Žádné velké trapasy či průšvihy jsem ve škole až na maličkosti neměla. Když jsem vyrušovala, přiletěla v lepším případě houba která jinak sloužila k čištění tabule a nebo křída. Náš třídní měl denním tréninkem skvělou mušku a pokaždé trefil cíl. Asi v deseti mi jedna z učitelek vytkla že mám málo kůže protože když si sednu tak se mi otevře pusa. Na obchodce jsme potřeli šuplík tvarůžkama a zbytek týdne se učili v přírodě, protože třída se musela vyvětrat. Nikdy se nepřišlo na to, kdo a co to způsobilo.

Trapas jsem zažila až jako rodičovský dozor se studenty na exkurzi . Dcera studovala gymnázium a profesorka chemie domluvila exkurzi pivovaru a já a ještě jedna z maminek jsme šly s nimi. Už při vstupu do haly mi bylo divné že profesorce a druhé mamince se průvodce, kterým nebyl nikdo jiný než bývalý ředitel místního pivovaru, představil a podal si s nimi ruku. Ale co, jsem malá, tak mě přehlídl, myslela jsem si . Exkurze byla velice zajímavá, dostali jsme se téměř do všech míst a dověděli se vše o výrobě piva. Když jsme došli k čističce, následoval závěrečný, dlouhý projev pana ředitele. Poslouchali jsme všichni, maminka která stála vedle mě mi tiše pošeptala že už na podobné exkurzi jednou byla. Otočila jsem se jejím směrem a přikývla.

O něco později nás pán ředitel vyzval ať se ptáme na to co nás zajímá. Dotazu bylo mnoho ale ten na který jsem chtěla znát odpověď nepadl a tak jsem zvedla ruku a zeptala se sama, " prosím vás kolik má pivovar zaměstnanců"? Průvodce a ředitel v jedné osobě se na mě zamračil a odbyl se slovy: "Kdybys dávala před chvíli pozor a nebavila se, slyšela bys že jsem to říkal."

Stála jsem jak opařená, dcera nevěřícně zavrtěla hlavou a se slovy - to není možné, on seřval moji mamku - jsme opouštěli budovu pivovaru. ( Tenkrát mi bylo 35 let). Ještě několikrát jsem byla jako dozor na různých akcích s dětmi, ale na ten první nikdy nezapomenu.

Když začal do školy chodit syn, paní učitelky si docela užily, hlavně ta v první třídě. Poznámky typu " Neustále opouští lavici po zvonečku" nebo "Běhá po chodbě do úplného spocení " byly časté. Už se těším čím své rodiče překvapí vnučka. Přeji všem krásný den. Karlak

Mě moc zaujaly ty olomoucké syrečky v šuplíku, to mi přijde vtipné. Simona

A co vy jste provedly hezkého, milé čtenářky? Máte na kontě nějaký školní průšvih? A co vaše dítka? Pochlubte se nám na adresu:

redakce@zena-in.cz

Reklama