Zdraví

Nežer, budeš svatá!

Často slýcháme, že anorexie je problémem současnosti. Ubohé dívky, zmateny pohledem na hubené až vychrtlé modelky, nejedí, a tak strádají. Případně nejedí, pak jedí a pak zvrací – tedy trpí bulimií. Anorexie a bulimie ale byly zaručeným receptem, jak se dostat na „přehlídková mola“ už ve středověku.

Středověké superstar
Samozřejmě že ve středověku se nepromenovaly po molech nějaké modelky. Stejné, ne-li větší úctě se však těšily svaté. A to rozhodně ne až po smrti. Pokud jste chtěla mít houfy obdivovatelů, kteří se vám budou klanět a prát se o každý kousek vašeho oblečení, o kapesníček, kterým jste setřela slzy, pokud jste toužila po davech ctitelů, sepisujících váš životopis, stačilo nejíst.

Cesta ke slávě
Tedy, zas tak snadné to nebylo – stát se uctívanou svatou bylo stejně náročné jako stát se slavnou modelkou – musela jste pořádně trýznit své tělo, přidat nyvé pohledy a samozřejmě mít nějakého toho mecenáše. Potřebovala jste, aby si vás vybrala známá firma – nejlépe náboženský řád. Ženy, které se chovaly jako svaté, ale neměly záštitu nějakého toho náboženského společenství, obvykle končily jako čarodějnice. To bylo asi největším rizikem – jestli vám budou stavět oltáře nebo pěknou hraničku, záviselo více méně na náladě církevní vrchnosti.

Svatá anorexie
Ale zpět ke svaté anorexii. Jedním ze základních znaků mystiček a svatých (a samozřejmě také čarodějnic a posedlých – symptomy byly skutečně stejné a lecjaká žena, uctívaná za života jako svatá, byla nakonec prohlášena za čarodějnici a nemálo těch, které inkvizice upálila jako čarodějnice, bylo nakonec prohlášeno za svaté – přičemž první varianta byla asi pro dotyčné příjemnější) bylo, že nepřijímaly po dlouhý čas – někdy i po celé roky – žádnou jinou potravu než eucharistii. A samozřejmě také nevyměšovaly.

Žrací démon
I kdybychom připustily, že se tyto ženy občas potají najedly, nebyla to strava nijak pravidelná ani vydatná, a tak není divu, že většina z nich byla vychrtlá na kost, bledá a náchylná k nejrůznějším vizím, transům a omdlévání. Ty chytřejší – a náruživější – si však věděly rady. Vydávaly se na noční lupy do spižíren a pak tvrdily, že to démon nabírá jejich podobu a snaží se jim zkazit pověst. A protože noční nájezdy měly své výsledky i na druhém konci trávicí trubice, metal pak onen zlořečený démon do cel nebohých světic lejna páchnoucí sírou pekelnou.

Svaté podvodnice
To, co by současník označil za výmluvu hodnou tříletého dítěte, však vystačilo ve středověku na svatost – svého „žracího“ démona měla sv. Marie Magdaléna z Pazzi, bl. Alžběta Achlerová i bl. Stefana Quinzani. Další světice však byly odhaleny jako podvodnice – například Anna Laminit či Sybilla z Marsalu. Obě dámy totiž neměly dost pohotovosti a na démona se nevymluvily – jen kradly jídlo a potají se cpaly.

Špendlík a nůž
K pravé svatosti ovšem nestačilo jen hladovět – bylo třeba přidat nějaké ty vize a nejlépe i stigmata. Ta byla, přinejmenším pro podvodnice, největším kamenem úrazu. Pokud dotyčná neměla to štěstí, že jí krev z ran prýštila sama, musela si pomáhat nejen krví hovězí či barvou, ale často také špendlíkem či nožem, což byla procedura vskutku bolestivá. Ochota způsobovat si rány Kristovy vlastnoručně bývala někdy dokonce oceněna – zatímco mnohé ženy byly za tento „podvod“ - nepravá stigmata – odsouzeny, bl. Marie z Oignies a bl. Lukardis z Oberweimaru byly pro stejný čin velebeny.

Svaté zkrátka byly jakýmisi superstar středověku – se všemi plusy a mínusy této role. Přece jen se však od těch dnešních hvězd lišily – asi jako se doba dnešní liší od té minulé – jejich chování bylo jen povrchem, pod kterým bouřila možná pro nás nepochopitelná, ale hluboká víra... Co se skrývá pod povrchem dnešních krásek raději nevědět. Většinou duní prázdnotou.

