Bulvár

Nepřesná minulost aneb o kalendářích

Zvykli jsme si na to, že náš způsob určování času je poměrně přesná záležitost. Konec konců, máme na to nejrůznější přístroje. A tak zdánlivě jediné pochybnosti mohou nastat o událostech, u kterých nemáme záznam o tom, kdy se skutečně staly. Nevíme například, kdy se narodil Jan Hus, protože přesné datum této události nikdo nezaznamenal. Víme však, nebo se alespoň domníváme, že víme, kdy zemřel. O tom se nám totiž zachovala řada zpráv.

 

 

 

Mladý kalendář
Zapomínáme však často na to, že náš kalendář, zvaný gregoriánský, podle papeže Řehoře XIII., který nařídil jeho přijetí, je záležitostí z hlediska historie poměrně moderní - oficiálně byl zaveden dne 24. února 1582 bulou Inter gravissimas a v českých zemích pak o dva roky později dekretem císaře Rudolfa II. V některých oblastech, především těch protestantských, je však užíván až od 18. století, a například v pravoslavném Rusku až od roku 1918. Řeckokatolická církev přešla na gregoriánský kalendář roku 1923 a například Čína až roku 1949.

Kalendáře, samé kalendáře
Lidstvo odpradávna usilovalo o zaznamenání času a spolu s globalizací a evropskou kulturou se gregoriánský kalendář rozšířil prakticky do celého světa. Přesto ani dnes není jediným užívaným kalendářem. Podle židovského kalendáře se píše rok 5767, podle kalendáře islámského, počítaného od Hidžry, rok 1427 a podle indického kalendáře je rok 1928. S juliánským kalendářem, užívaným v současné době především pravoslavnou církví, se kalendář gregoriánský rozchází pouze ve dnech, i to však může vyvolat jisté zmatky.

Caesarův kalendář
Juliánský kalendář je dílem alexandrijských astronomů. Do praxe ho zavedl, jak jinak, Julius Caesar. Problémem tohoto kalendáře je skutečnost, že doba oběhu Země kolem Slunce (tedy rok) není celistvým násobkem délky otočky Země kolem osy (tedy dne). Proto by se kalendář s rokem dlouhým 365 dní brzy rozcházel s nástupy ročních dob. V juliánském kalendáři je tedy každý čtvrtý rok rokem přestupným. I tak je ovšem juliánský rok o něco delší, než rok skutečný. Za 129 let se proto juliánský kalendář rozejde s ročními obdobími celý o jeden den.

Kristus před Kristem
Juliánský kalendář samozřejmě původně neoperoval s pojmem roku nula. Letopočet začínal vždy od počátku vlády významného panovníka. Až v šestém století přišel opat římského kláštera Dionýsius Exiguus s návrhem, aby za základ letopočtu přijali křesťané rok Kristova narození. Toto datum ovšem určil poněkud nepřesně a tak došlo k paradoxní situaci - Kristus se zřejmě narodil někdy mezi lety 7 - 4 před Kr. Návrh se ovšem ujal a tak začal být juliánský kalendář počítán od domnělého data Kristova narození.

Řehořova reforma
Rozdíl mezi nástupem ročních období v přírodě a podle kalendáře stále rostl, což komplikovalo život hlavně zemědělcům, ale i církvi při určování data Velikonoc. V šestnáctém století už šlo o celých deset dní. A tak papež Řehoř XIII. požádal astronoma Clavia, aby navrhl lepší řešení. Tím se stal kalendář podle tohoto papeže nazvaný - gregoriánský. Jeho „sladění“ s přírodou proběhlo oficiálně  mezi 4. říjnem a 15. říjnem roku 1582, kdy bylo z počítání času vypuštěno deset dní. Aby k podobným problémům už nedocházelo, bylo určeno, že roky končící dvojčíslím 00 nebudou přestupné, pokud číslo letopočtu není dělitelné 400. Tak se průměrná délka gregoriánského roku dostala na 365,2425 dnů, což je o pouhých 25 sekund víc, než sluneční rok. Rozdíl jednoho dne tak vznikne až za  3600 let. Proto bylo zároveň určeno, že rok 4840 nebude přestupným. Zajímavým faktorem při takto dlouhých časových úsecích je i skutečnost, že doba otáčení Země kolem své osy se pomalu prodlužuje (o necelé 2 milisekundy za sto let), přičemž sluneční rok se prakticky nemění. Počet dnů v roce se tak pomalu zmenšuje, to však bude trápit až naše velmi vzdálené potomky.

Jednou z „kalendářních zajímavostí“ je i skutečnost, že podle našeho počítání času vlastně neexistuje rok 0. Je to jen okamžik mezi rokem -1 a 1. V astronomickém počítání se ovšem jedná o celý rok. A protože astronomové uvádějí roky v intervalech a protože mají tento interval ještě o rok posunutý proti občanskému kalendáři, došlo k tomu, že astronomicky končilo druhé tisíciletí už 31. prosince 1999.

Sledujete nějaký jiný než gregoriánský kalendář? Věděla jste, že některé události, které slavíme, se vlastně odehrály podle juliánského kalendáře, a proto je slavíme ve „špatnou" dobu? Víte, že „milénium“ bylo o rok dřív?

   
18.01.2007 - Společnost - autor: Ivana Kuglerová

Komentáře:

  1. avatar
    [4] honuska [*]

    na mě je to moc složité, ještě, že mám v kuchyni hodiny. S nepřetočeným letním časem. za 4 měsíce bude zase letní čas aktuální.

    superkarma: 0 18.01.2007, 20:57:52
  2. avatar
    [3] aiša [*]

    dík za informace

    superkarma: 0 18.01.2007, 12:05:02
  3. [2] gentiana [*]

    Hrabu se v čemsi historickém.... a ve Florencii ve čtrnáctém století začínal rok někdy na jaře, tuším v dubnu. V Pise taky, ale byli o rok napřed. Historik by mohl vyprávět:D

    superkarma: 0 18.01.2007, 09:43:18

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Anketa: intimní kosmetika
Anketa: Pečete bábovky?
Jaké hračky kupujete svým vnoučatům?
Anketa pro maminky: Jaké kupujete hračky svým dětem?
Výzkum na téma kašel
Průzkum na téma finanční zajištění

Náš tip

Doporučujeme