Lidé často zapomínají na své zdraví a na prvky, které je potřeba udržovat v jejich organismu ve správném množství. Například mnohdy nemají ani nejmenší podezření, že by jejich tělu mohl chybět jód, ale podle Mezinárodní zdravotnické organizace (WHO) trpí zhoršením zdraví v důsledku nedostatku tohoto prvku minimálně čtvrtina lidí naší planety. Deficit jódu je považován za vážný problém na cestě k vytvoření zdravé společnosti, který brzdí její sociální a ekonomický vývoj.

Jód je pro lidský organismus velice důležitým prvkem. O to větší pozornost mu musíme věnovat hlavně proto, že se v naší stravě vyskytuje velice nedostatečně. Správné množství jódu v lidském těle přispívá např.:

  • K normálnímu energetickému metabolismu
  • K normální činnosti nervové soustavy
  • K udržení normálního stavu pokožky
  • K normální tvorbě hormonů štítné žlázy
  • K normální činnosti štítné žlázy

ionNedostatek jódu ovlivňuje z velké části právě štítnou žlázu, proto je třeba se ho vyvarovat. Zatímco hypofunkce, tedy stav, kdy štítná žláza produkuje příliš málo hormonů, se dlouhodobým a pravidelným dodáváním jódu dá vyléčit, hyperfunkce je obvykle založena dědičně. Kromě poruchy štítné žlázy se deficit jódu může projevovat následujícími obtížemi:

  • Poruchy metabolických procesů
  • Arytmie, ateroskleróza
  • Poruchy činnosti nervového systému
  • Poruchy pohlavních a mléčných žláz
  • Slabost a svalové bolesti
  • Anémie
  • Změna vzhledu a vlastností kůže, vlasů a nehtů
  • Poruchy reproduktivní funkce

Jód lze kromě vhodných doplňků stravy dodávat tělu i prostřednictvím potravin, které jej obsahují. Mezi zdroje jódu patří např. ryby, mořské plody a řasy, sůl, mléko, zelenina a ovoce, minerální vody, čokoláda nebo vejce. Je třeba zdůraznit, že do organismu se jód vstřebává nejlépe právě z rostlinných či živočišných produktů. Naopak zhoršovat příjem tohoto prvku mohou třeba dusitany ve vodě.

Obecně se doporučuje toto dávkování:

  • U dětí do 10 let: 40–120 mikrogramů
  • U dětí nad 10 let a dospělých: cca 150 mikrogramů
  • U těhotných: 200–250 mikrogramů
  • U kojících: maximálně 300 mikrogramů

Právě ženy v reproduktivním věku by si měly obsah jódu v těle velice pečlivě hlídat, protože představují jednu z nejzranitelnějších skupin v případě jeho nedostatku. Deficit jódu ovlivňuje zdraví jejich plodu a může vést dokonce až k neplodnosti.

Příjem jódu je třeba hlídat obzvlášť v jarním a zimním období. Následek jeho nedostatku můžete pocítit ve formě snížení práceschopnosti, rychlé únavy či poruch spánku.

Reklama