Bulvár

Nic neumíš? Tak lez za šéfy, ocení to!


Pája. Tak se jmenoval můj kolega. Nikdo vlastně nevěděl, co dělá. Měl sice funkci v obchodním oddělení, ale většinou byl ve společnosti ředitele. Tu ho odvezl na jednání, tu na nákup. Jednou měsíčně stvořil zprávu, co všechno dělá, ale všichni z toho měli legraci, včetně ředitele. Jediné, o čem jsme věděli, že dělá, bylo permanentní navštěvování veterináře s jeho psem Beníkem. 

Ve firmě proběhla reorganizace a naše oddělení bylo rozděleno na dvě. Předpokládalo se, že marketing povedu já. Vystudovala jsem ho, mám v něm dlouholetou praxi. Měla jsem mít na starosti i jednání se zahraničními partnery a angličtinu jsem zvládala na jedničku s hvězdičkou. Jenže byla velká porada všech zaměstnanců, kde jsem se dozvěděla, že vedoucím bude Pája.

Pája s výučním listem, bez jakékoliv praxe, anglicky uměl jen pozdravit a počítačová gramotnost zahrnovala zapnutí počítače, zadání hesla a otevření wordového dokumentu. Aby mne ředitel utěšil, řekl, že ví o mých schopnostech, mám být Pájovi pravou rukou a dostanu vyšší plat. Plat byl vyšší, ale pro Páju a hned o 10 000 Kč. Na mne nezbylo.

Pája pokračoval ve své nečinnosti. Posedával, surfoval na internetu, a když se mělo něco dělat, zmizel. A já nebyla jen pravou rukou, ale i hlavou a všemi končetinami. Říkala jsem si, že vedení není slepé a dojde mu, že oddělení vedu vlastně já a dělám práci svého „šéfa“. Vedení slepé nebylo, ale na poradách byl vždy Pája pochválen, jak mu to hezky „šlape“ a jaké má skvělé výsledky. A samozřejmě za to dostával hezky zaplaceno.

Když jsem se ho zeptala, jestli mu to není trapné, že všechnu práci dělám za něj, sdělil mi, že od toho tam jsem. On je můj nadřízený, on rozhoduje, co budu dělat. Opáčila jsem: „A co budeš dělat ty?“ Jen se ušklíbl a mlčel. On vůbec často mlčel. Zato poslouchal, chodil po firmě, vyprávěl o Beníkovi a co zaslechl, si hezky zesumíroval a začal mluvit – u ředitele. Ten byl skvěle informován o všem, co kdo řekl, co se komu nelíbí. Pája byl v něčem nepřekonatelný – ve „šplhu“ a „ponížené loajalitě“.

Nelíbilo se mi víc věcí, ale když po mne Pája (dokázal)vyžadoval, abych za něj psala zprávy na počítači, protože on se na něm nestačil naučit, řekla jsem mu, že má dost času a peněz, aby si zaplatil kurs. Je naprosto automatické, že v takovéto funkci musí na počítači umět. Pája mlčel.

Za hodinu už jsem byla u ředitele na koberečku, že prý si Pája stěžoval, že nechci spolupracovat. Mé argumenty nebral vážně, mezi dveřmi mi ještě řekl, ať přehodnotím své chování k přímému nadřízenému, že by se mi to nemuselo vyplatit, když nebudu poslouchat. A tak jsem za Páju psala zprávy, smlouvy, připravovala a vedla obchodní jednání a do toho jsem měla stíhat svou práci.

Proč jsem se víc nebránila? Proč jsem neodešla? Všichni věděli, že je manžel nemocný a čtyřčlennou rodinu živím z jednoho platu. Že se bojím ozvat, abych nepřišla o práci. A tak jsem se každý měsíc dozvídala, že naše oddělení má skvělé výsledky. Moje výsledky!

Když mne chtěl Pája „potěšit“, řekl mi: „To jsme dobrý, co?“ a odešel výsledky zapít s ředitelem. Nebo si udělali hezké dopoledne a jeli spolu hrát tenis. O víkendu si zalyžovali a byli spokojení. Jejich manželky byly nejlepšími kamarádkami - prostě idylka. A já pracovala, vždyť jsem byla pravá ruka. Bála jsem se „ošidit“ práci, za to hrozily finanční postihy, a za co bych dětem koupila boty? Obchodní jednání s cizinci jsem vedla já, Pája seděl a mlčel, nejenže neměl čas se naučit na počítači, ale neměl čas ani na angličtinu. Nejvíc mne „dojalo“, když se mne zeptal: „Hele, co jsi jim to vlastně říkala?“ „Ty jsi vedoucí, tak musíš vědět, co bylo na schůzce probíráno!“ A opět kobereček. Prý dělám rozbroje. A pozor, mohli by mi sáhnout na peníze!

