Vztahy

Nevěřící Tomáš?

 

Jednou mi moje babička vyprávěla, jak se s ní přišel rozloučit její tatínek. Byl to zdravý a zachovalý pán, nikdy mu nic po zdravotní stránce nebylo.

Byl Štědrý den a babička ještě na poslední chvíli uklízela kuchyni. Když v tom zaslechla ohromnou ránu. Běžela proto za svým mužem, co se to děje a zda i on to slyšel. Neslyšel prý vůbec nic a že se jí asi něco zdálo. Asi za půl hodiny k ní přiběhla sestra, která s rodiči žila, a sdělila jí, že tatínek zemřel. Ani dědeček a ani strejda (babiččin syn) tomu nechtěli věřit, že to bylo nějaké znamení.

O několik let později prožila babička něco podobného, podobné rozloučení... Byla zase v kuchyni, když v tom někdo zazvonil na domovní zvonek. Než ovšem stihla jít otevřít, uslyšela zaklapnutí dveří, proto vyběhla z kuchyně. Nikde nikdo, jen známé šoupavé kroky, které zmizely nahoře v 1. patře a otevřely se dveře od strejdova pokoje.

Nic víc.

Tohle znamení jí dala sestra její maminky, která tu dobu byla v nemocnici, předtím žila u babičky, která si s ní vždycky rozuměla a starala se o ni. Ten den tetička zemřela.

I já sama mám podobnou zkušenost. Zemřel mi dědeček, na kterého jsem byla velmi citově vázaná, nahrazoval mi totiž otce. Proto nám celá rodina nějakou dobu po jeho smrti pomáhala s těžšími pracemi na zahradě.

Byla sobota, seděli jsme po práci v kuchyni, byli po obědě a říkali jsme si, co by asi dědeček řekl na to, kdyby viděl, jak všichni držíme po spolu a jak nám ostatní pomáhají. V tu chvíli se z police snesla jeho fotka, která tam byla uložena už nějaký ten měsíc, a pomalu jako vlaštovka se snášela k zemi.

Nikde nebyl průvan, ani otevřená okna, nikdo nikam nešel, všichni seděli na svých místech....

Ještě teď mi běhá mráz po zádech, když si na to vzpomenu...ale od té doby věřím na to, že opravdu něco existuje a že snad na nás naši blízcí nějak dohlíží, že nás snad i slyší a vidí....

S přáním hezkého zbytku dne a víkendu
Kikuška


Milá Kikuško, myslím, že rozhodně nejsi sama, kdo je přesvědčený o tom, že skutečně „něco“ mezi nebem a zemí existuje, že věří, že smrt není posledním a definitivním zavřením brány našeho bytí....

 

   
12.08.2005 - Láska a vztahy - autor: Čtenářský příběh

Komentáře:

  1. avatar
    [5] Majdinka [*]

    Čoveče, a nebojíš se, co se zas kdy stane, když to vlastně víš "dopředu"

    superkarma: 0 12.08.2005, 13:10:15
  2. avatar
    [1] zuzinka [*]

    já se dneska té husiny asi nezbavím

    superkarma: 0 12.08.2005, 11:41:54

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Anketa: Výživa v nemoci
Hledáme čtenářky, které rády čtou knihy
Anketní otázky pro čtenářky, které chtějí testovat Canesten Intim Gel
Anketa: Bolí vás záda?
Anketa pro maminky

Náš tip

Doporučujeme