Vztahy

Nezavírejte je do kumbálu!

Po třech letech mateřského starání (termín mateřská nebo rodičovská dovolená odmítám), kdy moje první dcera byla celodenní a každonoční náplní mého života, jsem ji dala do školky. Byla vždy dítětem zvídavým a naše domácí otevřená výchova ji v tomto vývoji ještě posunula dál. Snad až příliš daleko. Paní učitelka ve školce nebyla ochotna nově přišlé holčičce neustále odpovídat na otázky. Proč by taky měla? Otravovalo ji to. A tak tříleté dítě zavřela do kumbálu bez oken, do tmy mezi metly a staré harampádí.

Byl podzim 1992, tedy žili jsme už nějakou dobu ve svobodě, ale některé věci ještě stále nefungovaly. Jak rychle se opravovaly budovy školek zvenčí, tak málo se dbalo, aby i vnitřek – myslím tím lidský – prošel nějakou rekonstrukcí. Odevzdala jsem své dítě do předškolního zařízení s dobrou vírou, že zde najde laskavé a starostlivé lidi, kteří svou práci mají rádi. Asi měli, asi dělali co mohli, ale… Jen jsem dorazila do práce, už mi volali ze školky, že dítě pláče. Moje dcera? Ta, která šla za ruku s kýmkoliv, jen když ze společné cesty koukala naděje na dobrodružství a zábavu? Dítě, které se nikdy nebálo a bezprostředně navazovalo kontakt jak s dětmi, tak s dospělými? Nechápala jsem to. Ptala jsem se sama sebe, co se děje, neboť odpovědná pracovnice školky mi nechtěla „sdělovat víc po telefonu“!

Vydržela jsem to do odpoledne a se žaludeční neurózou jsem odkráčela vyzvednout dítě ze zařízení. „Nevím, jak to máte doma zařízené, paní, ale vaše dítě je absolutně nezvladatelné,“ vítala mě paní učitelka. Když se otevřely dveře a na prahu se objevila moje malá holčička, přestala jsem její kecy vnímat a vzala jsem děvčátko do náručí. Ona, mezi vzlyky a objímáním, mezi neustálým přesvědčováním se, že už neodejdu, mi sdělovala něco, čemu jsem vůbec nerozuměla. Říkala slovo, které předtím nepoužívala a doma jej taky neslyšela. „Do bumbálu, maminko, Barunku zavřeli do bumbálu!“

Převlékla jsem dítě a v plané naději, že mi cestou domů vysvětlí o jakou hru jde, jsem opustila školku. Mluvila, brečela, a pak se ve své tříleté důležitosti zastavila, aby mi vysvětlila, že nešlo o žádnou hru. „Ptala jsem se paní učitelky na to a pak na to …Ona řekla: teď ne! Potom jsem se zeptala znova a ona řekla, že jsem zlá holka. Já chtěla jenom vědět, proč … a k čemu … a kdo…,“ sdělovala mi opět už se svou přirozenou jistotou. Zacloumala mnou zlost, ale snažila jsem se koláč hněvu, který se mi usadil v krku, spolknout. „Víš, ona je hodná, ona jenom měla něco na práci, nebo na něco důležitého myslela,“ snažila jsem se situaci vysvětlit spíš sobě než malé. „Není hodná! Řekla, že jí mám dát pokoj, a když jsem za ní znovu šla, zavřela mě do bumbálu!“

Dceři právě minuly tři roky, ale její řečové schopnosti byly velice dobré. Vyslovovala přesně, nešišlala. Když mi došlo, co se ve školce událo, tak jsem si zprvu myslela, že začnu šišlat já.

„Byla tam tma a já jsem moc plakala. Mamííí, že tam už nikdy nepůjdu!“ Spustila proud slz a já už viděla všechny ty potíže, které mě čekají. Jenomže co je to proti smutku tříletého človíčka, který vám z celého srdce věří. Který ví, že VY pouze VY je ochráníte před tím vším zlým, co hrozí venku. Že jenom vy zamezíte tomu, aby jej někdo zavíral do kumbálu, nebo někam jinam. A to jenom proto, že se ptá, že chce vědět.

