Bulvár

Nepřítel dětí

Ve chvíli, kdy se mi narodily mé dcery, pocítila jsem kromě obrovského návalu mateřské lásky i další, velmi intenzivní pocit. A to strach.

Strach o ty malé drobečky, aby se jim nic nestalo. Ostřížím zrakem jsem je hlídala, pozorovala a chránila před všemožnými nástrahami.

Dělají to tak snad všichni rodiče. Dítě si mnohdy neuvědomuje závažnost svého počínání a nedokáže domyslet důsledky, které pro něj může mít.

A že úrazy nechodí po horách, ale po lidech, dokladuje otřesná statistika neziskové organizace Podaná ruka.

 

Víte, že:

  • 300 dětí ročně umírá na následky úrazu?
  • 3 000 dětem úraz každoročně způsobí trvalé následky?
  • každé druhé tonutí končí smrtí?

 

Každému úrazu přechází konkrétní nebezpečná situace a pokud úraz utrpělo malé dítě, znamená to, že dospělý neudělal vše, co mohl, pro bezpečnost prostředí, ve kterém se dítě pohybuje. Malé děti většinou nevědí, jak se mají chovat bezpečně. Ty větší, bohužel, se mnohdy záměrně chovají nebezpečně vzhledem ke svému zdraví a riskují zcela záměrně.

 

Česká televize natočila dokument Nepřítel dětí. Uvidíte ho na obrazovkách někdy v příštích dvou měsících. Film má působit na dospělou populaci tak, aby si rodiče a dospělí vůbec uvědomovali závažnost dětských úrazů a možnosti jejich prevence.

Dokument ukazuje dětské úrazy takové, jaké jsou. Utrpení, bolest dítěte, starosti rodičů, námahu lékařů… Upozorňuje na klíčový okamžik, který k úrazu vede, a na to, že došlo k selhání, ke kterému dojít nemuselo.

Na konkrétních případech je zde otevřeně ukázáno, jak mnohdy krátký okamžik, malá nepozornost či neodhadnutí situace dokáže způsobit úraz, který má fatální následky pro kvalitu života dítěte. Díky těmto skutečným příběhům je dokument velmi silnou výpovědí o úrazech dětí a zcela jistě zasáhne každého dospělého diváka.

 

Za sebe mohu říci, že když jsem film zhlédla, byla jsem otřesená. Naplno jsem si uvědomila, jak málo někdy stačí a z dosud zdravého dítěte se stane dítě ochrnuté či jinak postižené, po celý život odkázané na pomoc někoho dalšího. A to nemluvím o nezměrné bolesti, kterou muselo prožít a o psychických mukách jeho rodičů. Přitom mnohdy by stačilo docela málo – více pozornosti a předvídavosti a k úrazu by vůbec nemohlo dojít.

 

Že právě prevenci někteří rodiče velmi podceňují ukázaly například záběry z Vinohradské nemocnice, kde na oddělení popálenin ležela ještě docela malinká miminka. Jak jenom pochopit maminku, která drží v náručí asi čtyřměsíční holčičku a druhou rukou si z varné konvice zalévá kávu? Stačilo jedno kopnutí nožičkou a děvčátko skončilo s velkými bolestmi v nemocnici.

 

Děti jsou jako z hadích ocásků. Uhlídat je, bývá mnohdy nadlidský výkon. Přesto bychom měli vynaložit maximální úsilí k tomu, abychom zabránili zbytečné bolesti a utrpení. Víte, kam si vaše dítě chodí hrát? Co dělá ve svém volném čase? Kontrolujete ho?

 

Věřte, že opatrnosti není nikdy dost a je lepší svou péči a starostlivost v tomto ohledu poněkud „přehnat“, než zanedbat. Abychom si do smrti nemuseli říkat: „Kdybych jenom tehdy….“

 

www.DetstviBezUrazu.cz  

   
31.03.2004 - Společnost - autor: Jaroslava Machálková

Komentáře:

  1. avatar
    [24] Ladia [*]

    Meryl: schválně jsem to šla změřit, vzdálenost mezi dítkem v náručí a horkou konvicí celý 1 m, takže u nás dokopnutí nehrozí

    superkarma: 0 02.04.2004, 15:59:13
  2. avatar
    [23] emma [*]

    Tomíška: promiň, ale musím se smát vy si teda užijete!

    superkarma: 0 01.04.2004, 09:40:32
  3. avatar
    [21] Tomíška [*]

