.

Nerozhodnost mě připravila o děti i manžela

Vztahy

Nerozhodnost mě připravila o děti i manžela

Životní rozhodnutí nechce uspěchat nikdo. Však se také říká „dvakrát měř a jednou řež“. Jenže někdy se stane, že „měříme“ až příliš dlouho. A na to „řezání“ pak už nezbude čas. Své o tom ví Mirka (41). Tak dlouho zvažovala, zda už by se měla vdát a založit rodinu, až zůstala sama. Před rokem navíc lékaři přišli s drtivou diagnózou. Děti už by si pořizovat neměla!

„Neschopnost rozhodovat se, natož pak rychle, mě provází od dětství. Dáš si čaj, nebo kakao? Chceš přihlásit na kroužek keramiky, nebo na kytaru? Na kterou střední bys ráda? O co bylo rozhodnutí důležitější, o to větší muka jsem zažívala,“ vypráví Mirka svůj příběh plný otazníků, které ji nepřestaly doprovázet ani v dospělosti. „Nejvíc mě vždy děsila ta nevratnost. Co když se rozhodnu špatně? Jak už teď můžu vědět, jestli další den nebude všechno jinak? A tak jsem si zvykla rozhodnutí odkládat, co jen to šlo.“

nerozhodnost

Jenže jsou situace, které vyžadují jasné ano, nebo ne. Tak jako když Mirce její přítel nabídl, aby spolu bydleli. Za co by většina žen byla ráda, to Mirku vyděsilo. „Najednou jsem si nebyla jistá ničím. Mám opustit svůj byt? Ale co když nám to nebude klapat… Budu si muset hledat nový podnájem. A to stěhování, hrozná představa. Navíc mám spoustu kamarádek, které na společné bydlení dost nadávaly. Tak jsem raději vycouvala. Tomáš byl nejdřív dost naštvaný, ale po čase vychladl. Ovšem stejně jako náš vztah. On si našel po půl roce novou přítelkyni a já zůstala sama. Ve svém bytě,“ svěřuje se. S dalším vztahem už podobnou chybu udělat nehodlala. Jenže dlouho nemohla o pořádného chlapa zavadit. Až potkala Petra.

Vezmeš si mě?

„Po třech letech naší známosti mě pozval na večeři do drahé restaurace a já dostala strach, že mě chce požádat o ruku. Celý týden jsem se nervovala a přemýšlela, co odpovím. Chvíli jsem dokonce zvažovala, že tam nepůjdu. Svěřila jsem se kolegyni, která mi vynadala. Jestli prý nepůjdu, nepromluví se mnou už ani slovo. Říkala, že nechápe, co řeším, když o Petrovi dokola básním, jak je mi s ním hezky. Měla pravdu. Tak jsem tedy šla. A z nervozity pila jednu sklenku vína za druhou. Když žádost skutečně přišla, byla jsem na mol a všechno odkývala. Jenže ke svatbě nikdy nedošlo. Oddalovala jsem ji, co to šlo. Nelíbilo se mi roční období, nebyla si jistá, v jakém stylu by měla být, nebyly na nákladnou hostinu peníze,“ hledala záminku za záminkou. Až se snoubenec přestal snažit. Mávl rukou a nechal veškerou iniciativu na Mirce.  

Děti nebo kariéra?

„Petr postupem času začal mluvit o dětech. Ale mně se v té době na mateřskou nechtělo. Skvěle se mi dařilo v práci. Získala jsem konečně místo snů a měla bych ho přenechat někomu jinému? Zpočátku to chápal. Po čase ale začal znovu naléhat. Věděla jsem, že jednou děti chci, ale pořád mě děsilo to rozhodnutí. Nedokázala jsem ho udělat. Až když Petr pohrozil odchodem, kývla jsem. Jenže opravdu rozhodnutá jsem v té době vůbec nebyla,“ přiznává s tím, že když se snažili počít potomka, brala dál tajně antikoncepci. Po roce neúspěchů už Petr nevydržel a objednal je k odborníkovi. A tak musela Mirka s pravdou ven.