Odjela jsem na veletrh. Bez Páji, uvědomil si, že by v Německu se svou češtinou asi neuspěl. Najednou telefon, že prý je problém s jednou smlouvu, je tam něco špatně uvedeno. Nechápala jsem jaký, smlouvy jsem připravovala, ale on je musel schválit. „Vždyť obsah smluv máš na starosti ty?“  „No, mám, ale ty za ně máš zodpovědnost!“ „Jakou zodpovědnost, já ti dám návrh smlouvy, jaký se standardně používá, ty ho studuješ, připomínkuješ, doplníš a předáš právníkovi ke kontrole, pak se teprve podepisuje. Tys to neudělal, viď, vzal jsi návrh, dopsal pár údajů a nedal právníkovi? Tak to máš pěkný průšvih!“ “ Odpověď pronesl velmi nepříjemně: „No, když myslíš, že já mám průšvih...“

Pustila jsem to z hlavy. Vrátila jsem se z veletrhu s kupou nových kontaktů, nadšená, že se určitě podaří uzavřít nový kontrakt. Ale ve firmě vládla zvláštní nálada. Pája samozřejmě jako vždy nekomunikoval a mlčel. Nezajímalo ho, jak bylo, jen zíral na internet.

Pak mne zastavila kolegyně a že prý jsem smlouvu zkazila já, jsou z toho obrovské nepříjemnosti a jak se mi to mohlo stát, vždy jsem měla vše v naprostém pořádku. Nemohla jsem věřit vlastním uším. Zeptala jsem se Páji, co je na tom pravdy, že jeho průšvih se hází na mne. Přece musí vědět, že já výsledek neovlivním, to záleží jen na něm. Je vám jasná jeho reakce – neřekl nic a odešel.

Potřetí jsem šla na kobereček. Dozvěděla jsem se, že jen dělám problémy, pokud se mi to nelíbí, nikdo mne nedrží. V tu chvíli jsem hodila za hlavu rodinu a nedostatek peněz. Odejdu k zítřejšímu dni, ale dle pracovní smlouvy chci odstupné. Ředitel se zarazil, nečekal to.  Pak souhlasil, že prý to pro obě strany bude lepší a že si nevážím skvělé práce, kterou mám. Nadechla jsem se a vypadlo ze mě všechno, co se postupně za tu dobu, co jsem dělala s Pájou nastřádalo. Neřvala jsem, cedila jsem to mezi zuby. Ředitel mi na to neodpověděl, nebyl zvyklý, že mu někdo odporuje a dovoluje si říkat vlastní názory. A dokonce podřízený kritizuje nadřízeného (já Páju). Sekretářka připravila formuláře, podepsali jsme a odešla jsem, nastrčenou ruku jsem minula. Pája seděl v kanceláři, sekretářka mu mezitím poreferovala. Zeptala jsem se ho, co mu mám předat. Prý nic. Když nic, tak nic! Vzala jsem všechny materiály a málem zavařila skartovačku, dokonale vyčistila celý počítač.

Pája byl mezitím někde pryč. Pak se vrátil, už jsem byla na odchodu. Promiňte mi za ta slova, ale budu je interpretovat tak, jak zazněla: „Teď si o mně všichni budou myslet, že jsem svině, protože nic nedělám a vyhodili tebe.“ Usmála jsem se na něj jak nejlíbezněji jsem to dovedla: „Jsi svině a není pravda, že nic neděláš. Děláš a jsi v tom mistr. V lezení do…“


Neměla jsem snad pravdu?!

 

Setkal jste se také někdo s takovým "milým" chováním nadřízených? Neříkejte, že jsem jediná! 

 

 


 

   
27.02.2006 - Společnost - autor: Míra Šindrbalová

Komentáře:

  1. avatar
    [43] psycho [*]

    Pája měl úkoly od svého nadřízeného, které plnil a jeho podřízeným nepřísluší hodnotit jeho náplň práce a kvalitu. Od toho jsou jeho nadřízení a ti jsou s ním asi spokojení a je jen na nich, za co ho platí. A navíc, je šéf paní Hanky a je jen na něm, komu a jak rozdělí práci.
    P.S. šéf je šéfem aby šéfoval a ne aby dělal.

    superkarma: 0 28.02.2006, 09:02:02
  2. [40] Michaela 323 [*]

    kapa: A není už v důchodu? Všechno zná a ví nejlíp?!?

    superkarma: 0 27.02.2006, 16:04:59
  3. [39] Michaela 323 [*]

    floo:Až tak jsem nepřemýšlela, možná si byli "zavázáni" i jinak, ale o tom se Hanka nezmiňuje!

    superkarma: 0 27.02.2006, 16:01:44
  4. avatar
    [38] Deafina [*]