Pořádala jste někdy noční nájezdy na ledničku? Nebo znáte někoho, kdo je pořádá? Jste schopna jíst v noci? Hladověla jste? Jak dlouho? Dokážete vydržet týden bez jídla?

   
27.06.2007 - Zdraví - autor: Ivana Kuglerová

Další příspěvky

Komentáře:

  1. avatar
    [37] idiska [*]

    jo a když jsem nejedla, nikdo mě za svatou nepovažoval...a nepovažuje dodnes...trpěla jsem šíleně a nic

    superkarma: 0 27.06.2007, 21:28:34
  2. avatar
    [36] idiska [*]

    WOW...no já teda věděla o Sisi, že byla anorektička, ale toto...no podle článku budu ďábel sám ...jídlo mám ráda a užívám si ho ...ale přiznám se, že několik let nazpět tomu tak nebylo...prostě jsem jako pubertální holka přestala jíst...a tělo se pomstilo...když jsem už pomalu (jako totálně hubená!!!) skoro přestala chodit...neměla jsem sílu...byla jsem blbá...dneska nemám míry modelky, ale prostě mám více pohybu...jednoduše...schody, cesta domů pěšky apod. ...no a pak taky rekreačně sportík..jen ne posilovna

    superkarma: 0 27.06.2007, 21:23:09
  3. avatar
    [35] Rybulka [*]

    Ono když se drží půst z duchovních důvodů a obětuje se na nějakej úmysl, dá se vydržet podstatně lépe než půst z důvodu diety. Kdysi dávno jsem vydržela i týden, což si teď neumim představit.

    superkarma: 0 27.06.2007, 16:50:36

Další příspěvky

Z předchozí stránky:

  1. avatar
    [34] ivana.kuglerova [*]

    gentiana: No, Kláru tam pokud vím nemíchám . Zmínila jsem pochybnější jména .

    Já vím, je to tentokrát hodně "populární", ale na druhou stranu to, o čem to má být spíš než o modelkách, jsou dva paradoxy, které mě na středověké mystice (a že z ní něco načteno mám ) nejvíc fascinují - zaprvé fakt, že rozdíl mezi svatou a čarodějnicí mnohdy neexistoval - tedy co se symptomů týče - ty stejné symptomy, často i u těch stejných osob, bývaly posuzovány jak jako dary Boží tak jako posedlost, znak smlouvy s Ďáblem a podobně; a zvláštní mentalita těch žen, v níž byly schopny s hlubokou a upřímnou vírou zároveň podvádět, protože prostě považovaly za správné, aby ty které vnější symptomy svatosti měly. A otevřenou zůstává otázka, do jaké míry si své podvody uvědomovaly a do jaké míry skutečně samy sebe přesvědčily, že se jedná o zásahy vyšší moci.

    Archetyp středověké mystičky mne zkrátka dost zajímá a neřekla bych, že v tomhle směru nemám načteno nebo že bych jim snad upírala víru...

    superkarma: 0 27.06.2007, 15:06:24
  2. avatar
    [33] Pentlička [*]

    Já když mám běžný stres, tak se cpu. Když je to příšerné, tak nemám chuť, ale to se mi stalo asi 3x v životě. Hladovět bych nedokázala, jak nemám snídani, oběd, večeři, tak jsem nepříjemná, vzteklá a nemyslím na nic jiného, než že mám hlad. Zkouším si hlídat spíš co jím - nízkotučné věci, zeleninu, ovoce, libové kuřecí nebo rybí maso apod.

    superkarma: 0 27.06.2007, 14:46:51
  3. avatar
    [32] Amálie [*]

    Jsem schopná jíst kdykoli, když mám čas. Při stresu naopak nejsem schopná jíst, ani když ten čas je.


