Neobřezaná žena? Ta je pro nás bezcenná!

Obřezání ženského genitálu je stále velmi kontroverzním a palčivým tématem propíraným ze všech stran. My jsme si o něm ovšem popovídaly se ženou, která se rozhodla o tomto krvavém procesu informovat širokou veřejnost, a proto neváhala a vydala se jej zdokumentovat na vlastní oči. Tou osobou je novinářka Lenka Klicperová, a my se díky ní můžeme autenticky přenést mezi ženy ze severní Keni, na kterých je tento kulturní zvyk praktikován.

Lenko, v jakých lokalitách se ženská obřízka praktikuje?
Ženská obřízka se praktikuje zhruba ve 29 zemích na světě – částečně na Středním a Blízkém východě, největší četnost je ovšem v Africe – například v Somálsku, Súdánu a též i Egyptě.

Má tento rituál nějakou oporu v náboženství?
Ne, nemá. To je na tom všem velmi paradoxní. Ženská obřízka se praktikuje i v zemích, kde je klasické animistické náboženství – například v Keni, tam je sice ženská obřízka oficiálně zakázaná, ale některé tamní kmeny ji považují za tradiční iniciační rituál, který musí žena podstoupit. Nemá tedy naprosto žádnou oporu ani v islámu, vychází pouze z tradičních hodnot společnosti. Vesničané s nízkým vzděláním si ji spojují se svou tradiční vírou, islámem, v Koránu se ovšem nic takového nedočteme.

Proč je pro tradiční společnost ženská obřízka tak důležitá?
Protože teprve poté, co je dívka někdy ve svých 12-15 letech obřezána, tak se stává plnohodnotnou dospělou ženou a může se provdat. Do této doby je pro tamní společnost naprosto bezcennou. Je pouhým dítětem.

Lenko, vy máte s obřezanými ženami autentické zkušenosti, jelikož jste společně s kolegyní Olgou Šilhovou strávila nějaký čas se Samburkami, kde jste natáčely o ženské obřízce dokument…
Pobývaly jsme s Olinou na severu Keni ve vesnici Nangida, kterou obývá kmen Samburů, kde jsme si získaly díky místní ženě Elisabeth, která nás provázela, jejich naprostou důvěru. Elisabeth ovládala výborně angličtinu, což bylo velmi důležité. Mohly jsme zcela autenticky mapovat jejich osobní zážitky a samburské ženy si s námi o svém životě ochotně povídaly. Také jsme se dostaly ke kmeni Elmolů, které ji taktéž praktikují. Jde o jeden z nejméně početných kmenů Afriky – pravých Elmolů žije už jen asi 60. Z natáčení pak vznikl dokument s názvem Latim – Obřezané.

_{Samburka Elisabet, naše překladatelka Betynka.}

Jak tedy tamní ženy ženskou obřízku vnímají?
Negativně, všechny dotazované nám řekly, že by ji dobrovolně samozřejmě nepodstoupily. Je to ale jejich iniciační rituál, při němž se z dívek stávají ženy, a obvykle se po ní následně provdají. Samburský muž za svou choť neobřezanou ženu totiž nepojme. Až po tomto bolestivém aktu se žena stane plnohodnotnou členkou společnosti, může se provdat a rodit děti. Bez ní nemá ve vesnici místo. A bez společenství lidí svého kmene se v divočině severní Keni žít nedá. Odchod do města bez prostředků a podpory také neznamená řešení.

Můžete nám rituál blíže popsat?
Celý den je považován za sváteční, dívka, která bude obřezána, je oblečena do svátečního roucha a vyzdobena šperky. Během rituálu jsou vždy přítomny ženy z celé vesnice, které se dostaví před chýši, kde po obřezání probíhá rekonvalescence. Rituál vykonává obřezávačka - zkušená starší žena, která má k dispozici obvykle tupou žiletku. Celý akt je rychlý, trvá obvykle půl minuty. Obřezaná dívka prožívá ukrutnou bolest, ale většinou ani nehlesne, prokazuje tím svou statečnost. Její nejbližší přítelkyně ji drží za ramena, a pomáhá jí tak překonat tyto strašlivé chvíle. Ostatní ženy dívce drží nohy, aby se příliš neškubala.

Co se děje poté?
Dívku položí se svázanýma nohama do chýše, kde pije mléko s kravskou krví, nesmí totiž pít vodu, aby ještě více nekrvácela. Obřezaná dívka je pak často ihned provdána.