    Mně se to nějak nezdá. Pája dělal všechno proto, abys odešla ty, která jsi za něj všechno dělala?

    superkarma: 0 27.02.2006, 14:41:51
  5. avatar
    [36] arjev [*]

    Beruška1: paní Marii ignoruji

    superkarma: 0 27.02.2006, 14:12:01
  6. avatar
    [35] floo [*]

    Michaela 323: no já bych raději ani neuvažovala nad tím, co tam ten Pája vlastně panu řiditeli leštil

    superkarma: 0 27.02.2006, 13:58:31
  7. [34] Michaela 323 [*]

    paní Marie: Jak píšete o "Pájově loajalitě" k firmě - ta není v tom, že se někdo přiživuje na práci druhých, protože sám není schopen ničeho. Snad jen "leštit kliky" (a být za to dobře placen). Pokud jste nepochopila obsah článku, přečtěte si opakovaně...

    superkarma: 0 27.02.2006, 13:51:01
  8. avatar
    [33] Janulina [*]

    Autorka: Nechápu, proč jsi ho nezhodila třeba na té poradě. prostě bych začala mluvit, předala mu slovo a hned by se ukázalo, kdo je blb . Nechápu, jak jsi ho mohla pořád tak "podporovat". Asi jsi dobrá duše, to , ale všeho moc škodí. Doufám, že si najdeš lepší práci

    superkarma: 0 27.02.2006, 13:39:56
  9. avatar
    [32] Kelly [*]

    paní Marie: nedělejte nám tu z Páji "Jamese Bonda" ... prý utajované úkoly

    "... a odešel výsledky zapít s ředitelem. Nebo si udělali hezké dopoledne a jeli spolu hrát tenis. O víkendu si zalyžovali a byli spokojení. Jejich manželky byly nejlepšími kamarádkami - prostě idylka" ... tady jste mohla Hanko přestat, tohle mluví za vše ... a buďte ráda, že na Vás nezahráli boudu, kde by na konci byl vyhazov s § 53.

    superkarma: 0 27.02.2006, 13:32:22
  10. avatar
    [31] femme [*]

    u nás to byl zase Péťa za komoušů zavilej komunista, po tzv. sametové revoluci obrátil kabát, ale pořád to byl ten starej vlezprdel

    superkarma: 0 27.02.2006, 13:30:40
  11. avatar
    [28] pastel.ka [*]

    Beruška1: Souhlas s Beruškou, paní Marie asi bude druhý " Pája" když ví, že by to tak mělo fungovat...

    superkarma: 0 27.02.2006, 11:43:45
  12. avatar
    [26] Gabi [*]

    Ale, hanko, tak to přece chodí Možná se na mě holky tady budou zlobit, ale vlastně jsi udělala vše pro to, abys to dovedla k tomuto závěru. Svět kolem nás prostě nefunguje, jak v Rychlých šípech. Prostě typická formulka v pracovní smlouvě "a plnit další úkoly svého přímého nadřízeného" ... (Možná jsi ve smlouvě neměla.)
    Z globálního pohledu není nikde psáno, že podřízený nemůže mít větší schopnosti a znalosti, než jeho nadřízený. Spíš je to naopak obvyklé. Od nadřízeného se očekává, že bude řídit a koordinovat svůj tým - tj. rozdá úkoly a bude sledovat jejich plnění (ale i to pro něj může dělat podřízený).
    Myslím, že jsi měla ještě štěstí, že na tebe nenarafičil někdo nějakou hodně velkou habaďůru, ze které bys nevyšla s odstupným, ale naopak ještě o moc přišla.
    Mezilidské vztahy jsou obecně v pracovních vztazích příšerné a čím vyšší post, tím hůř. Jak jde o moc a o prachy, tak nikdo nezná bratra.

    superkarma: 0 27.02.2006, 11:19:55
  13. [25] Jitka-x [*]

    Jo, tak tohle taky znám. Někdo si to prostě umí zařídit.

    superkarma: 0 27.02.2006, 11:05:17
  14. [22] apina [*]

    jak to dopadlo s Pájou ??? Chci vědět konec!!

    superkarma: 0 27.02.2006, 10:32:08
  15. avatar
    [21] edith1975 [*]

    To co čtu, je hrozné a kruté. Jen doufám, že tohle nečeká i mně. Po 5. letech mateřské se 2. dětmi, nastupuji od září do práce a hrozně se těším. Tak snad to bude lepší. A Vám držím palce, aby jste už takévého Páju v práci nepotkala.

    superkarma: 0 27.02.2006, 10:02:17
  16. avatar
    [20] Ťapina [*]

