Většina lidí bez přemýšlení zařadí Velikonoce mezi křesťanské svátky. Velikonoce jsou dnes opravdu pro všechny křesťany skoro důležitější než Vánoce. Připomínají si Kristovu smrt na kříži i zmrtvýchvstání.

Jenže.

Až tak úplně jednoznačné to není, jako ostatně téměř nic, co se jako čiré křesťanství jeví.

Nic by na tom nebylo, vždyť mnoho svátků a lidových oslav si časem pohledem do historie lidé předávali, bez ohledu na momentálně moderní víru. Jen kdyby tady nebylo to dogma, kterým křesťané tak rádi drtí všechno kolem sebe.

Velká noc, nebo Ostara?

cVelikonoce = Velká noc. Totiž zmrtvýchvstání Kristovo mezi sobotou a nedělí.

To jsme v Čechách. Hned za hranicemi se ale tento svátek jmenuje zcela jinak.

V angličtině je to Easter a v němčině Ostern.

Proč? Odvozeno jednoznačně od jména Anglosasy uctívané bohyně plodnosti a úrody Eostre.

 

Podobnost čistě náhodná

eBohyně jara Eostre, se vydává na lov do lesa jako Bohyně panenská. Zde potkává Boha lovce a zamiluje se do něho.

Ona přestává během noci být pannou a od této chvíle se prohánějí lesem spolu.

Nastává doba nových začátků a oslavy probuzení života a lásky. Čas očisty po zimě a optimismu.

Ženy v tu dobu před samotnými oslavami vymetaly všechny kouty obydlí březovými větvičkami, aby vyhnaly zlé síly, nemoci, negativní energie, smutek i ošklivé myšlenky.

A vajíčka?

Bohyni Eostře se také věnovaly dary. Hádejte jaké. Předně to byla barvená vajíčka, protože vajíčko bylo symbolem nového života, požehnaného stavu Bohyně a nových začátků.

Obzvlášť nabitá silou byla ta červeně obarvená. Bohyně pak přijímala květiny a večer u ohně koláčky.

K ohni se přichází v pestrých šatech. Ženy se bohatě ozdobí barevnými kusy látek a v hlavách mají květiny a větvičky břízy.

S muži si o půlnoci vymění polibky, když předtím naznačují, že se právě poznali.

zZajíček

Zajíc byl pro svou vysokou plodnost spojován pohany s mnoha Bohy.

Najdete ho například skoro na všech podobiznách Eostry, protože je jeho patronkou.

Pohané viděli v plození a plodnosti život, jeho zachování i obnovu, a vůbec to nebylo nic nemravného.

Naopak, akt plození pokládali za nutný a hlavně radostný.

nBeránek

Je sladký od té doby, co se lidem nechce zařezávat tolik živých jako oběť bohům za dobrou úrodu. Je to symbol oběti. Klidně i té Kristovy, ale původně oběti krvavé pro zajištění života příštího. Nikoli ovšem ideji, ale Bohům samým.

Pomlázka a polévání
Šlehání pruty nebo proužky zase patří v základu k antickým svátkům plodnosti, stejně jako polévání vodou. Pokud žena chtěla být plodná, musela se nechat „vyšlehat“. Následně předala muži nějakou obětinu. Zpravidla zase vajíčko, které i tady symbolizovalo nový život.

Tak to vidíte. Nic není černobílé a velikonoční vajíčka, zajíčci či pomlázky už vůbec. Vlastně jde o přelakované zvyky mnohem starších kultur, které ovšem měly pro své rituály podstatně logičtější důvody a věděly, co a proč dělají.

Jenže bylo potřeba tyto zakořeněné rituály nějak napasovat do křesťanství a legalizovat, protože vymýtit nešly pro svou oblíbenost.

A tak si dnes pěkně spojujeme radostné jaro, svátky života i plození patrné v přírodě na každém kroku se smrtí jedné z nejzajímavějších a nejvýraznějších bytostí světa.

nTrochu křeč.

Nebo se zeptejte nějakého křesťana, jak vlastně souvisí barevné vejce nebo pářící se zajíc s Kristem.

Nic proti Tobě, Ježíšku. Ale ty mě znáš.


Rituál Ostary

bPokud jde o magické rituály, provádí se v tento den většinou rituály očišťující, rituály na upevnění či navrácení zdraví, na posílení lásky a na početí.  

Pro zajímavost jeden přikládám.

 Vyfoukněte jedno slepičí vejce. Jeho obsah by muž měl sníst, a je jedno jak. Třeba jako omeletu.

Vezměte dvě zelené a jednu růžovou svíci, potřete je mandlovým olejem tak, že začnete vždy od středu svíce směrem nahoru a pak zase od středu dolů.

Svíce potom rozestavte před sebe v řadě vedle sebe a zapalte v pořadí: obě zelené a pak růžovou.

Na lístek pergamenu (lze sehnat ve specializovaných prodejnách) napište dvě jména - jedno pro holčičku a jedno pro chlapečka.  

Lístek stočte, vsuňte do skořápky a vyslovte 1 x oba společně:
Přivolávám vás síly přírody, přivolávám síly, které dávají život. Nechť se to, o čem zatím sním, až nastane čas, objeví. Aby nový život z našich těl všem jenom radost přinášel. Staniž se!

 
Celý rituál je třeba zopakovat při následujícím novu. A to i v případě, že už máte „nějaké tušení“, že vaše prosba byla vyslyšena. Skořápku se jmény je třeba opatrovat až do křtin miminka.

V tento den ji s poděkováním spalte a Velké Matce vraťte (zahrabat do země).

Svíce, olej, vejce i pergamen je třeba zakoupit jen pro tento účel.

Pokud se rozhodnete své děťátko nekřtít nebo máte jiný (například pohanský) rituál, berte namísto dne křtu den svého rituálu nebo ten, kdy vám domů dorazí rodný list.

Je to starý rituál a pochází z oblasti Vysočiny

Přeji vám krásné… svátky jara.

Reklama