Práce učitelek ve školce je nesmírně náročná. Jenomže, můžete být řezníkem a nemusí být na vás vidět, že nesnášíte maso. Není však možné nemít rád děti, nepovažovat je za zázrak života a být přitom dobrou učitelkou v MŠ. Je to vlastně práce maminky na celý úvazek. Tato je však náročnější o to, že zde se nemůže žena opřít o všeodpouštějící a přirozeně obě strany chránící mateřský pud. Jsou případy, že výjimečné ženy samy doma neměly děti, a byly laskavými vychovatelkami cizím dětem. Málokdy se mluví o profesionálních mámách ve vesničkách SOS. Ale to jsem se zapletla někde na jiném školkovém písečku…

Asi vás zajímá, jak příběh děvčátka zavřeného do kumbálu skončil. Na druhý den jsem přišla - sama, bez malé – oznámit, že měníme zařízení. Ředitelka se mi snažila vysvětlit, že paní učitelka měla v ten den složitou situaci a že otázky mé dcery ji zdržovaly. Prý měla na starost víc dětí než obvykle, a tak byla nervóznější než obvykle, bla, bla , bla…. Vážím si, když se vedoucí postaví za svého člověka. Jenomže nikdy by to nemělo jít proti profesionální cti. Myslím, že to, co udělala paní učitelka mé holčičce, bylo hluboce neprofesionální a velmi nelidské. Já na místě paní ředitelky, bych ji spíš pokárala než ji omlouvala. Ale kdo jsem já? Jenom máma smutného zraněného dítěte.

Protože těch, kteří svojí vychovatelskou práci dělají dobře a děti milují, je víc než těch druhých. Povedlo se nám najít i správnou školku pro Barunku. Tety učitelky si ji oblíbily pro její zvídavost a nebojácnost. Stavěly na ní divadelní kousky pro rodičovské besídky a přivedly ji pozitivně až ke školní docházce.

Paní učitelka Julinka, Štěpánka, Andrejka, paní ředitelka … byly pomyslně každodenními účastnicemi našich podvečerních debat a dodnes vědí o nás – Barunce a její mladší sestřičce, která taky chodila do skvělé školky v pražské Ohradní ulici – mnoho. Obě dívky na ně vzpomínají s láskou, já a můj muž s vděčností. Moje dcera je dnes už patnáctiletou gymnazistkou. Vždy, když jdeme kolem prvně popisovaného zařízení, se jí zorničky zúží a slyším, jak si pro sebe říká: „Ne, do bumbálu ne!“

Dnes se my můžeme tomuto příběhu smát. Píšu ho však s nadějí, že podobná zkušenost už nikoho nečeká. Ještě stále věřím v profesionalitu a hlavně v lidskost.    

   
   
06.09.2004 - Láska a vztahy - autor: Mária Uhrinová

Další příspěvky

Komentáře:

  1. avatar
    [52] Andula [*]

    Kumbálem podle všeho vyhrožovali našemu staršímu synovi v první školce. Tohle slovo do té doby neznal, ze školy si ho přinesl, mluvil o zavírání tam a začal se znovu počůrávat. Nechodil tam ani měsíc, školku jsme šupito presto změnili a celkem Počůrávání každopádně přešlo ze dne na den a z uplakaného chlapečka se stal zase divočák

    superkarma: 0 08.09.2004, 19:51:29
  2. [51] renicka [*]

    To co zažila Mária v roce 1992 jsem já zažila před třemi lety. Paní učitelka z mateřské školky zavřela mou tříletou dceru v šatně bez oken kvůli tomu, že odmítla poděkovat za to, že jí rozvázala tkaničky. Přišla jsem pro ní do školky a předali mi ubrečenou holčičku ze které jsem až cestou domů dostala, co se stalo. Vysvětlila mi, že tkaničku si chtěla rozvázat sama ale paní učitelka pospíchala a že v černé šatně plakala nejen kvůli tomu, že se strašně bála, ale že se jí také chtělo strašně čůrat. Na podpadku jsem se otočila, vzala sebou manžela a ve školce paní učitelce vysvětlili, že ještě jednou a jdeme za ředitelkou. Celé tři roky jsme přemýšleli, jestli tam dceru nechat a nebo ne, protože až na jednu paní učitelku to byla školka fajn, nehledě na to, že tam měla kamarádky.
    Bohužel konec není vůbec šťastný. Dcera začla letos chodit do první třídy, včera jsme byly v psychologické poradně, kde nám řekli, že dcera je velmi úzkostná a že počátky mohou být právě kvůli školce....

    superkarma: 0 07.09.2004, 08:59:31

Další příspěvky

Z předchozí stránky:

