Domácnost

Než se s pejskem vydáte na výstavu...

Majitelů psů stále přibývá a oproti minulým letům přibývá těch majitelů, kteří si pořizují psy čistokrevné s rodokmenem. Ne všichni využívají možnosti účastnit se s těmito pejsky výstav. Ne že by to bylo nezbytné, ale proč si nevyzkoušet se svým miláčkem trochu toho zápolení na poli psích výstav. A třeba zrovna ten náš chlupáč dostane nějakou tu medajli a v našich očích, už tak bezmezně milovaný šmudla, stoupne ještě víc.
Kolikrát jsem viděla majitele velmi pěkných jedinců, kteří po mém dotazu, zda-li se účastní výstav, odpověďěli: " Když my nevíme jak na to........."
Takže pro takovéto možné adepty, je tu malý rychlokurz začínajích vystavovatelů:

Psi se na výstavách dělí podle ras, to znamená, že mezi sebou "soupeří" psi jedné rasy.
Dále se rozdělují podle velikostních rázů, takže kupříkladu knírač malý nemůže soutěžit s kníračem velkým nebo středním. Některá plemena se dělí na barevné rázy jako například boxer zlatý a žíhaný.
Pokud tedy vlastníme trpaslíčího, hladkosrstého jezevčíka barvy černé, nemůžeme se postavit do kruhu mezi dlouhosrsté jezevčíky standardní velikosti a zlaté barvy. No a nakonec ještě musíme dát pozor, abychom nevystavovali fenku společně s pejsky. Obě pohlaví mají totiž specifické znaky a nemohou se tudíž posuzovat společně. Alespoň na začátku vystavování ne, ale to si povíme později.

Tak, teď jsme ve správném kruhu a čekáme až příjde na řadu třída, do které patříme.

Třída? Co je to zase?
Už při vypisování přihlášky na výstavu je potřeba uvést krom rasy, pohlaví, zbarvení a velikostního rázu, také třídu, ve které chceme pejska vystavovat a do které náš svěřenec patří. Třída je vlastně vymezení věkové kategorie. Jsou třídy : dorostu, mladých, otevřená (tj. dospělí psi). Pak jsou třídy pracovní, což jsou psi, kteří mají nějakou zkoušku z výkonu (loveckou, záchranářskou či pracovní z oblasti služební kynologie ) a nakonec třída šampiónů, kam patří psi, kteří již dosáhli na výstavách nějakého titulu.

 

Jak se psi hodnotí?
Je to podobné jako ve škole, tzn., že rozhodčí dávají známky výborný (značí se V), velmi dobrý (VD), dobrý, dostatečný. Je jasné, která známka je nejlepší. Mezi psy výbornými se v každé třídě stanovuje pořadí a označuje se jako výborný I., II., III a IV. Psu, který dosáhne známky výborný I., tzn. že to je jedinec nejlepší z dané třídy, se zadává titul CAC, což je mezinárodní zkratka a znamená čekatel na šampióna. Pokud pejsek získá třikrát CAC na třech různých výstavách tak se stává Českým šampiónem.
Tak, a pokud jsou takto posouzené všechny třídy (tř. mladých, otevřená, pracovní...atd.)daného plemene, sejdou se všichni psi (myšleno psí kluci ), kteří dosáhli známky V1 CAC . Mezi těmito vítězi jednotlivých tříd musí rozhodčí určit toho nejlepšího z jednotlivých tříd a tomu zadat titul CACIB, což je čekatel na mezinárodního šampióna. Tento pejsek se stává tím nejlepším jedincem daného pohlaví. Tento proces probíhá stejně i u fen.
Když už máme nejlepšího psa a nejlepší fenu daného plemene, sejdou se tito dva a soutěží o titul BOB, neboli vítěz plemene. Takže, pokud jsme soutěžili na výstavě s pudlem trpasličím a máme titul BOB, tak máme na vodítku nejlepšího trpaslíčího pudla výstavy.

A jak se vlastně takový pejsek vystavuje? Na první pohled je to snadné, ale zdání klame!
Je nutné před výstavou věnovat čas tréninku.

Při pohybu by pejsek měl jít ukázněně s páníkem hezky dokolečka podél vymezeného kruhu, vždy tak aby mezi rozhodčím a psíkem nic nepřekáželo- třeba páníčkovi nohy! Pes má jít v klusu, vesele, ale ukázněně.

U mladých psů se většinou toleruje nějaké to poskakování, vždy je ale důležité, aby pejsek nebyl bojácný nebo naopak agresivní.

