To je první věta příspěvku od naší čtenářky s nickem Hanula. Co všechno se dá zažít se „zakletými“ dveřmi? Zaklapnou si zámek vždy v té nejméně vhodné chvíli. Třeba když je za nimi kamarádka a chce se jí na záchod

To je první věta příspěvku od naší čtenářky s nickem Hanula.

Každý rok jezdí za mnou kamarádka na dovolenou aspoň na týden. Dlouho dopředu již sestavuji program, abychom si tu dámskou jízdu pořádně užily. Přijela a hned jsem vyrazily do Klubu Palmovka na písničky Péti Nováka - holt to naše mládí a nostalgie.

Tam jsme si zařádily, popily a pobavily se a vyrazily nočními travajemi směr domů - no trvalo nám to trochu déle, ale nám to nevadilo.

Ulehly jsme - kamarádka v pokoji a já  v druhém pokoji. Zavřela jsem dveře, ať máme soukromi.....
Ráno slyším lomcování klikou. Ty se nemůžeš dostat ven? Ty jsi mě zamkla? Ne - vždyť ani nemám klíč. Zámek zapadl a kamarádka byla uvězněna v pokoji. Bylo půl šesté ráno.

Mně se chce! Jejda .... Můžu použít květináč? Ty jsi se snad zbláznila - na kytku? Ále ne do toho obalu na květináč. Jasně... Hlavou mi šrotovalo - co teď? Když zavolám rychlou opravu, dva tisíce v háji. Napadla mě spásná myšlenka - dole je firma, která každé ráno čistí chodníky a ty jejich zaměstnanci tam již postávaj.

Vyběhla jsem z baráku. Pánové já mám problém... No v tom vám nepomůžem, my do bytu nesmíme. Uvědomila jsem si, aha tihle to mají asi jako trest za to, že něco proveddli... co teď?

Ve vedlejším baráku něco opravují a vždy mě kolem páté hodiny ranní budí, když si tam na dvorku popíjejí kafe a povídaj si.

Vylítla jsem zase do druhého patra a volám z kuchyně.... pánové mám problém.... a co je to za zámek? Asi fabka - já tomu nerozumím. Tak já tam jdu, volá na mě jeden.

Kouká na dveře, zkouší a nic... Tak jedině vyrazit. Jděte do toho - rána jako z děla a dveře se rozletěly - vydržely v pantech, jen lišta na dveřích se rozčísla. Kamarádka seděla vysmáta na gauči - jí bylo dobře, když byla vyču......já byla na infarkt.

Již jsme se mockrát zasmály, jak nám bylo ouvej. Nicméně, co čert nechtěl. Jednou v noci jsem měla zlý sen a vymrštila se z postele, že mě někdo honí. Popadla jsem mobil a letěla se schovat do obýváku a.... zaklapla jsem za sebou dveře... půl třetí ráno a já uvězněná.

Sedla jsem si na sedačku a rozbrečela jsem se - v tu chvíli se mi chtělo zvracet, na záchod.... Po chvilce jsem se uklidnila - musím něco dělat, ale komu budo volat tak brzy ráno a jak se sem dostane? Asi po deseti minutách lomcování s dveřmi, se dveře zázrakem otevřely... odřené ruce a úprk na záchod. Nicméně jsem nepoučitelná - dveře ještě nejsou spravené, tak kdoví, co mě ještě čeká.... Hanula

Milá Hanulo, a nebylo by lepší ten zámek vyměnit?

Text nebyl redakčně upraven

Potkala vás v práci nebo doma nějaká technická katastrofa?

  • Rozbil se vám nějaký důležitý přístroj, či spotřebič?
  • Vloupali se k vám zloději?
  • Vytopil vás soused?
  • Hořelo? Nešel vám proud?
  •  Jak dlouho trvalo, než se daly věci do pořádku?
  • Našly jste nějaké náhradní řešení?
  • Kdo vám nejvíce pomohl a stál na blízku, když jste potřebovaly pomoc?
  • Pokud se vám nic shora uvedeného nestalo, můžete nám třeba napsat, jestli vám Žena-in chyběla.

Na vaše příspěvky se moc těšíme na adrese: redakce@zena-in.cz

A na co se můžete těšit zase vy?

Čajíček v krásné plechové dóze a sušenky k němu. To jde, ne?

cena

Reklama