  1. avatar
    [50] Kimmy [*]

    Ked tu uz pisete o tych nekvalitnych ucitelkach, pridam jeden svoj pribeh - sice nie zo skolky, ale postojom dotycnych podobny - ked som bola mala (asi 1,5 - 2 roky) bola som v nemocnici s laringitidou a slintavkou, mama so mnou samozrejme nemohla zostat (asi sa to vtedy nenosilo). Hovorila mi, ze som sa tam skoro zadusila, pretoze mi nedali lieky ktore som potrebovala (lekarka mi neurobila vyter z hrdla pretoze vraj ked maju deti slintavku tak to boli). Potom v noci mal akysi lekar sluzbu a pri prehliadke zbadal ze kaslem a dusim sa, a tak mi pichol inekciu s liekmi, ktore mi pomohli. No ale k comu sa chcem dostat, mama tvrdi, ze potom co som sa vratila s tej nemocnice som sa bala kupania; povedala ze ked ma polozila do vane a pustila vodu, tak som vraj cela zdesena vyskocila na okraj tej vane, hoci som bola cela slaba. (Predtym so mnou pri kupani nemala problemy). Samozrejme, kedze so mnou nebola v nemocnici tak nevie, co sa tam stalo, a ja si to tiez nemozem pamatat. Ale pamatam si, ze uz ako starsie dieta (5 - 8 rokov) som sa strasne bala kupania (alebo plavania) v bazene. Vtedy boli pre mna aj take obcasne (to jest zhruba dva krat za skolsky rok) hodiny plavania utrpenim. Neviem uz, ci som sa bala ze sa utopim, to myslim nie, ale strasne som sa bala ponorit hlavu pod vodu. Dnes viem, ze to bola fobia a nie len nejaky prirodzeny detsky strach. Ale napriklad ked sme v druhej triede boli raz na hodine plavania a ja som tam samozrejme dostala zachvat fobie a placu, tak mi ta instruktorka dala pred vsetkymi detmi (ktore boli pokojne a nebali sa, aspon nie tak ako ja) velke nafukovacie koleso, a pamatam sa ake mi to bolo trapne. Neviem, ci mala moja vtedajsia fobia nieco spolocne s mojim pobytom v nemocnici v utlom veku, napadlo ma to ako jedna z moznosti. Dnes viem plavat (trochu - nie dobre, ale to len preto ze si to necvicim) preto, ze som v tretej triede musela prestupit do inej skoly (nie ze by ta moja prva nebola dobra, praveze bola lepsia a mali sme tam aj skvelu ucitelku), kvoli tomu, ze v tejto druhej vyucovali cudzie jazyky uz od tretej triedy. No a v tejto skole mali plavaren a tym padom sme samozrejme mali aj plavanie castejsie na programe.Do tejto skoly chodila jedna moja kamaratka este z jasiel a s nou a jej kamaratkou sme sa potom zapisali na kurzy plavania, co ponukali po skole ako mimoskolku zaujmovu aktivitu. Instruktor tam bol chlap - asi taky 25-29 (??) rocny, a asi prave jemu vdacim za to, ze som sa po case naucila plavat, pretoze to bol taky kludas, vobec nas nenutil do niecoho ist naraz ak sme sa bali, isiel na nas bojazlivejsich pomaly (aspon ja si to tak pamatam, neviem ako to bolo s tymi co boli smelsi), mal taku drevenu palicu, ktoru nam zaciatocnikom podaval pri plavani ak sme sa bali, atd. A tak si dnes uvedomujem, ze vlastne asi najviac co pre mna na tych plaveckych kurzoch urobil bolo to, ze s jeho pristupom a v spolocnosti mojich dvoch kamaratok sa mi podarilo zbavit tej nezmyselnej fobie. Potom, ked ma to preslo a videla som, ze vlastne aj plavanie moze byt "fun", tak to uz islo hladko. Mozno niektori si budu mysliet, ze najlepsi trener pre deti je ten, kto je prisni a kto "pushes them" (neviem si teraz spomenut na ekvivalentny vyraz v slovencine); no mozno pre aspirujucich sportovcov hej, ale pre deti ako som bola ja zase nie, a to by sa pri takychto aktivitach malo brat v uvahu. No nic, sorry ze je to take dlhe, iba som chcela pridat moj nazor. Inac, ja som skolku mala normalnu (nechodila som tam moc rada ale inac nejako stresovana som tam nebola), ale zato moja mama ked mi rozpravala o jej druzine ked bola este mala, tak hruza (napr. decka v satni jej tak rozkopali topanky ze ich nemohla najst, druzinarka ju potom za to zbila tak strasne, ze sa moja mama vraj pocikala a ked potom isla s jej mamou do skoly na vysvetlenie, ze co to ma znamenat, tak ta druzinarka mojej babke priamo pred mojou mamou povedala, ze ona by nikdy nic take neurobila). No fuj, hnus

    superkarma: 0 07.09.2004, 07:45:17
  2. avatar
    [49] VAHA008 [*]

