Včera jste si s Aničkou povídali o rozchodech. Je pravda, že s odstupem času na ně dokáži také vzpomínat v dobrém, ale rozhodla jsem se pro dnešek mluvit o něčem zcela jiném. Vždyť kdo by neměl rád narozeniny.

Osobně asi nejraději vzpomínám na oslavy narozenin z dětství. Hned ráno jsem měla pocit, že den je něčím jiný. Představovala jsem si, že každý člověk na ulici na mně hned musí poznat, že právě dnes slavím.

Nejvíc jsem se těšila na rodinnou oslavu. Rodiče koupili dort a děda vždy začal zpívat: „Mnoga ljeta, mnoga ljeta, živijó.“ (zpívá ji dodnes, nějak se mu nechce přivyknout si na v Čechách již tradiční: „Happy birthday"). Potom nastalo rozbalování dárků a začalo utrpení.

Proč nesnáším rozbalování dárků

Pamatuji si, že již odmalička jsem neměla ráda, když nejméně pět lidí čekalo na moji reakci poté, co rozbalím dárek. Nejraději bych si jej odnesla někam daleko od nich a tam si jej užila. Neumím totiž i při největší radosti začít vykřikovat: „Jéééé, no néééé!“

Za celou dobu všech mých narozenin se nenašel dárek, který by se mi nelíbil, a vždy jsem z něj měla radost, ale ti, kteří mě obdarovali, byli trochu v rozpacích. „Opravdu se ti líbí?“ ptali se s obavami. Jakékoli moje pokusy o juchání však byly příliš křečovité, než aby je přesvědčily, a tak jsem říkala jen: „Ano, ano, ano,“ a doufala, že je to ujistí. 

Asi už jsem taková – ta bez výskání a juchání – protože jinak si neumím vysvětlit to, že jsem nevyváděla ani tehdy, když jsem dostala k narozeninám prvního psa. Pravdou je, že nebyl zabalený a moje „jééé!“ nabralo na vyšší intenzitě než normálně, ale jinak jsem byla v klidu.

Proč nejsou oslavy už takové jako v dětství

Postupem let se začaly oslavy narozenin měnit. Dortů začalo ubývat a oslavy už se nepořádaly přesně na den. Jednu oslavu jsem vzhledem k letní brigádě oslavila velmi netradičně v karavanu. S kamarádkou jsme totiž zrovna pracovaly na farmě ve Skotsku.

Po celodenním sběru malin jsem si skoro neuvědomovala, že je to právě můj den. Ale nakonec mi dárky od ní v podobě malého dortíku a společně koupené lahve alkoholu navodily alespoň trochu narozeninovou atmosféru.

Moje kamarádka Hanka má v oslavách jasno: ,,Na oslavu narozenin jsem se těšila naposledy jako dítě. Teď v dospělosti jsem si dala jeden závazek, který dodržuju. Na své narozeniny nehodlám stát od rána u plotny a chystat pohoštění (tak jako moje máma). Prostě očekávám, že jako oslavenec budu hýčkána a všichni okolo mě budou skákat. Samozřejmě to tak nikdy nedopadne, takže nakonec skončíme v restauraci."

Proč některé dorty jím s donucením

Je pravda, že já letos byla opravdu hýčkána. Dostala jsem totiž k narozeninám dort. A ne jeden, rovnou tři. Každý byl jiný a něčím originální. První připravila a pomocí ledničky dopekla mamka. Dostala recept od známé z práce a během přípravy neustále pobíhala z kuchyně k počítači, aby si přečetla další bod postupu.

Druhý jsem dostala od tety. Byl ovocný a příjemně osvěžující. Lákaly mě na něm hlavně maliny a jahůdky, které se však skrývaly pod tlustou vrstvou želatiny. Nemám ráda tu podivně kluzkou hmotu, a tak jsem ten den statečně kousala a tvářila se spokojeně.

Dort do třetice byl překvapení od přítele, kterému předcházelo, že mě na půl hodiny zavřel do koupelny. Už po pěti minutách jsem zuřila, když se pořád neměl k tomu mě pustit. „Musím ještě něco připravit. Vydrž.“ Když mi tuto větu zopakoval už asi počtvrté, a já seděla nasupeně vedle vany, měla jsem chuť vraždit.

Po chvíli jsem zjistila, co mu tak dlouho trvalo. Přece jen zapíchnout dvacet pět svíček do dortu není žádná hračka. Navíc obzvlášť, když vás tlačí čas. Svíčky totiž byly miniaturní, a tak bylo potřeba rychle foukat. I přesto se však na dortu vytvořily malé voskové mapy a čokoláda se částečně roztekla. Ze svíček zbyly špalíčky a my ani nestihli nic zazpívat. Ale to jsem v tu chvíli neřešila, jen jsem si říkala, že já narozeniny prostě miluji a už teď se těším, jaké překvapení připravím, až bude slavit on!

A co vy, napište mi na dnešní téma:


OSLAVA NAROZENIN

Jak u vás probíhají oslavy narozenin?
Máte nějaký rituál?

Na kterou oslavu nevzpomínáte ráda?
Která vám udělala největší radost?
Co podle vás patří ke každé oslavě narozenin?

Raději dárky dáváte nebo dostáváte?
Kdo vám dal nejoriginálnější dárek?
Co to bylo?

Jak se změnily oslavy narozenin v dětství a dnes?
Co jste si vždy přála dostat a nikdy se to nestalo?

A co vaše děti nebo vnoučata?
Pošlete nám fotografie z jejich oslav narozenin!

redakce@zena-in.cz

Reklama