Mnozí z nás stále nevěří na to, že by mohlo existovat něco mezi nebem a zemí, něco, co pouhým lidským okem nejde spatřit, něco, s čím „vyvolené“ osoby dokážou pracovat. Někdo však má to „štěstí“, že se o tom sám na vlastní kůži přesvědčí, a pak své názory od základů přehodnotí.

Stejně tomu bylo i u Báry, realistky, která nikdy nevěřila například na auru či lidskou energii, která by nás mohla nějakým způsobem ovlivňovat. Stejně jako mnoho lidí věřila pouze na to, co může okem vidět, vše ostatní bylo podle ní pouhopouhé fantazírování a nesmyslné „bláboly“. Svůj názor však změnila po setkání s jedním mužem, který nejenže vidí lidskou auru a dokáže podle ní pojmenovat a vystihnout váš momentální stav, ale umí pracovat i s lidskou energií.

Drž se pravidla: nezoufej v neštěstí, nevěř štěstí a měj vždy na mysli všemožný rozmar osudu.
Seneca

„To, že moje kamarádka má doma „šamana“, jsem slyšela již několikrát. Holky mi vždy vyprávěly o nějakých prapodivných věcech, které s ním zažily, ale říkala jsem si, že je jen skvěle oblbnul, tak jako to umí například i kartářky. Dodnes bych na tyhle věci nevěřila, kdyby mě onen „šaman“ nepřesvědčil o tom, že opravu asi něco zvláštního, magického může existovat,“ začíná vyprávět Bára.
„Jela jsem s holkama za naší kamarádkou na návštěvu a byl tam i její přítel. Sesedli jsme si všichni v kuchyni u stolu a začali si povídat. Nejdřív to byla klasická konverzace, která se pak stočila na téma, které pro mě do té doby bylo spíše úsměvné. Kamarádčin přítel se na mě stále tak zvláštně koukal, až jsem chvilkami měla husí kůži.“ Bára se začne usmívat a ukazuje nám předloktí, na kterém má i teď při povídání tzv. husinu.aura
„Bavili jsme se o různých energiích a on nám říkal, kdo z nás má nejvíce, a kdo naopak nejméně energie, to jsem se stále ještě smála. Pak se zeptal, jestli někdo z nás má na telefonu aplikaci kompas. Já ji měla, tak jsem mu podala telefon i s otevřenou aplikací. Nejdříve nekalibroval kompas, aby fungoval, a pak to přišlo.“

Bára ukazuje, o jakou aplikaci šlo. Na displeji telefonu vidíte klasický kompas, jen v digitální podobě. „Najednou si promnul ruce, dal jednu ruku nad kompas a otáčel rukou, přičemž se točila i ručička kompasu přesně tam, kam on otočil rukou. Musím přiznat, že v tu chvíli mě humor přešel a koukala jsem doslova jako puk.“ Bára nyní mává svou rukou nad kompasem v telefonu, ale ručička absolutně nereaguje.
„Celkem mě zarazilo, že holky se jen usmívaly a koukaly na mě a mou reakci. Když jsem se jich zeptala, jestli jim to nepřijde divné, odpověděly mi, že vědí, že tohle umí, a že mi to již několikrát říkaly, že teď už jim alespoň budu věřit.“
Bára se stále snaží rukou pootočit ručičku kompasu na mobilu. „Řekl mi, ať jdu k němu, šla jsem a čekala, co se bude dít. Řekl mi, ať to taky zkusím, dala jsem tedy ruku nad kompas a samozřejmě nic, ručička kompasu se ani nehnula. Pak se toho ujal opět on a ručička tančila přesně tak, jak on chtěl. Najednou mě chytil za ruce, něco zamumlal, udělal cosi zvláštního s rukama, jako by mi něco poslal, a řekl, ať to vyzkouším znova.“
Bára to vzdala s mobilním kompasem, uklidila telefon a historku dopověděla. „Bylo to neuvěřitelné, ale jak jsem dala ruku nad kompas, tak se začala ručička pohybovat! Po chvilce už to nešlo a bylo mi vysvětleno, že mi předal trošku své energie, ale je to jen na chvilku. Potom si ještě chvilku sám hrál s kompasem a za chvíli už se ručička netočila. To odůvodnil tak, že se zbavil své energie, ale že se mu zase navrátí. Prostě to bylo neuvěřitelné, ale viděla jsem to na vlastní oči!“

To, že vnitřní lidská energie existuje, dokazuje například i tradiční čínská medicína, která již před několika tisíci lety pracovala právě s pozitivní a negativní či také Yang (nebe) a Jin (země)energií. Je ale jasné, že pokud se člověk přesvědčí na vlastní kůži, snáze uvěří...

Čtěte také:

Reklama