    Žravá vyloženě nejsem, byť můj rekord je 23 houskových se svíčkovou na posezení. Za žravost nepovažuju ani 5-8 babiččiných řízků či čtvrtku dortu.

    superkarma: 0 27.06.2007, 14:40:51
  4. [31] gentiana [*]

    Aha, tak to funguje.
    Ivano.... tenhle článek je jistě myšlen dobře, ale tentokrát jste přepopularizovala. Míchat třeba Kláru z Assisi s nějakýma blběnkama, co z nich chcou být modelky a čarodějnickýma procesama je trochu nesourodá směs.
    Ono odmítání potravy a jiné činy pokání dostanou smysl, když se člověk začte do soudobé literatury.
    A to, že lid chce v ěnco věřit, je taky záležitost věčná. Středověký primitiv viděl v kdečem zázrak. Dnešní primitiv věří v Šifru Mistra Leonarda, spiknutí světového židovstva nebo v to, že medicína vyřeší všecko.

    superkarma: 0 27.06.2007, 13:38:08
  5. [30] gentiana [*]

    zkouška spojení

    superkarma: 0 27.06.2007, 13:27:16
  6. avatar
    [29] Meander [*]

    Hehe, breathariáni... Já bych sebou švihla po půl dni bez potravy.

    superkarma: 0 27.06.2007, 12:00:39
  7. avatar
    [28] wich [*]

    ** Nevzpomínám si, takže asi ne.
    ** Skoro všichni chlapi
    ** Záleží na okolnostech, když třeba grilujeme, dám si plátek kuřecího nebo klobásku klidně v jedenáct večer a zapiju vínem
    ** Někdy jo, když zrovna není příležitost se najíst.
    ** Maximálně do večera.
    ** Ještě jsem to nezkoušela a ani nehodlám

    superkarma: 0 27.06.2007, 11:55:42
  8. avatar
    [26] ivana.kuglerova [*]

    Axel: Jo, tak přesně takhle to mám taky - když jsem v pohodě, tak démoni spí, ale jak přijdou problémy, tak mě ta potvora posedne a ne a ne se pustit... A ty kila navíc pak musím nosit já. Asi se naučím nějaký exorcismus .

    superkarma: 0 27.06.2007, 11:29:39
  9. [25] boon [*]

    občas jo
    krom mě neznám
    jj jsem
    jj po operaci slepáku
    2 dny
    tyden to nikdy miluji jídlo

    superkarma: 0 27.06.2007, 11:26:21
  10. avatar
    [24] Ivásek [*]

    tak sakra.. já to vážně nedělám schválně.. když aktualizuju obrazovku, tak se mi tam vždycky picne poslední můj příspěvek

    superkarma: 0 27.06.2007, 11:13:17
  11. avatar
    [23] Ivásek [*]

    .. jsem se sem opět nechtěně vecpala...

    superkarma: 0 27.06.2007, 11:12:37
  12. avatar
    [22] Zuzinka.1 [*]

    Axel: já taky, ale ve stresu teda rozhodně nejsem

    superkarma: 0 27.06.2007, 10:26:49
  13. avatar
    [21] závislá na čokoládě [*]

    Já dělím nervy na dva druhy: ten první jsou nervy normální-něco v práci, doma syn nebo manža. Druhý typ jsou narvy na po....í a to nejím nic a hubnu-například když byl syn v nemocnici na operaci. Žravý démon se u nás oběvuje a jí čokošku a brambůrky

    superkarma: 0 27.06.2007, 10:21:49
  14. avatar
    [20] OlgaMarie [*]

    Při řízené hladovce se dá vydržet nejíst i déle.Řídila a chystala jsem ji manželovi po operaci kolena,kdy musel snížit váhu.Mimo stanoveného množství šťávy ze zeleniny se pije stanovené množství šalvějového čaje a ledvinový čaj,který nám namíchala paní v prodejně léčivých rostlin.

    superkarma: 0 27.06.2007, 10:16:40
  15. [19] Lyoness [*]

    Lucis, tak to ja jsem na tom stejne... Kdyz je co, tak bych zrala. Resenim jsou minimalni zasoby a zadne sladkosti doma... O jak jsem vdecna, ze v praci nemame zadnou kantynu... Mor pro me bylo v minule praci sladke plnene listove pecivo ke kavicce... dopoledne, odpoledne, v podvecer a tak... :)

    superkarma: 0 27.06.2007, 10:11:03
  16. avatar
    [18] Ivásek [*]

    .. jsem se sem opět nechtěně vecpala...

    superkarma: 0 27.06.2007, 10:06:58
  17. avatar
    [17] Ivásek [*]

    a....: gerda: mno jo, kdyby to šlo mě se obrací žaludek i když vidím vodu prostě mi to nejde... před dvouma rokama, když jsem se učila na státnice, tak jsem celý měsíc pila jen to kafe a v pohodě... tělo se cítí dobře, jen kdyby nebyly tak blbý myšlenky

    superkarma: 0 27.06.2007, 10:05:56
  18. avatar
    [16] Axel [*]