    No vidíš, a vzhledem k tomu, že píšeš do internetového magazínu, tak asi se čtyřčlennou rodinou na hlavním nádraží nepřespáváte. A pak že to nejde, že se musí zůstat v blbé práci, když jiná není

    superkarma: 0 27.02.2006, 10:01:10
  17. avatar
    [19] Tiny [*]

    Musím se smát. Jak se zdá, aspoň většina z nás má v práci svého "Páju". Jako já. Právě jsem dokončila reklamní práci pro jednu firmu, kterou jsem vymyslela, navrhla a zpracovala graficky. Ještě jsem s ředitelem dolaďovali detaily, abych, až budu ve středu to v tém firmě předvádět, všechno klaplo. A ejhle, dnes se vrátil po týdenním lyžování v Alpách můj vedoucí a co se nestalo? Na ranná poradě jsem se od nich s úsměvem dozvěděla, že předvádět moji práci půjde on (ikdyž o ní neví nic), mě poděkovali poklepáním na rameno a běž. Všechnu smetanu slízne on, ikdyž neudělal ani tečku. Tak tu sedím v kanceláři a přemýšlím, co teď. Se svým vedoucím jsem se viděla naposledy na konci ledna, od té doby měl pořád dovolenou nebo byl někde pryč, takže o nějaké kolektivní práci či vedoucí práci nemůže být ani řeč, všechno byla jen moje samostatná činnost. Já ho asi, milá Hanko, na základě vašeho článku, půjdu nakopat. Díky za tip.

    superkarma: 0 27.02.2006, 09:23:22
  18. [18] Sasa [*]

    Takoví vlezdoprdelové jsou všude....

    superkarma: 0 27.02.2006, 09:06:34
  19. avatar
    [17] Beruška1 [*]

    paní Marie: Vy jste skutečná, nebo sem jen lezete, abyste normální slušné lidi provokovala. A možná jste i degenerovanej chlap, vaše názory tomu odpovídají.

    superkarma: 0 27.02.2006, 08:55:29
  20. avatar
    [15] gerda [*]

    bohužel - při dnešní nezaměstnanosti se spíš vyplácí držet hubu a krok - ale já bych to asi taky nevydržela. Přeju ti, abys našla zaměstnání jaké si přeješ, a férové kolegy. Nakonec-hlavně zdraví. A Pája by tě o ně brzo připravil.

    superkarma: 0 27.02.2006, 08:53:46
  21. avatar
    [10] LBU [*]

    Já chci vědět jak to dopadlos Pájou, Prosím , prosím

    superkarma: 0 27.02.2006, 07:54:56
  22. avatar
    [9] zuzzik22 [*]

    No u nas je to to samy. Je nas tu 11. Vsichni lidi sou v pohode jen prdelista a to si vydupal ze tu bude delat na zivnostatk. Do prdele lezt umi primo ukazkove a sef chrochta. Vsichni makaj a on buteruje a donasi sefovi. Je to desny. Taky premejslim ze prastim dverma. Uz me to tady nebavi. Kdyz se neco stane hodi to na me jakozto na pravou ruku sefa a sef mu to odkejve a ja dyz jen zvysim hlas tak ho brani jak maly nesvepravny dite. proste hnus!!!!

    superkarma: 0 27.02.2006, 07:50:58
  23. [7] Michaela 323 [*]

    Hanko, a nebyl ten "Pája" příbuzný někoho z vedení? Že ho tam drželi, jen aby měl práci?

    superkarma: 0 27.02.2006, 07:11:48
  24. avatar
    [5] Linde [*]

    držím palce při hledání nového místa a ať tam už nezažiješ něco podobného...
    Já se zatím plácám v naprosto stejném vztahu-"Pája & já". Já ovšem zatím nemám tu sílu říct "nashle", zatím to jde skousnout.
    Také máme doma jen můj příjem ....

    superkarma: 0 27.02.2006, 06:29:53
  25. avatar
    [3] Mici [*]

    No jo, bohužel to tady tak chodí
    Eva_Fl: taky jsem čekala, kterak po týdnu zaměstnavatel začal prstíčkem a špendlíčkem hrabat, aby se dotyčná vrátila zpět - na Pájovo místo

    superkarma: 0 27.02.2006, 00:59:47
  26. avatar
    [2] Suzanne [*]

    No to se mi ulevilo Ale že ti to trvalo Tak hodně
    Eva_Fl: Myslíš jako v tý pohádce, jak Maruška odešla a macecha s Dorou hnily ve špíně? Každý je nahraditelný.

    superkarma: 0 27.02.2006, 00:58:10
  27. avatar
    [1] Eva_CZ [*]

    Tak jsem cekala pointu, jak firma zkrachovala, jak je ohrozena ceska ekonomika - a nic.
    Oni si nakonec poradili i bez tebe?

    superkarma: 0 27.02.2006, 00:48:45

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Náš tip

Doporučujeme