    Je to odporné,ale děje se to,asi všude.
    Mám podobnou zkušenost se synem,je mu 4,5roku.Je to sdílné dítko,leč nic si nenechá líbit a všechno řekne.Ze začátku bylo všechno v pohodě.Až jednou.Syn si hned,jak jsem si pro něj přišla,stěžoval,že mu paní učitelka sebrala svačinu a že nechce jablíčko(máme špatné zoubky).Na můj dotaz proč?,mi bylo řečeno,že jí moc pomalu.Měla jsem tmu před očima.Začala vysvětlovat,že děti mají určený čas na jídlo.Normy pro děti!,zařvala jsem.Oblíkla kluka a byla pryč.Vůbec jsem nevěděla co mám dělat.
    A doma začal horor v podobě...já nechci do školky...já nechci jablíčko...(doma ho sní nakrájené bez problémů,prostě bez horních zoubků ho celé neukouše)
    Vůbec jsem s ním tu noc nespala.Když jsem si vzpomněla na své zážitky z dětství,tak jsem se rozhodla.Ráno jsem vytáhla do boje.No,to jsem si dala.O co mi jde?Nechápou,že si malej stěžuje.Když jablko ukoušou ostatní,proč on ne.Asi ho doma rozmazluju.Myslela jsem,že se mi to zdá.Nezdálo!
    Nedala jsem se a svého syna taky ne!
    Syna jsem nechala přeřadit jinam a je O.K.
    Můj názor je ten,že to je jen a jen v lidech.Věřím,že to není lehké povolání.Ale není to práce...je to poslání.


    superkarma: 0 06.09.2004, 22:26:40
  3. avatar
    [48] Vivian [*]

    Nyotaimori: připomínáš mi silně moji ségru (kdysi svobodníka Armády ČR.) Taky taková "od rány". Ale už má půlročního prcka Já mám děti ráda, ale nesnáším právě ty, co vřeštěj venku (když pod oknama slyším čtyřistapadesátkrát denně MÁÁÁÁMÍÍÍÍÍÍ!, taky mám sto chutí vylítnout a parchanta zfackovat. Ale to se netýká jen dětí, nemám prostě ráda hlučný a jinak bezohledný lidi.

    superkarma: 0 06.09.2004, 21:50:16
  4. avatar
    [46] femme [*]

    Já vím z vyprávění, že mě jednou v jeslích zavřely v zimě jen v pyžamku na balkon a zapomněly na mě, pak jsem dostala zápal plic a ležela jsem v nemocnici

    superkarma: 0 06.09.2004, 19:53:22
  5. avatar
    [45] monacha [*]

    Trochu me tady ale zarazilo par reakci. Jasne, ze vsechny matky maji dokonale a nejlepsi deti a nikdo jim na ne nesmi sahnout, ale co maji ty ucitelky delat? (Nejsem pro fyzicke tresty a psychicke tyrani!!!)To dite tam neni jedine... Mama dela s postizenymi detmi a vychazi jich na ni sedm. Na jednu ucitelku. Zdravych deti zhruba 15. Nejsou penize .. Myslim, ze by do skolstvi melo jit vic financi, pak by byl mozny individualni pristup.

    superkarma: 0 06.09.2004, 19:52:32
  6. avatar
    [44] monacha [*]

    Stalo se mi to same, ale zavrely me tam v jeslickach. Bylo mi 1,5 roku a neumela jsem to doma vysvetlit. Zaviraly me tam ale pravidelne. Jednou prisla mamka (ucitelka ve skolce) driv, a kdyz mi oteviraly bumbal, mama na ne zacala tak jecet, ze uz me tam vickrat nezavrely. (ostatni jesle byly plne) No, nekdy se mi o tom zda. Ale pitomce clovek najde vsude a v kazde profesi.