    Ivásek: Já to mám opačně, když jsem ve stresu, tak nejím, ale žeru. Poslední dobou jsem dost ve stresu a tak se láduju vším co mi přijde pod ruku, hlavně čokoládou.

    superkarma: 0 27.06.2007, 10:04:02
  19. avatar
    [15] gerda [*]

    Ivásek: blbý myšlenky závisejí na tom, jaké palivo mozku dodáš. A ty patrně nedodáváš nic moc. - zkus aspoň jogurty, tvaroh a tak, ať máš kvalitní bílkoviny. Nebo kuřecí či krůtí minutky. Jak se pořádně nejí, člověku je holt blbě.

    superkarma: 0 27.06.2007, 09:34:28
  20. avatar
    [14] Kelly [*]

    Hmm, tak já hladovím od pondělka. Bolí mne břicho, tak nejím, pouze odpoledne si dám nějakou rýži. Měla jsem žracího démona neustále, nyní mám hladového démona.

    superkarma: 0 27.06.2007, 09:32:29
  21. [13] a.... [*]

    Ivásek: Musíš se přinutit, prostě si řekni je poledne, normální lidi obědvaj a já jsem dnes ještě nic nejedla, tak musím sníst aspoň ten rohlík nebo banán. Já to taky znám, prostě jsem si na jídlo odvykla a už jsem úplně ztratila ty přirozený instinkty jako je pocit hladu. Musíš si to jídlo dát jako denní ÚKOL, na kterej nesmíš zapomenout.

    superkarma: 0 27.06.2007, 09:10:07
  22. avatar
    [12] Luciš [*]

    Tak to já bych žrala furt, kromě noci teda. Jediné, co mi pomáhá je mít doma minimální zásobu, lenost je silnější než hlad

    superkarma: 0 27.06.2007, 09:07:48
  23. avatar
    [11] Ivásek [*]

    a....: gerda: mno jo, kdyby to šlo mě se obrací žaludek i když vidím vodu prostě mi to nejde... před dvouma rokama, když jsem se učila na státnice, tak jsem celý měsíc pila jen to kafe a v pohodě... tělo se cítí dobře, jen kdyby nebyly tak blbý myšlenky

    superkarma: 0 27.06.2007, 09:02:45
  24. [10] a.... [*]

    Ivásek: Tak to funguješ stejně jako já. No mně by teď lehký stresík docela bodnul, jsem nějaká rozežraná . A ty si tu váhu hlídej, když ti spadne pod nějakou pro tebe přirozenou hodnotu, budeš jak mátoha, bez energie, co se sotva udrží na nohou.

    superkarma: 0 27.06.2007, 08:50:40
  25. avatar
    [8] gerda [*]

    Ivásek: neblbni a jez. Taky jsem to tak měla a vypěstovala si moc hezký exemplář ledvinového kamene. Než jsem se ho zbavila, to byl tanec!

    superkarma: 0 27.06.2007, 08:34:42
  26. avatar
    [7] arjev [*]

    chuanita: když mi kručí v břiše,pošlu démona k vodě.

    superkarma: 0 27.06.2007, 08:34:27
  27. avatar
    [6] arjev [*]

    S přibývajícími lety démoni vymírají,ale objevují se andělé .Ti jsou závislí na jogurtech a kávě.Jsou pracovití

    superkarma: 0 27.06.2007, 08:33:24
  28. avatar
    [4] Ivásek [*]

    No, já když jsem ve stresu, tak nejím - stačí mi litry kafe (chudánci ledviny) a hubnu... Teď jsem zrovna ve stresu a smutná a za 10 dní mám 6 kilo dole...

    superkarma: 0 27.06.2007, 08:11:00
  29. avatar
    [3] Kadla [*]

    Nyotaimori: Závidím ti tvého démona. Ten můj se omezuje na chleba s Apetitem a pár ředkviček. Nechceš si je vyměnit?

    superkarma: 0 27.06.2007, 07:54:40
  30. [2] Nikol [*]

    1. Ne.
    2. Ne.
    3. Jen při oslavách, ale že bych se probudila a šla jíst, to ne.
    4. Ne.
    5. Nevím, nezkoušela jsem to.

    superkarma: 0 27.06.2007, 06:16:32

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Náš tip

Doporučujeme