Známe ho asi všichni. Ve starém českém vtipu se mu říká palivo na tři. Ano, řeč je o reformátorovi církve i jazyka českého, o Janu Husovi. Že byl 6. července roku 1415 upálen v Kostnici a jeho popel vhodili do vod Rýna, to se učí na každé základní škole, a tak se k těmto událostem vracet nebudeme. Stejně jako vynecháme diskuse o tom, zdali nám zavedením diakritiky život spíše ulehčil, nebo v dnešní éře počítačů a smsek zkomplikoval. Pojďme se raději podívat, jak to bylo s tím, že nám „ti zlí katolíci upálili hodného husitu Husa“.

Husita Hus
Zřejmě vás při pohledu na slovní spojení „husita Hus“ napadne, že se jedná o nesmysl. Ovšem přístup českých učitelů i mnoha odborníků, především z období první republiky, tento „nesmysl“ poměrně přesně vystihuje. Je zkrátka českou tradicí, podpořenou protikatolickým Josefem II. a utuženou „protiřímskou“ první republikou, vykládat Husa jako v podstatě evangelíka, kritika církve a bojovníka proti ní.

Lituji jeho smrti
Zapomíná se při tom, že Hus byl vždy katolíkem a jeho úsilí nesměřovalo k tomu vyrvat sebe a český lid z lůna katolické církve a z područí Říma, ale reformovat tuto církev tak, aby žila podle vlastního učení – aby zkrátka nekázala vodu a nepila víno. Toto úsilí ocenili v prosinci roku 1999 i účastníci mezinárodního symposia o Janu Husovi v Římě. Sám papež Jan Pavel II. prohlásil, že smrti „dobře známého českého kazatele, jednoho z nejosvícenějších mistrů univerzity a osobnosti obzvláštního významu pro český národ“ lituje.

Hus je náš!
Navzdory šířícím se fámám však tehdejší hlava římskokatolické církve Jana Husa ani neblahořečila, ani nesvatořečila. Informace z kuloárů však praví, že to nebylo z nedostatku ochoty na straně katolíků, i když ani ta nebyla valná, ale proto, že se vzepřeli někteří zástupci českých evangelických církví. Představa „jejich milovaného Husa“ na seznamu jimi často odmítaných a někdy i opovrhovaných „katolických svatých“ jim zkrátka nevoněla.

Ve jménu republiky!
Jan Hus je vůbec častým objektem různých reinterpretací – za komunistické éry z něj někteří pohotoví učitelé dokázali dokonce udělat bojovníka proti klerikalismu a ochránce utiskovaného pracujícího lidu a v Církvi československé husitské se místo ve jménu Krista křtilo ve jménu republiky. Není tedy divu, že si čeští evangelíci nechtějí nechat na toho „svého Husa“ sáhnout – kdo ví, jak by se proměnil v kanonizačním procesu římskokatolické církve.

Kým je Jan Hus pro Vás? Myslíte, že by měl být svatořečen? Jaký „výklad“ Husa je Vám nejbližší? Nebo je pro Vás mistr Jan jen reliktem školní výchovy a vůbec Vás nezajímá? Znáte nějaké další české reformátory? Je Vám některý z nich sympatický?

Reklama