    superkarma: 0 06.09.2004, 19:42:34
  7. avatar
    [43] Eva_CZ [*]

    Marvan13:

    superkarma: 0 06.09.2004, 19:25:48
  8. avatar
    [41] *daisy* [*]

    gryzli: vis, ale...ja jsem taky zenska, ktere dej na hlidani vic nez pet deti a je nervozni jako , kdyz citi harajici fenku... Ja nerikam, ze bych jim ublizovala, ale taky vim, ze hodne deti, natoz aktivnich nezvladam - ale taky proto nejsem ucitelka v MS nebo ZS, ale sedim u kompu a busim do klavesnice... To bych spis brala jako neomluvitelne (ne svoje buseni do klavesnice, ale zenskou, ktera nezvlada zivy deti a presto si to vybrala jako zamestnani )

    superkarma: 0 06.09.2004, 17:00:11
  9. avatar
    [34] debi [*]

    Neda mi to. Nechapu totiz jednu vec,proc se rusi skolky /hlavne z nedostatku deti/,kdyz pak ve zbyvajicich skolkach je v jedne tride 28 deti na jednu ucitelku??? Proc radeji neni skolek dostatek s tim,ze se zmensi pocet deti (jak ve skolkach tak ve skolach) v jednotlivych tridach a zkvalitni se tak vzdelavaci proces. Radeji bych davala dite do skolky,skoly,kde by na ne mela ucitelka cas a vic je tim padem i naucila. Skolky se jeste daji resit soukromyma skolkama,ktere jsou nastesti na velmi dobre urovni,ale samozrejme nejsou nejlevnejsi variantou.Deti je ovsem na jednu vychovatelku osm-deset,a to se uz s nimi da opravdu dobre pracovat.
    Proto me mrzi,kdyz ctu,kterou /a vetsinou jsou to dobra zarizeni/ skolku,ci skolu rusi, a ze se tomu rodice brani. Samozrejme,ze je lepsi mit dite v zarizeni,kde neni hlava na hlave...

    superkarma: 0 06.09.2004, 14:09:22
  10. avatar
    [32] Radu [*]

    Tak já když si vzpomenu,že jsem nastoupila do práce....kvůli financím..a to že byla dcera v kumbálu jsem se dozvěděla až o hodně let později.....tak ještě dneska bych tu učitelku střílela....

    superkarma: 0 06.09.2004, 13:50:19
  11. avatar
    [31] Žábina [*]

    Rikina: ale ty učitelky tam od toho jsou, je to jejich práce ....jako kdybys řekla, že když se doktorovi nelíbí pacient, tak ho prostě zavře do kumbálu ....

    superkarma: 0 06.09.2004, 13:17:52
  12. [27] Rikina [*]

    Ne že bych byla zrovna příznivce zavírání dětí do kumbálu, ale když někdy vidím na ulici nebo v obchodě, jaké jsou některé i dost malé děti nevychované, sobecké, uječené, a představím si, že ta učitelka jich má na starost třeba 20... Možná by si mohly některé matky uvědomit, že když 3 roky své zlatíčko rozmazlují, zvyknou je, že všechno skáče kolem nich a splní jim každý rozmar, potom zákonitě ve školce budou problémy. Až jejich dítě nebude tím středem pozornosti, ale jen jedním ze třídy.

    superkarma: 0 06.09.2004, 12:11:13
  13. avatar
    [25] *daisy* [*]

    Tak to fakt mela maminka kliku, ze mela jinou skolku po ruce. Kdyby se neco podobnyho prihodilo mame, kdyz jsme byly capartata, tak mela smulu. Na tom konci mesta kde jsme, byla jen jedna skolka. Druha byla o pul hodiny dal (a to mama pracuje dalsi pul hodiny smerem z mesta, a MHD u nas fakt neni, zrusili ji)...

