Country zpěvák Lonzo Green byl cizincem v tomto městě. Přijel se svou ženou a dvěma syny na návštěvu příbuzných do Tennessee. A protože neznal místní zvyky a tabu, byl velmi překvapen, když zjistil, že kamarád jeho mladého synovce k nim nesmí domů.

Synovec Jimmy samozřejmě všude rozhlásil, že slavný zpěvák strýček Lonzo bude u nich na návštěvě celý týden. To velmi imponovalo jeho přátelům, speciálně jednomu – patnáctiletému, tichému černovlasému klukovi. Doma řekl Lonzovi, že má kamaráda, který zpívá a chce hrát na kytaru ale neví, jak ji naladit, a kdyby mu ji slavný strýček naladil, udělal by mu obrovskou radost. Lonzo pochopitelně souhlasil a řekl, ať přivede kamaráda i s jeho kytarou k nim domů.

Jimmův úsměv povadl. Kamarád by mohl přijít dnes odpoledne, ale rodiče nakázali, že nesmí vstoupit k nim do domu. Byl totiž ze špatné části města, z té chudé. A někteří lidé (včetně jeho rodičů) se na ně dívali s opovržením. Ale kdyby se mohli sejít před domem na schodech… Lonzo vůbec nechápal, ale souhlasil, a odpoledne seděl na schodech na sluníčku a čekal na chlapce.

Hned po škole Jimmy přivedl svého černovlasého štíhlého kamaráda s velmi lacinou kytarou na zádech. Posadili se na schody a Lonzo začal ladit kytaru. “Copak ti nikdo neukázal, jak se ladí kytara?” A chlapec tiše odpověděl: “Ne, pane, nikdo.” Lonzo mu ukázal, kam se který prst položí, který pražec se musí zmáčknout, a chlapec soustředěně poslouchal. Když byla kytara naladěná, chlapec poděkoval a chystal se odejít. Ale Lonzo ho nenechal: věděl, co to je chudoba, věděl jak se na něj v mládí dívali sousedé a jak moc vlídné slovo znamená pro takového člověka. Požádal chlapce, aby zůstal chvíli déle.

Vzal jeho kytaru a začal zpívat nějaké country balady, potom další a další. Smutné oči chlapce se rozzářily radostí z hudby. Lonzo ho naučil několik základních hmatů a akordů. Když se začalo smrákat, chlapec poděkoval, rozloučil se a odešel. Nemohl jít dovnitř, nikdo ho nepozval. Alespoň tehdy. Lonzo Green se s ním už nikdy nesešel. Ale chlapec odcházel s teplými vzpomínkami, které ho provázely celá život. Jednoho dne, až on bude slavný, taky pozve nějakého skromného chudého chlapce do svého domu.

A touto zásadou se řídil všech následujících 29 roků, která přinesla 33 filmů a 400 miliónů prodaných desek. A ve svém šťastném životě s nešťastným koncem se tento černovlasý skromný chlapec z Tennessee už nikdy nikde necítil nezván. Naopak, každý udělal všechno pro to, aby mohl do svého života pozvat alespoň na chvilku – Elvise Presleyho.

Reklama