    úrazy jsou a budou ale ty nebezpečné a velké,těm se snad dá zabránit,říkám snad protože: můj prostřední syn(a ted sledujte:)naštínutá klíční kost-spadl z pozice DŘEP!! sedřená kůže na obou nohách-podkopl mu kolo kluk co kolem jel na kolečkových bruslích,odřene uši,brada naražené čelo a hrudník -lekl se bernerdýna který vedle něj zaštěkal když jel na kole a vrazil hlavou do plotu(bylo mu asi 3,5 let)naštípnuté kostičky nártu na noze-školní TV,zlomená noha-skok ze schodu(podotýkám z jednoho)odřený obličej a hrudník- v létě si s kamarády hráli na netopýry-viseli ze stromu za nohy a praskla pod nimi větev,natřikrát zlomená ruka-JENOM spadl ,ale rukou na obrubník a na něj tři kamarádi při honěné,naražené zuby-vyběhl proti němu spolužák,když on běžel proti němu=srážka,a když ho potká vosa tak ho určitě štípne,vloni ho tři dny po sobě píchla včela a čtvrtý den ho kousl čmelák! Takže bych ho musela zavřít do skříně a zapečetit aby se mu nic nestalo,a celý život trnu kdy se zmrzačí nebo já zblázním.

    superkarma: 0 31.03.2004, 21:12:14
  4. [20] Janík [*]

    Při čtění mim lezl mráz po zádech.

    superkarma: 0 31.03.2004, 19:49:12
  5. avatar
    [19] Gianna [*]

    Já bych všechny řidiče - prasata povinně vodila na pitevnu na prohlídku obětí dopravních nehod. Kdyby ty hrůzy, co napáchali, viděli ti dobytci na vlastní oči, do smrti by se báli šlápnout na plyn a radši by se nechali předjíždět...

    superkarma: 0 31.03.2004, 19:37:50
  6. avatar
    [17] Saturninka [*]

    naše je taky ve statistikách. První úraz 17 měsíců - rozseknuté levé oční víčko o konferenční stolek, 3 roky a 2 měsíce - zlomená kliční kost, 4 roky - rozseknuté pravé oční víčko . První dva úrazy se staly v době naší nepřítomnosti, hlídala babička a děda a přestože byli vždy na dosah ruky... , při posledním úrazu spadla v noci ve spánku z postele (z nízké!) a o stolek z masívu s kulatými rohy si nasekla obočí. Celou dlouhou dobu na té posteli spávala bez spadnutí... pořídili jsme nasouvací zábradlíčko. STRAŠNĚ mne to mrzí a ještě dnes mi běhá mráz po zádecha slzičky tečou, když se juknu na její fotku s korzetem na ramínkách - vybaví se mi její křik večer co večer při přitahování řemínků .
    Možná taky proto mívám takové ty prý normální děsivé představy, jak moje děti někam padají, něco padá na ně a tak... snažím se předvídat - ale jak vidno, často je to nepředvídatelné .

    superkarma: 0 31.03.2004, 16:00:25
  7. avatar
    [16] Ladia [*]

    Já si teda zalívala kafe, čaj nebo si ohřívala něco k jídlu s miminem v náručí, nepřijde mi na tom nic hazardního. Jednou rukou držím dítě, druhou rukou konvici, kde na lince zalívám čaj a neznám žádné dítě, co by dokoplo až ke konvici

    superkarma: 0 31.03.2004, 14:52:07
  8. avatar
    [15] *daisy* [*]

    No, ono se tomu fakt neda zabranit.. Segra ma dodnes jizvy na jazyku, jak jsme zkousely "papat cukr" (rozumej nehasene vapno, ktere bylo ulozene v kulne, v rohu, kam jsme normalne odmitaly chodit, protoze tam jsou pavouci ).. Nastesti ten den ockovali ve vesnici,takze pani doktorka neutralizovala a segra nestihla nic spolknout, takze jen ten jazyk to odnesl A to fakt bylo behem chvilicky, babi se sla jenom prevliknout, kdyz jsme se vratily z obchodu

    superkarma: 0 31.03.2004, 12:06:46
  9. avatar
    [13] Landriel [*]

    Gabi: jo, můj chlap se taky děsně divil, když jsem mu řekla, že nemůže od malé odejít, když se koupe ve vaně. Naštěstí u toho byla tchýně a ta mi dala za pravdu. Máme novou akrylátovku a tam to klouže jak .

    superkarma: 0 31.03.2004, 11:30:30
  10. avatar
    [12] Gabi [*]