Jak dlouho rekonvalescence trvá, víte to?
Většinou na ni musí stačit týden, víc času prostě tradice nedává. Když poté následuje svatba, přichází další traumatický zážitek – velmi bolestivý sex s novým manželem. Každý následný sexuální akt je pro ně bolestivý a nemají z něj žádný požitek, neboť je jim zcela odstraněn klitoris.

Lenko, popisovaly vám tamní ženy, co při sexu cítí?
Všechny ženy nám potvrdily, že od doby, kdy jsou obřezané, necítí žádné potěšení, spíše bolest. Dalším traumatem je pro ně porod, kdy se rodidla roztáhnou a tkáň samozřejmě více praská. Tamní ženy jej popisují jako velmi bolestivý, krvácivý. Přináší také mnohem vyšší riziko infekce při následné rekonvalescenci.

A co Samburští muži?
Někteří tvrdí, že žena cítí rozkoš i po obřezání, ale většinou se o to nezajímají. Přiznali nám, že sex je sice s neobřezanou dívkou lepší, ale za manželku by ji prostě nepojali. Naproti tomu bělošky, které jsou například pro Sambury velkým lákadlem, obřezané být nemusejí. Jsou pro ně vidinou rychlých peněz a blahobytu. Pro peníze, které jim bílé nevěsty poskytnou, se na tradici zapomene rychle.

Existuje nějaká statistika, kolik dívek po ženské obřízce zemře?
Samburové nám tvrdili, že ještě žádná dívka po tomto aktu nezemřela, ale je pravda, že když žena dostane infekci a zemře na její následky, nejsou schopni si její smrt propojit jako důsledek ženské obřízky.

Setkala jste se s někým, kdo by těmto ženám pomáhal?
Ano, sice existuje řada neziskových organizací, které se snaží o školení zkušených obřezávaček – aby akt prováděly se sterilními nástroji apod., ale je nutné si uvědomit, že tato místa, která jsme navštívily, jsou velmi odlehlá a osvěta se do tohoto společenství šíří velmi těžko.

_{Mamam Fatuma, keňská Somálka, která je kompletně obřezaná (na fotce ve věku cca 46 let.)}

Lenko, na začátku jste říkala, že ženská obřízka se provádí i v Egyptě, což mě, přiznám se, zarazilo…
Ano, v Egyptě vznikly i specializované kliniky, spousta egyptských žen je obřezaných. V Egyptě se také stále provádí nejvyšší stupeň obřízky, kdy je odstraněn nejen klitoris, ale i velké a malé stydké pysky. Zbytek genitálu se zašívá, nechává se pouze malý otvor pro odtok menstruační krve. Po svatbě se pak genitál rozřízne nožem. Tento typ se provádí třeba i v Somálsku a Sudánu a nazývá se infibulace neboli faraónská obřízka.

Jak je to v případě Samburů?
Samburové obřezávají všemi třemi typy: buď odříznou jen klitoris, což je nejnižší možný stupeň, vyšší forma je odříznutí klitorisu a malých stydkých pysků, a samozřejmě že se u nich žena dočká i takzvané úplné faraónské obřízky. Záleží také na obřezávačce, jaký je její „rukopis“ a kterou z nich praktikuje. Někdy si může rodina dívky vybrat a domluvit se s ní, který typ obřízky má být jejich dívce proveden. Za což si obřezávačka nechá extra zaplatit, její funkce je totiž placená.

_{Obřezávačka Cecilia Lepalo.}

Lenko, co jste, upřímně, cítila vy? Jak situaci těchto žen vnímáte?
Těžko si jen dokážeme představit, jakou bolest musejí tyto ženy prožívat, a přitom úplně zbytečně, jen kvůli tradici. Snažily jsme se být s Olgou neutrální, snažily jsme se natáčet, zachycovat a principem celého toho filmu je nenechat ženy manipulovat evropským způsobem přemýšlení, ale jen je prostě nechat mluvit. V hloubi duše se ale neubráníte pocitům rozhořčení – nejen kvůli obřízce, ale vůbec kvůli tragickému postavení žen v těchto společnostech. Ženy z oblastí, kde se obřízka praktikuje, si ovšem tento boj musí vybojovat samy, my ze Západu nemůžeme přijít a říct jim, jak se mají chovat a co dělat. Ale můžeme jim poskytnout podporu, aby se jednou dobraly k tomu, že si o svém těle budou moci rozhodovat samy.

_{Mladičká Elmolka Danielle, na fotografii zachycena těsně před obřízkou.}

Lenko, děkuji vám za rozhovor!

Čtete také:

• Lenka Klicperová: Nejsem žádná humanitární pracovnice, nýbrž novinářka,která dělá, co umí!