O maminkách, matkách a matičkách už bylo v literatuře napsáno hodně. Mně se z dětství vždycky jako první vybaví báseň s názvem První dopis mamince. Napsal ji Jaroslav Seifert.

Tahle básnička se mi vždycky líbila a dodneška ji umím zpaměti. Máte taky takovou? Pošlete mi ji, můžeme ji uveřejnit.

Jaroslav Seifert: První dopis mamince (sbírka Maminka)

Už vím, dám dopis na zrcadlo

či do košíčku na šití,

však žel, dosud mě nenapadlo,

co psát, jak dopis začíti.

 

Maminko moje milovaná,

a v zubech konec násadky,

přemýšlím; stránka nenapsaná

čeká a čeká na řádky.

 

Přeji Ti dnes v den Tvého svátku

- ve slově Tvého velké T -

no vida, už mám druhou řádku

a pokračuji ve větě:

 

štěstí - po t se píše ě -

a zdraví - a pak selhává

už nadobro má fantazie,

tak přízemní a kulhavá.

 

A trhám papír, muchlaje ho

- maminka stojí nad válem

a chystá něco voňavého -

tu v odhodlání zoufalém

 

přibíhám k ní, tiskne mě k sobě,

očima mlčky ptá se mě.

Pak zamoučněné ruce obě

zvedly mě rychle ze země.

 

Tématem dnešního dne je: Vzkazy a přání pro maminky

  • Co byste přes náš magazín vzkázala své mamince?
  • Jaký máte vztah se svou matkou?
  • Máte na ni nějakou zvláštní vzpomínku?

Napište mi také! Jedna z vás získá za příspěvek knížku z nakladatelství Domino od T. Stimson: Kdo miluje nejvíc a malou bonboniéru Milka Pralinés ve tvaru srdce. Na vaše příspěvky budu čekat do dnešních 14.30 hodin, adresa je jako vždy redakce@zena-in.cz, heslo MAMINKA.

mamk

Reklama