Říká se, že Pán Bůh stvořil nejprve muže, zjistil, že to dokáže lépe, a stvořil ženu. Kde by chlapi byli, kdyby nás neměli. Uklízíme po nich ponožky z pod postelí, umýváme jejich hrníčky, ve kterých už přes týden smrdí kafe, vyvařujeme jim a říkáme jim lásko. Nemusí to tak mít každá.

Jsou ženy, které si ze svých chlapců, držíc se maminčiny sukně, vychovaly muže. Takové muže, kteří vědí, kde v domě je pračka, dřez a lednice, takové muže, kteří jsou schopní jít jednou za čas nakoupit, uvařit večeři, dát děti spát a říct své ženě: JSI SKVĚLÁ...

Můj první kluk - velká láska. Do té doby, než mě poslal směr nemocnice.

Druhý kluk - myslela jsem si, že už to bude na celý život. Bydleli jsme spolu, plánovali jsme budoucnost. Ale ouha, touha po maminčině sukni byla silnější.

Třetí kluk - chorobný hráč. Sázel na všechno možné. Kdyby si vsadil na to, jak dlouho s ním vydržím, prohrál by.

Teď bydlím s mužem, který mě nebije, neuráží.  Během jednoho roku jsme si našli byt, zařídili ho, ustáli jsme moje těhotenství a nálady. Našel si jinou práci a já mu porodila dceru. Byl to rok s velkým R. Nikdo se nám do ničeho nepletl, na všechno jsme byli jen my dva. Když o tom přemýšlím, jsem si na 100% jistá, že jiní by to vzdali. On ne. Jsem ráda, že ho mám i přes jeho chyby jako: ponožky po bytě, špinavý hrnek na stole, totálně promočená koupelna, když se jde po práci opláchnout. Už mi ani nevadí, že chodí v nevyžehlených košilích. Je tak velký, že se to na něm nějak ztratí.

Vadí mi, že mi dlouho neřekl mám tě rád. Ale asi to tak má být. Nikdy nebyl na city. Růži jsem od něj dostala naposledy před dvěma lety k narozeninám. Taky mi vadí, že mě v ničem pořádně nepodpoří. Ví, že potřebuju nakopnout, protože jsem někdy hodně nerozhodná. Ale on mě raději nechá, ať se v tom vymáchám. Proč by se měl do něčeho plést. Vždyť přece, jaké si to udělám, takové to budu mít.

Ale abych si jen nestěžovala, hodně se spolu nasmějeme. Taky mi po mých výhružkách a naschválech začal víc pomáhat s malou. Žít se mnou není žádný med, ale on se s tím nějak smířil. Buď je svatý nebo je to flegmatik jak hrom :-) lleennaa

Pozn. red.: Text nebyl redakčně upraven.


Milá lleennoo, přijde mi jako trochu neohrabaný sympaťák. Ty své city zase dává najevo činy, a to je daleko víc než jen prázdná slova. Simona

Jaký je ten váš? Prozraďte nám jeho zvláštnůstky! Čím je originální a svůj? Podle čeho byste ho poznala se zavázanýma očima? Těšíme se na adrese:

redakce@zena-in.cz

Reklama