    Když to bylo nutné, vařila jsem s dětmi - miminky - na ruce poměrně často - ono bych také třeba neuvařila vůbec. Víc než vody jsem se bála trouby nebo horkého oleje. Horší je to s batolaty, ta na sebe zvrhnou hrnec jedna dvě. Kolega zase nechávává své děti samotné koupat ve vaně už cca od 2 let - to zase děsí mě. A kolik maminek používá přebalovací pulty ...? Ano, člověk musí být stále ve střehu, ale ne se zbláznit a jsou prostě úrazy, kterým se sebevětší opatrností předejít nedá. Moje babička se o to asi patnáct let snažila (= permanetní dohled až teror, nic nesmíš, na nic nesahej, atd.) a nakonec jsem měla nejvíc úrazů z celé rodiny, takže klídek!

    superkarma: 0 31.03.2004, 11:13:24
  11. avatar
    [11] Ťapina [*]

    zn0uz4: Nám takový věci promítali od první třídy. Dodneška mám z toho hrůzu z elektřiny a musím počítat do tří a zhluboka dýchat, než strčím vysavač do zásuvky, protože nikdy nevím, jestli není zapnutý

    superkarma: 0 31.03.2004, 11:10:29
  12. avatar
    [10] Aja [*]

    zn0uz4: Ve škole kam chodí můj syn jim podobné věci promítají.

    superkarma: 0 31.03.2004, 11:06:19
  13. avatar
    [9] zn0uz4 [*]

    Meryl: to by spis meli promitat na skolach nez rodicum... Pred cca 14 dny jsme byli u nasich.. a videl jsem, jak na protejsi kram (strechu) lezou decka - bylo jich tak 7 ... vcetne tri ve veku naseho Kuby (5let)... jsou tam prosklene kopule... tak jsem volal policajty, myslis, ze prijeli? ani nahodou.. a to to maji 200m...

    na prumce nam na praxi pousteli ruzny takovy 'vesely' prihody - loveni ryb granatem, lezeni na sloupy, svarovani zavrenyho sudu od barev, mrtvola v kobce s trafem VVN (pod napetim, samozrejme) skalpace soustruhem atd... sice se par urazu stalo (prsty v lisu, skalp atd), ale rozhodne to vychovny ucinky melo...

    superkarma: 0 31.03.2004, 10:59:18
  14. avatar
    [7] emma [*]

    zn0uz4: to jo, jenže ty mluvíš o takových těch provozních" úrazech. jenže ono je dost dětí, které skočí s jizvami, bez prstů, bez rukou, ochrnuté - a takových dětí je 8 denně!. skoro každý den umře jedno dítě na důsledky úrazu. to nejsou odřená kolena a horká trouba!

    superkarma: 0 31.03.2004, 10:38:24
  15. avatar
    [6] zn0uz4 [*]

    myslim, ze nema cenu byt superstihacka - kdyz pak dite ani jednou nespadne, kdyz si nikdy neodre kolena, kdyz nikdy nespadne z kola ... co vlastne bude vedet o tom, jak to boli, a jak se tomu priste vyvarovat? Jiste - nebudu nikoho zamerne polevat horkou vodou nebo davat pit kyselinu - to je snad jasne. Ale 'bezne urazy' ... ty myslim, ze jsou potreba. Stejne tak kdyz se ditko spali o troubu - neda se uhlidat vsechno - ale pak si to aspon pamatuje a vi, e to delat nema.

    superkarma: 0 31.03.2004, 10:19:16
  16. avatar
    [5] ValinaK [*]

    maminky malinkých miminek bych nepranýřovala. Své udělá únava a stres, který zpomalí reakce a často i myšlenky.... Uhlídat takového malého nespavého ďáblíka je někdy nad síly nejedné maminky...

    superkarma: 0 31.03.2004, 09:56:57
  17. avatar
    [4] Landriel [*]

    Moje si rozsekla obočí o naše letiště a to jsem byla JEDEN krok za ní - a nestihla jsem udělat nic.

    superkarma: 0 31.03.2004, 09:55:03
  18. avatar
    [2] pohodarka [*]

    tohle vsechno je sice pravda a je to hrozne smutne, kdyz se takovy uraz stane, ale at je hlidame, jak chceme, vzdycky se neco muze prihodit. bezpecnost proste neni 100% a s tim bohuzel nic neudelate, pokud ovsem chcete sve dite vychovavat normalne :o)
    i u hloupeho narazeneho kolena si rikate, pro jsem se zrovna koukla jinam, a jde jen o tak malou bolistku.
    taky se detem musi verit, jakmile maji vasi duveru, nechteji vetsinou zklamat a to taky moc pomaha

    superkarma: 0 31.03.2004, 08:49:40
  19. avatar
    [1] Aja [*]

    Úplně mi leze mráz po zádech. Z takových úrazů mám strach odjakživa...

    superkarma: 0 31.03.2004, 07:55:42

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Náš tip

Doporučujeme