„Tehdy se strašně naštval a odstěhoval se ode mě. Prosby, aby se vrátil, ani moje sliby nezabíraly. Řekl mi, že jsem sobecká lhářka, která by si měla ujasnit, co vlastně chce. A taky že je ve finále rád, že jsem si ho nikdy nevzala, protože se teď nemusí rozvádět. To byla pro mě velká rána. Z rozchodu, který vzápětí přišel, jsem se vzpamatovávala celý rok. Proč chlapi nejsou schopni pochopit, že není úplně jednoduché změnit celý svůj život, opustit práci a už se napořád strachovat o děti? Proč mi nedopřál víc času?“ ptala se ještě dlouho.

Operace rozhodla za ni

Rok na to ale skončila v nemocnici. „Šla jsem na ženskou operaci, která ale nedopadla úplně dobře. A lékaři mi řekli, že už nebudu mít děti. Tedy že mi to důrazně nedoporučují. I vzhledem k mému věku je prý velmi pravděpodobné, že nastanou komplikace a můžu být v ohrožení života. Zhroutil se mi svět. Najednou mi došlo, jak jsem byla hloupá. Jenže dneska už je na co by a kdyby pozdě,“ krčí rameny Mirka, která už uvažovala i o adopci. Jenže je bez přítele. A tak věnuje veškerou svou energii práci, které dala kdysi přednost před rodinou.

Čtěte také:

   
03.02.2015 - Ona s ním - autor: Julie Hájková

Komentáře:

  1. [23] leontieen [*]

    ToraToraTora — #13 Existují lidé, kteří jsou v zaměstnání rozhodní, ale pokud jde o svatbu a děti či jiné osobní záležitosti, tak se neumí včas rozhodnout, případně se tak dlouho rozhoupávají až se to vyřeší samo.

    BTW: paní z článku rohodně není nerozhodná, jen se chtěla tak zodpovědně rozhodnout a tak to promyslet

    superkarma: 0 05.07.2015, 20:47:30
  2. avatar
    [22] SandraAbigail [*]

    Bude to znít hnusně, ale dobře jí tak.

    superkarma: 0 04.02.2015, 18:18:47
  3. [21] Karo Líná [*]

    Tomuhle příběhu věřím, protože jednu takovou mám taky za kamarádku. Vlastně je její příběh úplně stejný, až na to, že ta vdaná byla. Taky se pořád nedokázala rozhodnout, jestli do dítěte jít nebo ne, až čas a zdraví rozhodly za ni a už ho definitivně mít nebude. Momentálně je taky bez chlapa, má jenom práci. Jsme si blízké, tak mi objasnila, jak to bylo. Ani u jednoho z těch mužů, co s nimi žila (včetně exmanžela) zkrátka neměla ten správný pocit, že je to ten pravý, že to je ten budoucí otec jejích dětí. U toho posledního už na tyhle pocity kašlala a řekla si, že na tom nesejde, že kvůli věku už to nemůže dál odkládat, a že když nezůstane chlap, zůstane dítě a to je lepší. Jenže už to nešlo, bylo pozdě..... a následoval rozchod.

    Dneska lituje, že do toho nešla před třicítkou, to by možná ještě šlo a říká "chlapi přicházejí a odcházejí, ale děti zůstávají". Asi má pravdu, nevím. Já tohle nezažila. Ale možná hlavní aktérka článku měla stejné pocity. Prostě nikdy necítila, že je to ten pravý.

    superkarma: 1 03.02.2015, 18:37:15
  4. avatar
    [20] Dudlajlama [*]

    prototype — #9 Treba pani dela uctarinu. Cisla jsou jasna, tam se nemusi rozhodovat.

    superkarma: 0 03.02.2015, 16:42:29
  5. avatar
    [19] Mickey Mouse [*]

    ToraToraTora — #17 Tady jsou všechny příběhy hodně zjednodušené a černobíle vyhrocené. Jasně, některé pak působí nevěrohodně nebo dokonce jako parodie na sebe sama. Ale tady stejně není prostor na delší a hlubší povídání. Takže záleží na šikovnosti (zde asi více na nešikovnosti) autora/autorky, jak umí vyprávět a vystihnout to podstatné.

    Tenhle článek je docela přijatelný - vedle sexuálně primitivních povídaček o "kamarádkách", které tady proběhly v nedávné době.

