To, že se dnes mladí muži do ženění zrovna nehrnou, je nezvratný fakt. Raději žijí „na hromádce“, i když mají děti. Ale je mnoho mužů, kteří nechtějí ani děti. Raději si pořídí psa. „Ukojí“ své otcovské pudy s menším rizikem.

O ženách singles toho bylo napsáno už dost. Některé jsou samy záměrně, jiným se prostě nedaří sehnat vhodného partnera. Aby ne, když potenciální ženichové a otcové rodin raději investují city do psů, než by zakládali rodiny. To je velká zodpovědnost, koule u nohy a ztráta svobody.

pes

Takový názor zastává i třiatřicetiletý Tomáš. Má o deset let mladší přítelkyni, se kterou sice žije, ale budoucnost nijak neřeší. Takhle mu to naprosto vyhovuje. Přítelkyně je ještě hodně mladá a s dítětem zatím „neotravuje“. (To jsou jeho slova.) Až začne, poohlédne se po jiné, říká cynicky.

Dítě rozhodně nepatří do jeho plánů a klidně přiznává, že má ještě čas. Třeba někdy, za pár let, i on zatouží po malém capartovi, ale dnes jeho „otcovské“ city naplňuje mnohem méně náročný tvoreček. Pořídil si štěně pitbula a tomu věnuje veškerý volný čas, péči a lásku.

Když o něm vypráví kolegům v práci, úplně se rozplývá. Jak s nimi hafíček spinká v posteli, co všechno už umí, a jak se naučil „říkat“, že chce čůrat… popisuje s takovou něhou, až si ho všichni dobírají. „Člověče, nevědět, že jde o psa, mysleli bychom, že mluvíš o svém klukovi. Už by sis měl nějakého pořídit, je vidět, že ti hrabe…“ Tím chtěli decentně naznačit, že mu tikají otcovské biologické hodiny.

To ale přejde mávnutím ruky. „Nepotřebuju dítě, mám psa!“

Ale oni vědí, že jsou to jen takové silácké řeči, v hloubi duše je to citlivý kluk, který by byl možná dobrým tátou, ale něco mu v tom brání. Zbabělost? Pohodlnost? Nevyzrálost. Kdo ví, snad jednou dospěje.

Jen aby nebylo pozdě.

Čtěte také:

 

Reklama