    Ja k detem extra vztah nemam (neumim odpovidat na jejich vecne otazky a obcas mam chut je zavrit do toho kumbalu - jenze prave proto s detma nedelam, neumim si predstavit, ze bych tem cvrckum ublizovala Kdyz nezvladam deticky znamych nebo pribuznych, tak si dam na chvilku pauzu tim, ze si skocim nekam na wc nebo umyt nadobi nebo tak nejak, a to se srovna, ale ze bych si vybrala maly prtata jako praci - na to fakt nemam. Nechapu, proc (stejne jako treba zdravotni sestricky nebo ucitelky) si pani vybrala takovou praci, kdyz... Uff, chapu, ze nekdy je toho na kazdyho moc, ale

    superkarma: 0 06.09.2004, 12:01:25
  14. avatar
    [24] Vivian [*]

    Ještě že bydlím ve velkém mstě, kde snad výběr školky a školy nebude problémem... na vesnici, kde je "na výběr" nejvýše jedna školka, to není žádný med

    Taky jsem jako dítě zažila ty ponižovací sadistické praktiky, kdy např. dítě odmítlo jíst maso a bylo nuceno celé hodiny sedět nad talířem apod. Ale naštěstí to nebylo nijak drastické... jenže co by mohli dělat naši, kdyby bylo? Vozit mě každé ráno do školky do jiné vesnice nebo města? Když vstávali v pět a od šesti pracovali? A auto neměli?Těžko.
    Když jsme se ségrou začaly chodit do školky, chodila s námi máma dokonce do školky pěšky do vedlejší vesnice, protože v naší nebyla pro změnu žádná. Každé ráno asi tři kilometry tam a odpoledne zpátky... v zimě na sáňkách

    superkarma: 0 06.09.2004, 11:58:51
  15. avatar
    [23] marcellina* [*]

    ja mam na skolku docela neutralni vzpominky,pani ucitelky byly vcelku hodne, hodne s nama "pracovaly" (kresleni, modelovani, zpivani, cviceni atd...) ale na co si pamatuju nejvic bylo, ze sem tam byla vzdycky posledni, pac mamka koncila v 15:30 a ostatni maminky vyzvedavaly svoje deti driv..

    superkarma: 0 06.09.2004, 11:46:39
  16. avatar
    [22] Žábina [*]

    krásně napsáno...taky jsem taková matka "bojovnice", určitě bych nenechala stresovat se ve školce, kde ho mohou kdykoliv zavřít do kumbálu....
    každý den se ho ptám, co bylo ve školce a případné nesrovnalosti nebo jeho "malé" ale pro něho velké problémy hned řeším... ....

    superkarma: 0 06.09.2004, 11:39:29
  17. avatar
    [21] medved [*]

    moc hezky clanek...prima, ze se to podarilo vyresit tak brzo a tak hladce
    o vikendu jsem v rozhlase poslouchala o skolce, kterou chteji zrusit...jmenuje se Jablicko, je to obecni skolka a rodice se rozhodli, ze to nedopusti...takze se ve skolce barikaduji a rozlamuji pecete a ja nevim co..pritom dalsi skolky je jim k dispozici 300 metru od te stare, jenze je "velka"...rodice se ohaneli velkymi slovy, jakoze bojuji za sve deti, ale ja na ne mela akorat zlost ...nechapu, jak muzou jen tak beztrestne okupovat cizi (obecni) majetek ???? pokud se jim zruseni skolky nelibi, muzou se slozit, koupit si budovu a platit ze sveho PLNE naklady provozu ...na to maji plne pravo ...fakt me tenhle radoby hrdinsky boj dostal

    superkarma: 0 06.09.2004, 11:01:37
  18. avatar
    [20] Luciš [*]

    Ségru bily učitelky po zádech, když nechtěla tlusté maso. Naši s tím tenkrát nic nedělali
    Naštěstí ta školka už dvacet let neexistuje.

    superkarma: 0 06.09.2004, 09:55:27
  19. avatar
    [19] Suzanne [*]

    Pepenkaa: tak to jo

    superkarma: 0 06.09.2004, 09:52:08
  20. avatar
    [18] Suzanne [*]

    Anonym: ejhle, to je ta základní škola, na kterou v příspěvku 8 tak laju
    Paní ředitelka je tam pořád skvělá, ale vyměnit některé lidi prý nejde - na blbost paragraf není

    superkarma: 0 06.09.2004, 09:51:04
  21. avatar
    [14] Saturninka [*]

    takhle poránu mne rozbulit , potahuju tu jak malá holka a je mi zima.... Maminka holčičky měla tehdy OBROVITÉ štěstí, že přijali malou do jiné školky. Tehdy to ještě šlo, dnes je většina školek narvaných k prasknutí a místo není. Kdyby se to stalo třeba u nás - máme školky 2 a bylo by třeba aspoň 4, aby se uspokojila poptávka rodičů....
    Brrr - já jsem běžně klidnej človíček a snažím se řešit věci v klidu, ale tady bych asi byla za saň a ježibabu atu čúzu bych překousla vejpůl .

