Přeji krásný den,
milé čtenářky a čtenáři ženy-IN.

Je to neuvěřitelné, ale je to právě 50 let, co jsem vstoupila do 1.třídy.
Bydlela jsem s rodiči přechodně v malém městečku Zlonice, kde jsem nastupovala do 1.třídy, ale rovnou s vědomím, že v pololetí se budeme stěhovat do Kladna.
Nesmírně jsem se do školy těšila. Paní učitelka byla nesmírně hodná, s učením jsem problémy neměla, rychle jsem si zvykla.O to pro mne bylo horší, když v pololetí jsem měla nastoupit v Kladně do nové školy a nového prostředí. Loučení probíhalo s pláčem, který nikdo nedokázal zastavit. Probrečela jsem ten den až do samého večera. Strach ale byl zbytečný.V nové škole mě děti i paní učitelka přivítali velice krásně, a tak jsem si opět rychle zvykla.
Ale musím se dnes přiznat, že i přesto, že jsem byla v podstatě bezproblémové dítě ve škole, a to jak s chováním, tak s učením, jsem také dokázala podvádět nejen rodiče, ale i učitelku.
Jediné, co bylo v mých poznámkách občas: upovídaná. Ve 4.třídě po opakované poznámce jsem byla doma bita, ale stejně, jedině mi asi dát do pusy roubík.
Opět poznámka téhož znění. Strach, že budu bita, mě donutil k podepsání mé matky, která měla krásné písmo, ale lehce napodobitelné. Zkoušela jsem to na papíře a kamarádky doporučily: ,,Neboj, už to podepiš".
Tak se také stalo a nejenom jednou, pro jistotu jsem si podepsala i jedničky a mezi to něco dala podepsat matce.
Najednou se paní učitelce podpis nelíbil, zavolala si matku do školy, zřejmě jsem to odbyla. No a zase strach, protože  jsem jí to musela dát k podpisu, jak by jinak věděla, že má přijít do školy. Začetla se a říká: ,,Co jsi provedla?" Já na to: ,,On se tento podpis paní učitelce nezdá".
Nebudete tomu věřit, ale říká: ,,No to je můj podpis" a to také sdělila paní učitelce.
Krve by se ve mně nedořezal, měla jsem svíravý pocit v žaludku, ale mlčela jsem.
Byl konec školního roku, jak bývá zvykem, vše vyhodit. Nevím proč, ale matku napadlo si prohlédnout, kolik poznámek bylo za celý rok. Zamyslela se a říká: ,,No, když to tak prohlížím, tak tento podpis asi není můj, učitelka měla pravdu." Konečně jsem se přiznala, ale jenom k tomu jednomu nepovedenému podpisu.


Zdraví Věrulinka


Milá Věrulinko,
já si nemohu pomoct, ale ve vašem podání zní i ten školní podpisový podvod roztomile...

Reklama