    Ještě k příběhu: Lidí, kteří se neradi rozhodují je velmi mnoho. Nejčastěji to za ně vyřeší rodina, kolegové, okolí nebo čas - prostě jim nakonec zbyda jen jedna možnost a tu tedy vezmou. Jen málokdo si nakonec dokáže přiznat, že je to jeho chyba, jeho nerozhodnost. Mnohem častěji si lidé stěžují na "osud" nebo, že jsou obětí "okolností".

    superkarma: 0 03.02.2015, 13:00:42
  6. [18] Pavla_b [*]

    gerda — #16 já stále tak nějak marně doufám....

    superkarma: 0 03.02.2015, 11:39:12
  7. avatar
    [17] ToraToraTora [*]

    Mickey Mouse — #15 Asi by to dotoho vneslo víc světla, pokud bychom o její kariéře věděli víc. Takhle to vyvolává opravdu spíš otázky a po skutečné podstatě nerozhodnosti se tu nejde. Ale ano, odosobnění v profesi to může být.

    1. na komentář reaguje Mickey Mouse — #19
    superkarma: 0 03.02.2015, 11:02:43
  8. avatar
    [16] gerda [*]

    Pavla_b — #11Doufám, že jde o řečnickou otázku.Sml30 Co já už podobných položila, a odpověď nepřišla nikdy.Sml3

    1. na komentář reaguje Pavla_b — #18
    superkarma: 0 03.02.2015, 11:02:04
  9. avatar
    [15] Mickey Mouse [*]

    ToraToraTora — #13 Já naopak tento příběh chápu.

    Protože v zaměstnání většinou nerozhodujete o sobě, ale o druhých. V zaměstnání také máte nad sebou šéfa, který důležité věci rozhodne sám, a nakonec máte předpisy a politiky, na které je možné se odkázat.

    Zatímco v osobním životě je každé rozhodnutí úplně vlastní a navíc riziko člověk nese sám. U malých rozhodnutí to ustojí SKORO každý, u velkých už více lidí zaváhá. A paní Mirka zřetelně má strach ze změn. Nejraději má zavedené pořádky a stabilní jistoty. Což ve stabilním zaměstnání k úspěchu stačí.

    Lidí, kteří raději zůstanou nezaměstnaní, než by se přestěhovali, raději draze opravují staré auto, než by levněji koupili novější, raději chodí do špatné hospody, než by zkusili jinou... jéje, takových je!

    1. na komentář reaguje ToraToraTora — #17
    superkarma: 6 03.02.2015, 10:49:55
  10. avatar
    [14] margot [*]

    nerozhodnost chápu - někdy mívám podobný problém v zásadních otázkách, trvá mi déle, než se definitivně rozhodnu - ale nemívám pak stavy lítosti ex post. a rok obelhávat partnera, než mu na férovku říct, ať mi dá ještě trochu času, mi přijde poněkud přes čáru.

    superkarma: 4 03.02.2015, 09:04:43
  11. avatar
    [13] ToraToraTora [*]

    Kdyby byla tak nerozhodná, jak se vypráví, pak by určitě neměla úspěch v práci,jelikož si neumím představit profesi, kde by patologická nerozhodnost byla ku prospěchu a umožnila kariérní růst.

    Spíš si umím představit, že byl příběh, stejně jako jiné, vycucán z prstu, jelikož nabízí víc bílých míst a otázek než odpovědí.

    A to jste mě Jůlie zklamala, protože rozjezd jste měla slibný, ale že nevyberete zatáčku před žumpou.... to je škoda

    1. na komentář reaguje Mickey Mouse — #15
    2. na komentář reaguje leontieen — #23
    superkarma: 5 03.02.2015, 09:03:47
  12. avatar
    [12] Pentlička [*]

    Říká se, že risk je zisk. Na druhé straně dvakrát měř a jednou řež. Já se většinou rozhoduju dost rychle, ale někdy toho lituju. Paní se zas nedokázala rozhodnout vůbec. Holt všude platí zlatá střední cesta, i v rozhodování.

    superkarma: 0 03.02.2015, 09:00:06
  13. [11] Pavla_b [*]