    superkarma: 0 06.09.2004, 09:41:34
  22. avatar
    [13] Suzanne [*]

    Pepenkaa: zase to jde brát z druhé strany - ne vždy má dítě chuť si malovat, a jestli tety respektují tyhle odlišnosti a nechají dítě dělat, co ho baví (obzvlášť v tomhle věku), tak zaplaťpánbůh.
    Hanule: jo, děti mají většinou obrovsky vyvinutý smysl pro spravedlnost a kolektivní tresty a jiné drobnosti ho spolehlivě obrušují.

    superkarma: 0 06.09.2004, 09:30:57
  23. [11] Hanule [*]

    My jsme měli obrovské štěstí jak ve školce tak i ve škole. Dcera měla a má celkem fajn učitelky.
    I když v první třídě dala p. učitelka trest všem dětem (hodným i zlobivým) a velmi těžko se mi vysvětlovalo, proč ona , která nezlobila musela zůstat po škole.

    superkarma: 0 06.09.2004, 09:23:44
  24. avatar
    [10] Petronilka [*]

    taková osoba by neměla ve školním zařízení vůbec fungovat. My jsme taky museli měnit pro školku, ale teď jsme doufám našli správnou s učitelkama, které pochopily, že mu musí vše vysvětlit, než na něj začít bezhlavě ječet

    superkarma: 0 06.09.2004, 08:57:48
  25. avatar
    [9] Hannah01 [*]

    Uf, . Mamča

    superkarma: 0 06.09.2004, 08:25:17
  26. avatar
    [8] Suzanne [*]

    Gabi: nejhorší je, když obíháš školy (v tomto případě ZŠ po přestěhování), s nejlepším vědomím a svědomím vybereš tu pravou... a pak zjistíš, že tam vyučují lidé, kteří hledají, co děti neumějí - místo aby hledali opak, kteří s dětmi z principu bojují - místo aby je zkusili pochopit, kteří každý počin berou jako schválnost - místo aby používali presumpci neviny. Pak se ovšem diví, že se k nim děti chovají jako "spratci" - jsou takzvaně drzí a arogantní. Mého syna kantoři chválí za chování - při hodinách je "neviditelný". Ale to přece není dobře, ne? Asi se s lidskou blbostí musím vypořádat uvnitř.

    superkarma: 0 06.09.2004, 08:19:47
  27. avatar
    [7] Landriel [*]

    Moje dcerka je právě takhle zvídavé a věčně se vyptávající dítě. Kdyby ji za to někdo zavřel do kumbálu, asi ho vynesu v zubech.

    superkarma: 0 06.09.2004, 07:57:13
  28. avatar
    [6] Gabi [*]

    Dobré a rychlé řešení, co ale maminky, které nemají školku na výběr - buď je v okolí jedina nebo mají už všude plno ...
    Na mě se dost lidí (rodina, známí) dívalo zvláštně, když jsme s dcerou - tehdy 2,5 letou obíhaly všechny školky v okolí a vybíraly tu správnou; stejně tak jsem to udělala se ZŠ. Školku jsme si tehdy vybraly dobře, o škole zatím nemohu říct nic, je moc brzy. Naštěstí už jsou na většině míst na zvědavé rodiče připraveni .

    superkarma: 0 06.09.2004, 07:33:50
  29. avatar
    [5] kosmokosmo [*]

    superkarma: 0 06.09.2004, 07:20:15
  30. avatar
    [2] elfos [*]

    Líbí se mi to OKAMŽITÉ řešení. Že holčička už nemusela tam, kde se k ní takhle zachovali. Že se našla školka, kde se k dětem chovají JINAK - tak, jak by to mělo být. Nedávno tu byl článek o školkách, a v ohlasech pod ním se psaly strašné věci. Strašné věci, z osobních zkušeností, jak se učitelky dokážou chovat k dětem... bylo mi špatně, když jsem to četla . Možná by takové "školky" úplně zmizely ze světa, kdyby bylo víc maminek jako paní Mária , která bez váhání našla své holčičce místo, kde není zvykem skřítkům ubližovat.
    Práce učitelky v mateřské školce (a nejen tam) je náročná, a velmi zodpovědná. Neměli by ji dělat lidé, kteří nemají k dětem dobrý vztah a citlivý přístup.

    superkarma: 0 06.09.2004, 00:55:59

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Náš tip

Doporučujeme