Zítra je 4. prosince a svátek má Barbora. Jestlipak jste nezapomněly i na barborku s malým b? Pro udržení tradice postačí jedna malá větvička.

Větvička barborky, rozkvetlá o Vánocích v naší váze, patří k nejkrásnějším a také nejstarším vánočním tradicím.
Pro větvičky ovocných stromů, nejvíce višně a třešně, chodily na svátek svaté Barbory hlavně dívky, neboť Barbora byla jejich patronkou.
Tradovalo se, že když barborka rozkvete přesně na Štědrý den, dívka může do roka a do dne očekávat ženicha i svatbu. Pokud rozkvete ještě dříve, může přijít dřív i veselka.
Větvičku babrborky musely dívky natrhat brzo ráno, když se první sluneční paprsek dotkl obzoru, a to ze stromu starého nejméně deset let.

Dnes vnímáme rozkvetlou barborku na našem vánočním stole spíše jako příslib blížícího se jara a následující hojné roční sadařské úrody.

A z jakých větví je nejlépe barborku utrhnout?

Z již zmíněné višně a třešně, vhodné jsou také slivoně, jemně narůžovělé jabloně nebo i růžové a plnokvěté okrasné třešně sakury. Rozkvést může dokonce i šeřík, kalina nebo trnka.

Pokud barborku nestihnete utrhnout přesně v den svaté Barbory, tedy zítra, ale o den, dva se opozdíte, nevadí, nic se neděje, i tak se ještě větvička dokáže stihnout probudit včas k životu. Ovšem dbejte na to, aby byla na teplém a světlém místě.
Aby po dlouhé zimě následovalo teplé a světlé jaro.

 

 

Reklama