Další díl našeho seriálu o životě s kočkou, který připravujeme ve spolupráci s veterinářkou a zvířecí psycholožkou Hankou Žertovou, věnujeme problematice kočky a dítěte v jedné domácnosti...

Seriál o životě s kočkou postoupil do své další části. Již jsme si kočku vybrali, víme, jak zařídit domácnost, aby byla pro kočku bezpečné, máme i dobrou kočičí toaletu... ale co když si kromě kočky chceme pořídit i dítě? Anebo již doma nějakého toho caparta máme? Jak správně upravit vztah dítěte s kočkou a kočky s dítětem s dozvíte od veterinářky Hanky Žertové...

Kočka a dítě?

zertova

Máte-li už doma kočku a čekáte děťátko, dbejte hlavně na to, aby kočka byla zdravá a neměla žádné vnitřní ani vnější cizopasníky. Rozhodně není třeba se jí zbavovat. Pro děťátko bude brzy úžasným objektem pro pozorování, zkoumání a navazování vztahů. Aby však soužití kočky a miminka bylo co nejlepší, je dobré se předem připravit na možná úskalí.

kočkaDlouho před narozením miminka už kočku učte, že nebude mít přístup do všech místností bytu, aby potom zákaz vstupu do dětského pokoje nebo do ložnice nebrala jako příkoří spojené s miminkem. Užitečné je také naučit kočku na určitý povel (obvykle postačí ošklivě pronesené slůvko „jedeš!“) seskočit dolů ze stolu, z postele a dalších zajímavých vyvýšených míst. Nejlepší je takové slovo použít hned v okamžiku, kdy kočka o skoku na taková místa teprve uvažuje. Nyní vám nedělá problém ji prostě sundat, když už si hupsne, kam nemá. Ale až budete mít v jedné ruce miminko a v druhé plínku, krém nebo lahvičku a kočka si vyskočí na přebalovací pult, bude se vám „výcvik“ hodit.

O kočkách víme, že jsou přímo posedlé pravidelností a zavedenými rituály, takže v určitou denní dobu se snaží vynutit si váš zájem a být středem pozornosti, pokud zapomenete na vydatné pohlazení, na společnou snídani nebo polední siestu. Ráno se vám rozplácnou na noviny, které si chcete u snídaně přečíst, po obědě vám zalehnou klávesnici počítače a večer se mňoukáním domáhají společného odchodu do ložnice. Snažte se proto pozměnit už předem denní rytmus a pravidelnou chvilku péče o kočku přizpůsobit budoucímu stavu.

Nové zvuky a pachy

Je-li to možné, opatřete si nahrávku pláče maličkého dítěte a přehrávejte ji doma kočce nejprve s mírným stupněm hlasitosti a pomalu zesilujte na reálný počet decibelů. Kočky se svýma velice citlivýma ušima totiž obvykle těžce nesou narušení klidu křikem miminka. Připravte proto kočce také bezpečný úkryt pokud možno daleko od dětského pokoje.

Poté, co si děťátko přinesete domů, nechte kočce očichat jeho oblečení, počuranou plínku a poté pod bedlivým dohledem i miminko. Nesetkala jsem se dosud s tím, že by kočky na miminko zaútočily. Často se však chovají vyplašeně, méně žerou, tráví hodně času ve skrýši a pohybují se velmi obezřetně. Někdy si postěžují na nové poměry loužičkou mimo záchod. K rychlému uklidnění kočky přispěje kromě pečlivé přípravy zmíněné výše například feromonový odpařovač v zásuvce (nemusíte se bát, miminku nijak neškodí) nebo podávání kapslí s alfa kasozepinem.

Pozor na zalehnutí

Jediné, čím by mohla kočka miminko ohrozit, je jeho zalehnutí. Kočky instinktivně hledají k odpočinku klidná „zašitá“ místečka, nejlépe se zdrojem příjemného tepla, a postýlka obsazená spícím miminem může přesně splňovat jejich představu. Proto nelze-li zavírat dveře do dětského pokoje, opatřete raději postýlku alespoň sítí proti hmyzu, aby se do ní kočka tak snadno nedostala, a často děťátko kontrolujte.

U batolete je třeba dbát především na to, aby s kočkou nezacházelo necitlivě. Naučte je, ať se hlavně dívá. Pohladit kočku by mělo jen s vámi a tak, aby to kočce bylo příjemné. Nikdy by ji nemělo rušit ze spánku, při jídle nebo při hře. Nikdy nepořizujte malým dětem kotě na hraní!

Opatrně při hře

Pro předškoláky a malé školáky už může být kočka skvělým partnerem, jehož prostřednictvím se učí soustředěně pozorovat, správně komunikovat, o někoho se starat, vcítit se do jeho nálad, znát a uspokojovat jeho potřeby a soucítit s jeho trampotami. Zvláště koťata, která si dokážou hrát s čímkoli, co se jen nepatrně pohne nebo co sama rozpohybují, a navíc jsou zvědavá a nebojácná, jsou pro děti neodolatelně přitažlivá. Ale pozor! Kočky (i malá koťata) využívají každou hru k tréninku opravdových loveckých nebo bojových situací. Všechny obranné i útočné manévry tedy míní smrtelně vážně a svými ostrými drápky a zuby dokážou citelně poranit jemnou dětskou pokožku. Proto by si děti neměly nikdy hrát s kočkou holou rukou, ale jen s pomocí vhodných hraček.

Při hře a veškeré manipulaci s kočkou je zapotřebí dohled a dobrý příklad dospělých, aby děti správně poznaly, co kočku potěší a co už je jí nepříjemné. Nedovolte dětem kočku týrat! Kočka by měla mít vždycky možnost před dítětem utéct a schovat se na místě, kam za ní dítě nemůže. Naučte děti respektovat kočičí skrýše! Uchráníte je tak zbytečných poranění a rozčarování a vychováte z nich citlivé a ohleduplné lidi.

MVDr. Hana Žertová
www.hanazertova.cz

Čtěte seriál o životě s kočkou...

Reklama