Zatímco ozonová vrstva Země se podle amerických vědců z Ústavu pro výzkum atmosféry (www.noaa.gov) pozvolna obnovuje, globální oteplování pokračuje. Obě skutečnosti spolu přitom pravděpodobně souvisí. Za postupným uzdravováním ozonové vrstvy totiž nestojí jen omezení ve využívání některých látek, ale také odlišné proudění vzduchu – a to může být jak přírodního charakteru, tak důsledkem lidské činnosti, která vyvolává celkovou změnu klimatu.

Vědci odhadují, že nad většinou Země by se měla ozonová vrstva zacelit do poloviny století, nad Antarktidou pak přibližně do roku 2065. Do té doby však podle další vědecké studie vymřou v Arktidě v důsledku globálního oteplování lední medvědi a řada dalších druhů bude vážně ohrožena. O svou ledovou pokrývku by při současném tempu tání mohla Arktida přijít už do roku 2030 (http://nsidc.org/). Klimatická změna v Arktidě přitom ovlivňuje velké oceánské proudy a tím zpětně působí na celé zemské klima.

Už letos se v důsledku nebývale teplého roku zmenšila ledová pokrývka Arktidy pod minimum z roku 2005, na tři miliony čtverečních kilometrů. Otevřela se tak severozápadní cesta z Atlantiku do Tichého oceánu. Kromě politických problémů a sporů o výsostné vody může využívání této cesty způsobit i zhoršení nežádoucích změny v oblasti.

Většina vědců (http://nsidc.org/) se shoduje na tom, že prudkost oteplování jasně indikuje zásah člověka do přirozeného vývoje. Neshodují se ovšem na míře tohoto zásahu a na nutnosti preventivních opatření.

Rozhodně to však podle posledních výzkumů vypadá, že se neugrilujeme v důsledku zmizení ozonové vrstvy – spíše se utopíme.

Myslíte si, že je globální oteplování realita nebo mýtus? A pokud je reálné, může za něj člověk? Jsou nutné radikální změny? A budou k něčemu, nebo bychom se spíše už měli připravovat na „vodní svět“?

Reklama