Reklama

Oblečení vyperete, vyžehlíte, úhledně naskládáte do skříní a pak je naleznete rozházené a pomačkané po bytě. No, není to na zabití? To bychom ale musely vyvraždit téměř celou část mužské populace.

Ponožky v předsíni, džíny v obýváku, mikina u souseda v pátém patře nahoře

Proč mikina v pátém patře u souseda nahoře? To je nejčastější Jitčina odpověď, když se jí její manžel opakovaně ptá, kde má svoji mikinu (bundu, kalhoty, ponožky, nátělník, tílko, košili…) Jitka už šílí. Zařekla se, že nebude svému manželovi prát ani žehlit. Z prvního rozhodnutí nakonec slevila, poněvadž muž je vizitkou ženy, a ona nechce, aby smrděl a chodil špinavý.

muž

Přečtěte si také:

Co však Jitku vytáčí, je nejen odhazování manželových svršků po bytě, jako například když špinavé kalhoty hodí vedle prádelního koše, a ne do koše, protože otevřít ho, to už je asi příliš zatěžující, nebo když košili pověsí v chodbě na věšák a ponožky hodí k posteli… Kdysi šla a tisíckrát mu to dávala na jedno a to samé místo, ale už na to kašle. Nechá ho, ať si to najde, kde to včera „odložil“. Samozřejmě neví. Ale co ji tedy nejvíc vytáčí, to jsou ony dotazy.
„Jituš, nevíš, kde mám ty džíny?“ 
„Myslíš ty špinavé a smradlavé, co nosíš už 14 dní? Tak ty jsou v prádelním koši, a ne abys je vytahoval.“

„Jituš, nevíš, kde mám ponožky?“
„Myslíš ty děravé? Tak ty jsem ani neprala a rovnou vyhodila.“

„Jituš, nevíš, kde mám nátělník?“
„Nosím ho na spaní.“

„Jituš, nevíš, kde mám mikinu?“
„U souseda v pátém patře nahoře.“
„???“
„Ježíš, tak kde asi. Nebuď líný a podívej se sám, kde by asi mohla být? Copak bydlíme na zámku a máme dvacet místností? Já ti ji vyperu, vyžehlím, a ještě ti mám všechno hlídat a chystat na židli jako školáčkovi do školy?“

Jitka však zjistila, že „v tom“ rozhodně není sama. Spousta jejích kamarádek má doma „to samé“. Jeden vytahuje za skříně košile a další dvě u toho zmačká a hodí je zpátky, druhý by nosil kalhoty až do roztrhání těla, další se ani neobtěžuje, aby hodil prádlo k prádelnímu koši, natož ještě do koše, jiný si dá ponožky naruby nebo si je nedá vůbec, další pořád hledá, kde co má… není to s těmi muži jednoduché.

Jedině pak žít s nějakým „metroušem“, ale to bychom si asi moc nepomohly. Ten by zase prudil nás, a lepší je to v tomto postavení.
Nebo ne, Jitko?