Jen seděl a pozoroval je. Po chvilce se začal bavit o počasí, a že za chvilku se stane na dálnici velká havárie.
„Vzhledem k počasí je to pravděpodobné, ale proč nám to říkáte?“ zeptal se podrážděně Hančin manžel. „Hanko, jedeme!“
„Ještě nejezděte, máte čas,“
řekl jim ten pán.
„Vás se tak budu ptát, kdy máme vyjet,“ zavelel opět Hančin manžel.

Přicházeli k autu. Mají Škodu Octavii, ta však najednou ne a ne nastartovat.
„Sakra, co s tím je?“ rozčiloval se manžel.
Podíval se pod kapotu, na první pohled se zdálo všechno v pořádku.
Že by chyběl olej, nebo zvlhly zapalovací svíčky, nebo byla vybitá baterie? Zašel o radu za obsluhou benzinky, chlapem, který vypadal, že se vyzná ve všem.
„Chvilku, jenom tady něco dodělám a mrknu vám na to,“ řekl chlap.
„Sakra, dědek jeden, sýčkoval tady a přivolal nám to,“ ulevil si Hančin manžel.
„Ten co s vámi seděl?“ zeptal se pumpař.
„Jo, ten.“
„Já jsem myslel, že patřil k vám, odešel těsně po vás.“
„Ale houby...“

Po chvilce se šli oba konečně podívat na auto.
Hanka už propadala panice.
„Nastartujte.“
Nic. Auto mrtvé.
„To není možné, zdá se, že je všechno v pořádku,“ konstatoval pumpař.  
„Asi budeme muset zavolat odtah do servisu,“ shodli se s Hančiným manželem.
Hanka už prý byla úplně na prášky.
„To jsou teda Velikonoce, že jsme radši neseděli doma.“

Její manžel si sedl za volant, vytáhl mobil, a že tedy zavolá odtahovku.
„Zkus to ještě, naposled,“ řekla ještě prosebně zase Hanka.
Manžel zasunul klíč – a nastartoval!

Když konečně vyjeli na dálnici, dostali se do kolony, která míjela onu hromadnou havárii. Srážku tří náklaďáků a šesti osobních aut. Jedno z nich mohlo být i jejich.
Vlastně nemohlo, „byli zavčas varováni.“

Když jsem seděla o pár dnů později s Hankou na kávě, naše fantazie pracovala na plné obrátky.
Říkala mi, že když auto zničehonic nastartovalo, zase ucítila uvnitř silnou vůni dědova tabáku.
Třeba byl onen neznámý pán vyslán jejím milovaným, před dvěma roky zesnulým dědečkem.
A i kdyby nebyl, rozhodně v tomto případě platilo, že nic se neděje bez příčiny, ani nenastartování auta ne.

Zažila jste někdy ve svém životě nějaký nevysvětlitelný zážitek?

Možnost%
Ano61,4
Ne30
Často4,3
Na takové „blbosti“ nevěřím4,3

Přečtěte si také:

   
09.04.2013 - Záhady současnosti - autor: Alexandra Stušková

Komentáře:

  1. [6] Trefa [*]

    Trefa:na povery neverim.karty jsem si dal vylozit,kdyz manzel moc stonal.vse se spknilo.

    superkarma: 0 10.04.2013, 20:47:52
  2. avatar
    [5] kobližka [*]

    Kdo chce,najde si ve všem nějaké to tajemno.Už vidím,jak si ke mě někde na pumpě přisedne jakýsi bezdomáč,dá se se mnou do řeči,varuje mě,abych se ještě zdržela a neodjížděla.....každý druhý by ho jednoduše "odpálkoval" a vůbec by s ním nezaváděl řeč.

    superkarma: 0 09.04.2013, 11:37:12
  3. avatar
    [4] ToraToraTora [*]

    Souhlas s Rikinou. Zpětně lze splácat uplně všechno do kýženého výsledku. A když si představím, co za "věštěcké"  monology vedou bezboudi, kterým koluje v krevním řečišti laciné víno a čínská polévka....

    superkarma: 1 09.04.2013, 10:18:50
  4. [3] Rikina [*]

    Sml80 tyhle příběhy jsou vždycky vyfabulovány až po události - dodatečně si někdo dá dohromady náhodné okolnosti a vyloží je způsobem, aby se to hodilo. A vzpomene si, že vlastně cítil ten tabák... Sml57 A to auto bych do servisu dala. Příště by mohlo nestartovat, i když se to nebude hodit "do krámu" tajemného příběhu.

    superkarma: 3 09.04.2013, 08:59:43
  5. [2] moncaji [*]

    Někdo tomu říká blbosti, někdo náhody. Věřím těmto věcem, stejně tak, že pokud si něco hodně přejeme, vysíláme energii, která nám přivede do cesty lidičky nebo situace, které nám to splní.  Ne každému určitá varování dojdou, i já přes varování /si občas tu kebulu/ jdu nabančit i jáSml22

    superkarma: 1 09.04.2013, 08:58:48
  6. [1] lidicka [*]

    Na takovéto blbosti nevěřím, kdyby to tak bylo, museli by být varováni snad všichni a k nehodám by nedocházelo, spíš nějaký bezdomovec chtěl aby mu něco koupili. Ale jo horor se z toho dá udělat...Sml30Sml52Sml30

    superkarma: 1 09.04.2013, 05:57:33

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Anketa na téma osteoporóza
Anketa na téma: Zubní zdraví

Náš tip

Doporučujeme