    A kdo je Julie Hájková? Nová posila redakce se spoustou kamarádek?Sml57

    1. na komentář reaguje gerda — #16
    superkarma: 1 03.02.2015, 08:58:31
  14. [10] Pavla_b [*]

    Tak mi to připomnělo ty opakované poučky - Co vysíláš, to se Ti vrátí. A tady se to slečně vyplnilo, děti nechtěla, tajně brala antikoncepci, tak se jí to přání nakonec splnilo a děti mít nebude.Sml80

    Zajímalo by mě, kde pracuje, v práci se rozhodovat nemusí? Sml80

    superkarma: 2 03.02.2015, 08:56:58
  15. [9] prototype [*]

    Sml15 To je snad na doktora. Jak se může se svojí nerozhodností uplatnit v práci?

    1. na komentář reaguje Dudlajlama — #20
    superkarma: 0 03.02.2015, 08:30:22
  16. [8] theplana [*]

    Co k tomu dodat? Snad jen - Jaký si to uděláš, takový to máš! Teď má hodně času ptát se sama sebe, kde udělala chybu Sml15

    superkarma: 3 03.02.2015, 08:29:03
  17. avatar
    [7] bleblemcy [*]

    Prostě se tak dlouho rozhodovala až osud rozhodl za ni. Ono totiž většina rozhodnutí v životě musí vycházet z toho, že to není jen o ní samotné, ale i o těch, které miluje. Pokud měla pochybnosti co se svatby a dětí týče asi ty pochybnosti z něčeho vycházely a nejen z toho že se neumí rozhodnout. Možná by stálo za pokus obrátit se na psychologa, který by jí pomohl s tím jak se naučit rozhodnout a taky by možná přišel na to proč se v některých důležitých okamžicích rozhodnout umí a v jiných vůbec ne.

    superkarma: 2 03.02.2015, 08:27:34
  18. [6] cilani [*]

    No, každý prostě na děti nemá a je dobré se s tím smířit.. Sml80

    superkarma: 0 03.02.2015, 08:18:23
  19. [5] assaly [*]

    Lepší že se nerozhodla, s takovým člověkem by život nebyl žádný med.

    superkarma: 0 03.02.2015, 08:03:38
  20. [4] Rikina [*]

    Kdyby to s tím rozhodováním bylo opravdu tak špatné, tak paní ráno neodejde z domu, protože by nevěděla, jestli modrý nebo zelený svetřík, a co teprve jestli má víc kabelek než jednu. Sml57 V práci se zřejmě rozhodovat umí a může, když má to úžasné místo snů, čili problém bude jinde než v pouhé nerozhodnosti. Sml80 Možná je fakt lepší, že se nerozhodla a ty děti a rodinu nemá. Každej prostě na to není, a není to povinné, tak co.

    superkarma: 1 03.02.2015, 07:18:47
  21. avatar
    [3] OlgaMarie [*]

    Suzanne — #1 Toto rozhodování ovlivňuje hodně i původní rodina.

    superkarma: 0 03.02.2015, 07:18:44
  22. avatar
    [2] gerda [*]

    Suzanne — #1Pravdu díš. Osoba z článku by nebyla šťastná v žádném trvalém vztahu, ba ani v rodině. Štěstí pro ni i pro tu hypotetickou rodinu. Není do praktického života, pokud se našla v zaměstnání a nehrozí jí ztráta místa, má vyhráno.

    superkarma: 0 03.02.2015, 05:00:02
  23. avatar
    [1] Suzanne [*]

    Ale no tak, jestli má někdo tak silné puzení proti manželství i mateřství, oddaluje svatbu a děti, co to dá a téměř to v něm vzbuzuje odpor, tak si myslím, že zhroucení nastalo spíš z pocitu definitivy, než z faktu samotného. Sml24

    Tolik lidí se věnuje práci a naplní si život radostí! Ať svoji péči věnuje dětem v okolí jako skvělá teta Sml80

    To, že děti člověku samosebou dají smysl života, to je jedna velká chiméra Sml24

    1. na komentář reaguje gerda — #2
    2. na komentář reaguje OlgaMarie — #3
    superkarma: 7 03.02.2015, 04:55:24

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Výzkum žena-in.cz – téma bolest, horečka a nachlazení

Náš tip

Doporučujeme