 

Při statickém posuzování by měl pes stát v klidu, v co "nejhezčím" postoji. Toto je náročnější část vystavování a je třeba to pejska naučit. Psovod si musí toto s pejskem nacvičit tak, aby pak při posuzování byli schopni zaujmout tento postoj co nejideálněji a nejrychleji. Ideální postoj se u jednotlivýcj plemen trochu liší, ten kdo se chystá na výstavy a není příliš zkušený, měl by nejdřív okouknout jak se to jeho plemeno vlastně správně vystavuje. Co je ale asi pro všechna plemena společné je to, že pes by měl stát v pozorném postoji, nevrtět se, ideální je, když má uši ve střehu a výraz, jako když sleduje před sebou něco velmi zajímavého /což je ovšem ideál, který se nepovede pokaždé/. Vystavovatelé si pomáhají tím, že mají okolo kruhu "pomocníky", kteří na psa různě pokřikují, pískají na hračky nebo šustí pytlíky, ale i to brzy z našich výstav vymizí, neb se rozhodčí a organizátoři výstav shodují na tom, že to ruší ostatní psy.

Další věc, na kterou je třeba dbát je postavení nohou. Přední nohy by měly být postaveny rovnoběžně a kolmo k zemi. Postavení zadních nohou se trochu liší u některých plemen. Zatímco u německého ovčáka se jedna zadní noha podsunuje pod břicho a druhá je natažená dozadu, u spoustu jiných plemen se obě zadní nohy natahují stejně. Ovšem to natažení zadních nohou, o kterém mluvím, musí být přiměřené, ne abychom psa natáhli jak žížalu. Vše musí být přirozené. Tady je potřeba, jak jsem se již zmínila, aby se začínající vystavovatel, nejprve podíval na ostatní zkušené vystavovatele vašeho plemene, jak to dělají.

Učit pejska umění předvádět se začínáme co nejdřív , klidně už ve třech měsících. Hezky po minutkách ho zvykáme n0a to, aby na daný povel / třeba stůj/ vydržel stát v klidu a pak ho hezky pochvalou či pamlskem odměníme. Později dopilováváme to, aby postoj byl co nejlepší. Důležité je, aby pejsek stál na rovině. Pokud bude mít jednu nohu v dolíku a zadní část těla na kopečku, tak ho do správného postoje nedostane ani Mistr vystavovatel. Vše by mělo probíhat v klidu a vesele. Zlobou a přílišnou přísností docílíme pouze toho, že pejsek poté na výstavě bude schlíplý a otrávený.

Tato činnost by měla těšit jak páníčka, tak i jeho svěřence. Vždyť radost můžeme mít nejenom z případného úspěchu, ale i z příjemného pocitu ze zajímavě stráveného dne.

Hodně štěstí! 

  
   
21.05.2003 - Dům a byt - autor: Andrea Balejová

Komentáře:

  1. [10] Fashion_Martina [*]

    No, my jsme prave s nasim pulrocnim stenatkem zlateho retrievera absolvovali na nalehani chovatelky nasi prvni klubovou vystavu na Konopisti. Nejsem priznivkyne techto akci, kdyz vidim rodiny s pejsky, kteri cekaji v bedne nebo ohradce, tak je mi z toho fakt smutno. Nas pejsek je nadherny a pro mne nejkrasnejsi na svete a tuhle akci jsem brala spis s nadhledem, protoze ve tride stenat se sesel jen se svymi sourozenci z vrhu a byl druhy, protoze misto poklusu v kruhu vyvadel jako cirkusy kun a bezel snozmo, coz nidky predtim neudelala a vystavni postoj, tolikrat s pomoci piskotu doma nacviceny, ho tam prosto nebavil
    Ale byla to zkusenost a kazda zkusenost je dobra, ovsem posudek dostal vyborny, takze aspon vime, ze nema zadne vady a je velmi nadejny

    superkarma: 0 21.05.2008, 10:16:52
  2. avatar
    [9] Ťapina [*]

    Soutěžte s pejsky na takových akcích, kde jde o pobavení a třeba o výkon psa, ale soutěže, kde jde jenom o krásu, jsou obvykle k naštvání a bývají rozhodnuté předem. Krásu si každý posuzovatel představuje jinak (i když jsou dané standardy) a většinou kupodivu tak, že nejkrásnější je ten pejsek po jeho vlastní feně. Když tam bude nějaký hezčí, tak se řekne, že se neumí pořádně postavit, nechce si nechat prohlídnout zuby, nebo něco takového.

    superkarma: 0 22.05.2003, 20:00:25

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Anketa: intimní kosmetika
Testování intimní kosmetiky pro ženy z ČR a Slovenska
Anketa: Pečete bábovky?
Jaké hračky kupujete svým vnoučatům?
Anketa pro maminky: Jaké kupujete hračky svým dětem?
Výzkum na téma kašel
Průzkum na téma finanční zajištění

Náš tip

Doporučujeme