Paní Marie si už vážně začínala zoufat: ,,Už si ani nepamatuji , kdy jsem si pořádně odpočinula. Ve dne v práci jsem v jednom kole. Večer, když si už konečně sednu k televizi nebo si chci něco v klidu přečíst, tak to začne....
Podivné pocity, co mi začnou proudit v nohou, jsou tak nepříjemné, že se na nic nesoustředím. Nedávno v divadle jsem ani pořádně  nevnímala  děj, nemohla se dočkat přestávky, abych se mohla alespoň na chvíli projít. A  usnout? To je hotové peklo! I několik hodin se převaluji v posteli. Už nevím, kam s těma nohama! Střídavě je odkrývám a přikrývám, promazávám Alpou, masíruji, nepomohly koupele ani zábaly…  Ten nutkavý pocit nohama neustále pohybovat mi nedovolí včas v klidu usnout. Ráno jsem pak jako mátoha - unavená jako běžec po maratónu.“ Možná to taky znáte!?

 

I přesto, že byl SYNDROM NEKLIDNÝCH NOHOU  (RLS = restless legs syndrome) poprvé v odborné literatuře popsán již koncem 17. století, vstoupil do širšího povědomí  ve světě i u nás až koncem 90. let minulého století, a to především díky nárůstu zájmu o rozvoj tzv. spánkové medicíny.

 

Jak se onemocnění projevuje?

 

Nepříjemné pocity v končetinách - těmito obtížemi mohou být postiženy jak dolní, tak i horní končetiny, ale i jiné části těla. Jsou popisovány zpravidla velmi pestře - od neklidu a napětí, projíždění elektřiny, mravenčení, brnění, vrtání červů - až jako špatně lokalizovatelná bolest.

 

Tyto projevy obtěžují postiženého natolik, že je nucen končetinou pohybovat – tento pohyb přechodně od nepříjemných pocitů uleví. Za chvíli se však opět vracejí s opětovným nutkáním k pohybu.

Maximum obtíží se objevuje v klidu nebo je klid ještě více zhoršuje.

 

Výskyt obtíží je hlavně ve večerních a nočních hodinách - typicky při potřebě v klidu se večer na něco soustředit nebo před usnutím. Tyto obtíže často vedou k poruchám usínání. Periodicky se opakující pohyby končetin se mohou objevovat i ve spánku a  způsobovat ,,mikroprobouzecí reakci“. Ráno se pak postižený cítí unaveně a neodpočatě. 

Často se obtíže vyskytují u více členů rodiny - předpokládá se i vliv dědičnosti.

 

Klinickým neurologickým vyšetřením a event. dalšími pomocnými vyšetřovacími metodami je samozřejmě nutné vyloučit  i jiné, tento stav pouze částečně napodobující nemoci.

 

V posledních deseti letech proběhly studie, které dokazují výskyt tohoto onemocnění v populaci. V Kanadě a USA se uvádí 10-20 % populace, u osob starších 65 let je toto procento ještě vyšší.  Evropské a japonské studie udávají  přítomnost těchto obtíží  u 7-10 % obyvatel.

 

Jaké jsou příčiny RLS?

Může se objevovat jako samostatné onemocnění, jehož příčina se předpokládá na úrovni poruchy tzv. dopaminergních mozkových struktur,  nebo vzniká při stavech jako anemie (chudokrevnost)z nedostatku železa,  nebo jako vleklá  onemocnění ledvin, některá  neurologická postižení míchy a nervů, i jako vedlejší účinek některých léků

V těhotenství tyto nepříjemné stavy postihují až 33 % žen.

 

I přesto, že nebyla dosud přesně lokalizována oblast mozku, která je za vznik RLS zodpovědná, jsou možnosti léčby velmi účinné.

 

Léčba spočívá ve farmakologické terapii, kterou lékař dle příčiny a průběhu onemocnění pacientovi naordinuje. Doplňkem  této léčby je i úprava životního stylu pacienta - aktivity pomáhající zmírnit obtíže (relaxační cvičení, zaujetí vhodné polohy končetin), vyloučení faktorů, které mohou obtíže zhoršovat. K nim patří i omezení konzumace kofeinu a alkoholu, také některé léky (např. antihistaminika) příznaky zhoršují.

 

Někdy postiženého ani nenapadne, že by při těchto obtížích měl lékaře vyhledat, což je škoda, protože tyto nepříjemné projevy jsou relativně snadno, rychle a účinně léčitelné.

 

     
Reklama