Držela jste někdy dietu? Dnešek je ve znamení boje proti nim. Mezinárodní den proti dietám vznikl jako upozornění na zdravotní rizika spojená s nezdravým stravováním, ke kterému některé „zaručené“ diety vedou. V České republice má problémy s tloušťkou na 70 procent obyvatel, obezitou trpí 21 % mužů a 31 % žen. O takové pacienty pečuje obezitoložka MUDr. Dita Pichlerová z OB Kliniky. Kolik pacientů je úspěšných a jaké jsou alternativy klasického hubnutí?

Kdo jsou vaši pacienti?
Jsou to lidé s vyšším stupněm obezity, kteří mají hodnotu BMI nad 30. Nejde už tedy o lehkou nadváhu, ale o obezitu, která je vnímána jako choroba. Proto je léčba u nás hrazena pojišťovnou.

Vzorec pro výpočet BMI

BMI = tělesná váha (kg) / tělesná výška2(m)

Tak třeba člověk s váhou 90 kg a výškou 160 cm si BMI vypočítá podle uvedeného vzorce takto: BMI = 90 / 1,602 = 35,16

Jak se k vám takový pacient dostane?
Často jej k nám pošle praktický lékař, který v rámci preventivní prohlídky obezitu zachytí. Ale doporučení nevyžadujeme. Takže k nám nejčastěji chodí lidé na doporučení svých známých a příbuzných, kteří si léčbou prošli.

dietA co je přiměje k rozhodnutí jít za obezitologem?
Mám dojem, že se tito pacienti rozhodují neustále. Jsou v neustálém kolotoči různých hubnoucích programů a jojo efektu, tedy následného přibírání na váze. Je to taková křivka, která se neustále zhoršuje. Pak si řeknou, že když jim nepomohli nutriční terapeuti, ani rady kamarádek, obrátí se na obezitology. Nás pacienti vnímají, bohužel, až jako takovou poslední instanci.

Máte více pacientek, nebo pacientů?
O pomoc si řeknou spíše ženy. Máme jich 80 procent oproti 20 procentům mužů. To ale rozhodně nekopíruje rozložení obezity v dospělé populaci. Co se týče věkového průměru, je jim okolo 45 až 50 let.

Jak s pacienty pracujete?
Přeměříme složení jejich těla. Kolik tuku, kolik svalů, jak jsou na tom s kostní hmotou a tak dále. To je základ. Pak pacient podstoupí kompletní biochemické vyšetření. Zjišťujeme cholesterol, cukr, ale vyšetřujeme také štítnou žlázu, děláme jaterní testy… Pak následuje pohovor s internistou obezitologem, který stanoví vhodný typ redukčního programu.

Je více možností?
Existuje řekněme konzervativní větev, kdy se na péči podílí zejména nutriční terapeut a psycholog. Poradí s úpravou jídelníčku, pohybových aktivit, popřípadě určí vhodnou medikaci. Druhou větev pak tvoří bariatrická chirurgie. Ta spočívá v tom, že zmenšuje trávicí trakt. Vhodná je pro vyšší stupně obezity. Obecně platí, že ji doporučujeme pacientům s BMI 35 a výše. Ti už mají určité komorbidity spojené s obezitou, nejčastěji je to cukrovka. Tito pacienti bývají po mnoha dietních pokusech. Za život už zhubli třeba sto kilogramů. Jenže v neustálých jojo efektech opět nabrali i 120 kilogramů. Je to metoda, která navíc může dopomoci třeba i k úplnému vymizení cukrovky.

Která léčba je úspěšnější?
V krátkodobém horizontu, což je půl roku až devět měsíců, jsou poměrně srovnatelně úspěšní pacienti hubnoucí konzervativním způsobem i ti po bariatrii. Úspěšnost se pohybuje okolo 80 procent u konzervativně hubnoucích versus asi 90 procent u bariatrických pacientů.

A v tom dlouhodobém?
Situace se dramaticky změní po pěti letech. 95 procent těch, kteří úspěšně zhubli konzervativně, se často vyhoupnou jojo efektem zpět na původní váhu. Studie ukazují, že jen 2 až 5 procent pacientů je schopno udržet si figuru déle než pět let. Kdežto bariatričtí pacienti si udrží svou váhu v 60 až 70 procentech. Jen zhruba 30 procent pacientů bariatrický výkon přejí.

Nemohou pacienti zneužívat možností bariatrické chirurgie pro snadné zhubnutí bez vlastního přičinění?
To samozřejmě nemohu vyloučit. A často to potvrdí i psycholog. Jsou to ti pacienti, kteří by pro hubnutí nebyli sami schopni nic udělat. Hodně o tom sice mluví, ale ve skutečnosti to vypadá úplně jinak. Hledají lehké řešení. Nechám si něco zašít a zhubnu. Tak to ale není. Pacient musí velmi spolupracovat. Upozorňuji je, že je to zašití žaludku, ne pusy. Musí být ochotni a schopni dodržovat zásady zdravé výživy. Jinak nemá operace smysl. A jsme zase zpět u zdravé výživy, u pohybu. Ani bariatrická chirurgie není zázrak.

Když pacient zhubne, chodí k vám i nadále?
Po bariatrickém zákroku by měl člověk chodit na kontroly každý rok. Doživotně. Co se týče konzervativního způsobu, snažíme se zvát pacienty alespoň jednou za rok. Na udržovací schůzky. Pacienti to kvitují a často i vyžadují. Je to pro ně motivace, jak nepřibrat.

A vrací se někdy i neúspěšní pacienti?
V lepším případě ano. Přijdou za mnou a často se bojí, co tomu řeknu. Mají pocit, že zklamali, že je odsoudím. Opak je ale pravdou. Vždycky jim dávám najevo, jak je výborné, že sami sebe nezahodili a jsou ochotni na sobě opět pracovat, nevzdat to. Je to celoživotní boj.

MUDr. Dita Pichlerová

pichlerovaLékařka s atestací z vnitřního lékařství a čtrnáctiletou praxí, promovala na lékařské fakultě Masarykovy university v Brně. V letech 1997 až 2007 pracovala v Centru diabetologie IKEM. Od roku 2008 se specializovala na obezitologii, pracovala jako internista - obezitolog v klinickém centru Iscare a v roce 2009 stála u zrodu OB kliniky. V současnosti studuje na 1. LF UK Praha obor lékařská psychologie.

Je členkou České obezitologické společnosti a České diabetologické společnosti, členkou Evropské společnosti pro sexuální medicínu ESSM.

Na OB klinice se zabývá komplexní léčbou obezity, tedy od doporučení zdravého redukčního jídelníčku přes režimová opatření, předpis léků na snížení váhy, po indikace k bariatrické chirurgii a léčení metabolického syndromu.

Čtěte také:

Reklama